Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení Streptococcus pyogenes z výtěru krku kultivačně a metodou imunoturbidimetrie
SMOLOVÁ, Klára
Včasný záchyt infekcí způsobených bakterií Streptococcus pyogenes je velmi důležitý, aby byla zahájena antibiotická léčba a zamezilo se tak vzniku tzv. pozdních následků streptokokových nákaz, mezi něž patří revmatická horečka a akutní glomerulonefritida. Cílem práce je porovnat dvě metody používané k vyšetření výtěru z krku podezřelého z přítomnosti Streptococcus pyogenes prováděných v Nemocnici Písek, a. s.. Jednou z metod je kultivace, prováděná na Oddělení klinické mikrobiologie a druhou z nich je metoda QuikRead go Strep A, která je využívaná v dětské ambulanci. Hlavní výhodou metody QuikRead go Strep A je rychlost, s jakou má lékař k dispozici výsledek vyšetření a také skutečnost, že metoda je prováděna přímo v ambulanci. Ovšem metoda QuikRead go Strep A má oproti kultivaci svá omezení. Nedokáže zachytit případného jiného původce onemocnění, nelze následně provádět určení citlivosti na antibiotika a spolehlivost je udávána jako 93 %. Zvláště proto jsem se zaměřila na porovnání výsledků vzorků vyšetřených oběma z metod. Celkem bylo ve sledovaném období, tedy v roce 2016, vyšetřeno pomocí metody QuikRead go Strep A 218 vzorků. 143 z nich bylo následně přezkoumáno kultivačně. Celkem u 62,9 % vzorků došlo ke shodnému výsledku oběma sledovanými metodami. V tomto případě se metoda QuikRead go Strep A ukázala být jako spolehlivější v případě negativního výsledku testu. Shodnému výsledku, tedy neprokázání Streptococcus pyogenes ve vzorku, bylo dosaženo u 94,7 % vzorků, zatímco v situaci, kdy byl vzorek metodou QuikRead go Strep A určen jako pozitivní, dospělo se kultivačně ke stejnému výsledku pouze u 26,9 % vzorků. Vysoká chybovost mohla být v tomto případě způsobena nesprávným odběrem vzorku pro imunoturbidimetrické vyšetření. V návodu k metodě je upozorňováno na skutečnost, že v případě, kdy se odběrový tampón dotkne jazyka, dásně nebo tváře, může následně dojít k falešně pozitivnímu výsledku. Proto by shoda mezi oběma sledovanými metodami mohla být jiná, pokud bychom vzorky získali od lépe spolupracujících dospělých pacientů.

Viz též: podobná jména autorů
7 SMOLOVÁ, Kateřina
7 Smolová, Kateřina
5 Smolová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.