|
|
Motivace rodičů k přijetí dítěte do pěstounské péče
STROLENÁ, Adéla
Tato bakalářská práce je zpracována na téma Motivace rodičů k přijetí dítěte do pěstounské péče. Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče. Děti, které jsou vhodné do pěstounské péče, nejsou právně volné. Pěstounská péče vzniká vždy rozhodnutím soudu, který ji může ze závažných důvodů také zrušit. Pěstounská péče zaniká dnem zletilosti dítěte. Pokud se však dítě připravuje na své budoucí povolání, může pěstounské péče trvat až do 26 let dítěte. V první kapitole bakalářské práce se zabývám rodinou. V dalších kapitolách se zaměřuji na náhradní výchovu, kde se věnuji různým typům náhradní rodinné péče. V jedné z kapitol se zabývám specifikací pěstounské péče. V další kapitole se věnuji zprostředkování pěstounské péče. Dále se zmiňuji o motivech uváděných v literatuře. Jedná se o motivy veřejné, neveřejné a skryté. V závěru teoretické části mé bakalářské práce se zabývám podporou pěstounské péče. Ke zpracování praktické části bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodou polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat jsem prováděla s pěstouny, kteří pocházeli z města Most. Dohromady jsem rozhovor dělala s pěti pěstouny. Rozhovor se skládal z devíti okruhů, které obsahovaly několik otázek. Hlavním cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jaké motivy vedou pěstouny k přijetí dítěte do pěstounské péče. Dílčím cílem potom bylo zjistit, jaké jsou přednosti, popřípadě úskalí poskytované péče. K dosažení cílů jsem si zvolila tyto výzkumné otázky: 1. Jaká je motivace rodičů k přijetí dítěte do pěstounské péče. Odpovědi respondentů se na tuto výzkumnou otázku lišily. Dva z pěti pěstounů uvedli, že hlavní motivace, která je vedla stát se pěstouny, byla pomoc vlastní rodině. Další motivací bylo například to, že manželé svoje vlastní dítě mít nemohou, a proto se rozhodli stát se pěstouny. Motivací dalšího manželského páru bylo překonání manželské krize. Jedna z rodin uvedla, že jejich hlavní motivací byla především pomoc dítěti, které bylo opuštěné a pomoc potřebovalo. Podle toho jak respondenti odpovídali, můžeme motivy rozdělit na motivy veřejné, neveřejné a skryté. Jako motiv veřejný respondent uvedl motiv nemožnosti mít své další dítě ze zdravotních důvodů a tou je neplodnost. Jako další veřejný motiv byla uváděna pomoc dítěti. Jako motivy neveřejné dva respondenti uvedli hlavně pomoc vlastní rodině. Jedná se o pěstouny, kteří se o děti začali starat hlavně na základě příbuzenských vztahů. V případě motivu skrytého se jednalo o překonání manželské krize. Jako další skrytý motiv můžeme vyvodit finanční podporu, kterou respondenti uváděli hned na prvním místě. Mezi motiv, který vychází z nevědomí, nebo je respondenty vědomě utajovaný můžeme zařadit pokus o odčinění za špatné vychování svých dětí. Výsledky výzkumu ukazují, že motivy, které vedou náhradní rodiče stát se pěstouny, jsou různé. Na motivaci žadatelů velmi záleží, protože se od toho odvíjí celý přístup k pěstounství. Pěstounům by však mělo jít hlavně o blaho dítěte. 2. Jaké jsou přednosti a úskalí poskytované pěstounské péče. Hlavní problém pěstouni viděli v dlouhé době vyřizování všech formalit. Shodovali se také na tom, že o pěstounské péči je poměrně malá informovanost. Jako další překážku vidí v navázání citového vztahu k náhradním rodičům, které může být přerušeno. Pozitivně potom hodnotí pomoc krizového centra nebo podporu od státu ve formě dávek pěstounské péče. Z výzkumu vyplývá, že největší pomoc, kterou pěstounské rodiny oceňují, je hlavně peněžitá pomoc od státu. Tato bakalářská práce může posloužit dalším studentům jako zdroj informací. Práci lze využít i jako podklad pro zájemce o pěstounskou péči, protože obsahuje názory a motivace pro přijetí dítěte do pěstounské péče.
|
host ::
RSS.