|
|
Manželství a rodina pohledem studentů vysokých škol
SLOBODOVÁ, Lenka
Téma rodiny je v dnešní postmoderní době jedno z nejpalčivějších témat. Nacházíme se v jednom z dalších mezních období, kdy se tradiční rodina pomalu vytrácí a moderní rodina má tolik variabilit, směrů a nestability, že netušíme, jakou strukturu bude mít v příštích několika desetiletích. Cílem mé práce bylo zjistit a popsat, jak studenti vysokých škol po celé České republice vnímají manželství a rodinu. Úkolem bylo zjistit, zda studenti vysokých škol mají ve svém subjektivním žebříčku hodnot uvedenou rodinu a na jaké je pozici. Pro zjištění cíle jsem si stanovila dvě hypotézy. Hypotéza č. 1: Rodina v hodnotové hierarchii studentů vysokých škol je uvedena do třetího pořadí. A hypotéza č. 2: U studentů vysokých škol je preferováno nesezdané soužití před manželstvím. Výzkumem bylo zjištěno, že rodina v hodnotové hierarchii studentů vysokých škol je uvedena do třetího pořadí. Potvrdil se i názor studentů na partnerské soužití. Studenti vysokých škol preferují nesezdané soužití před manželstvím. Je zajímavé, že dotázaní studenti preferují nesezdané soužití, ale jen do doby, než se jim narodí dítě. V teoretické části jsem se zaměřila na to, co je to rodina, její funkce, na historický vývoj manželství a nesezdaného soužití. Dále jsem popsala změny, které nastaly v partnerských vztazích a které vedou k uzavření manželství nebo k volbě nesezdaného soužití. Praktická část práce je naplněna prostřednictvím kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Zkoumaným souborem jsou studenti vysokých škol po celé České republice, kteří byli vybráni pomocí náhodného výběru tak, aby zkoumaný vzorek splňoval kritéria reprezentativnosti. Celkem se mého výzkumu zúčastnilo 916 respondentů. Výsledky jsou uváděny v číslech a procentech a ke zpracování dat byly použity grafy a tabulky.
|
|
|
Rodina pohledem více generací
SLOBODOVÁ, Lenka
Téma rodiny je v dnešní postmoderní době jedno z nejpalčivějších témat. Nacházíme se v jednom z dalších mezních období, kdy se tradiční rodina pomalu vytrácí a moderní rodina má tolik variabilit, směrů a nestability, že netušíme, jakou strukturu bude mít v příštích několika desetiletích. V současné době tvoří, stejně jako v minulosti, rodina základ společnosti, ale její základní hodnoty se změnily. Snížila se preference sňatečnosti a trendem se stává nesezdané soužití. Většina mladých lidí odkládá uzavření manželství až do doby, kdy se jim narodí dítě. Některé páry odkládají sňatek na dobu ještě pozdější nebo nejsou vůbec sezdány. Mladší generace nevidí v uzavření manželství téměř žádné výhody a z toho důvodu dávají přednost převážně soužití bez uzavření sňatku. Mým hlavním cílem bylo zjištění názorů na manželství a na nesezdané soužití tří věkových generací. Dále jsem se snažila zjistit důvody, které vedou mladé lidi ke snížené sňatečnosti a proč se v dnešní době stává trendem nesezdané soužití. Také jsem chtěla zjistit, zda mladí lidé chtějí v budoucnu uzavřít manželství. U ostatních dvou generací šlo spíše o zjištění názorů na manželství a nesezdané soužití. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem se zaměřila na rodinu, zabývám se významem pojmu rodina a její definicí. Dále popisuji funkci a funkčnost rodiny. Také jsem popsala manželství a nesezdané soužití z historického vývoje. Ještě jsem se snažila o nastínění změn, které nastaly v partnerských vztazích, a které vedou k volbě manželství nebo nesezdaného soužití. V praktické části jsem porovnávala názory tří generací na manželství a nesezdané soužití. Výzkum byl uskutečněn formou pilotáže a prostřednictvím kvantitativního výzkumu za pomoci metody dotazování. Zkoumaným souborem byly tři věkově rozdílné generace: 18-30 let (mladá generace), 47-59 let (střední generace) a 70-80 let (starší generace). Celkem se mého výzkumu zúčastnilo 552 respondentů. 278 respondentů ve věkovém rozmezí 18-30 let, 138 respondentů v rozmezí 47-59 let a 136 respondentů ve věkovém rozmezí 70-80 let. Výsledky jsou uváděny v číslech a procentech a ke zpracování dat byly použity grafy a tabulky. Pro zjištění cíle jsem si stanovila dvě hypotézy, z nichž hypotéza č. 2 byla potvrzena, ale hypotéza č. 1 byla vyvrácena. Výsledky ukazují, že mladí lidé preferují jako ideální partnerský život prvně vyzkoušení společného bydlení a později svatbu. Současně plánují uzavření manželství až po narození dítěte. Nejvíce respondentů žije s přítelem či přítelkyní. Podle mladé generace má manželství stále své místo ve společnosti, a také potvrzuje volbu partnera pro společný život. Pro střední generaci je ideálním partnerským životem nejprve zkouška společného bydlení a později se vzít, přičemž dávají přednost manželství před životem v nesezdaném soužití. Nejvíce respondentů je v dané kategorii v manželství. Manželství pro ně potvrzuje volbu partnera pro společný život a stále má své místo ve společnosti, tato generace také nezavrhuje nesezdané soužití, dokonce jej toleruje. A pro starší generaci je manželství na prvním místě jak u ideálního partnerského života, tak u života jimi upřednostňovaného. Pro tuto generaci manželství potvrzuje volbu partnera pro společný život a je důležité pro výchovu dětí. Starší generace s nesezdaným soužitím spíše nesouhlasí, ale úplně jej nezavrhuje. V jedné otázce jsem se respondentů ptala na to, zda by se dítě mělo narodit do manželství. V této otázce se všechny věkové kategorie shodly na odpovědi, že dítě by se mělo narodit do manželství. Z celkového počtu 552 respondentů takto odpovědělo 357 dotázaných respondentů.
|
host ::
RSS.