|
|
Ovdovění a osiření ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov, 1785-1855
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se zabývá problematikou neúplných rodin ve venkovském prostředí konce 18. a první poloviny 19. století. Základem analýzy se stala jmenná databáze vdovců, vdov a sirotků vystavěná na záznamech matrik, gruntovních knih, pozůstalostních řízení a zpovědních seznamů. Práce se opírá o metodologická východiska historické demografie, sociálních dějin, dějin rodiny a mikrohistorie. Předmětem zkoumání se staly ovdovělé osoby a osiřelé děti, které ztratily jednoho z rodičů před dosažením dvaceti let věku. Zohledněny byly dobové právní normy a soudobý diskurz týkající se vdovců, vdov a sirotků. Důraz byl položen na historickodemografickou analýzu místa ovdovělých a osiřelých osob v populaci. V souvislosti s problematikou držby usedlostí bylo sledováno prosazování osobních a rodinných strategií. Jako klíčové téma bylo nahlíženo postavení osiřelých dětí ve venkovské společnosti a jejich životní perspektivy.
|
|
| |
|
|
Kniha smluv novorychnovského panství z let 1799-1831
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Kniha smluv novorychnovského panství z let 1799 {--} 1831 Bakalářská práce je edicí jedné z gruntovních knih vedených na panství Nový Rychnov. Byla vedena v letech 1799 {--} 1831 a lze ji označit diplomatickým termínem kniha listin. Obsahuje různé typy zápisů, především svatební smlouvy, vyjednání pozůstalostí, záznamy majetkových transakcí a dluhů. Úvodní studie se zabývá patrimoniální správou na konci 18. a v první polovině 19. století a shrnuje dějiny gruntovních knih. Pozornost je soustředěna na analýzu gruntovnic vedených na panství Nový Rychnov a na zařazení editované knihy do tohoto systému. Následující kapitola se zabývá jednotlivými zápisy, které byly do editované knihy vkládány. Velký důraz je kladen na problematiku různých typů zápisů, na srovnání se spisovým materiálem a na kompatibilitu knihy smluv s jinými typy pramenů. Vlastní edice, která je přílohou práce, je doplněna poznámkovým aparátem, slovníčkem, jmenným a místním rejstříkem a dalšími přílohami. Cílem předkládané práce je poukázat na důležitost gruntovních knih 19. století, na význam a obsah jejich zápisů a doložit tak široké možnosti jejich využití.
|
|
|
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum. První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností. Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách. Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
|
|
|
Struktura venkovských domácností v první polovině 19. století
SKOŘEPOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá tématem venkovských rodinných struktur v první polovině 19. století na příkladu městečka Nový Rychnov. Jednalo se o venkovskou společnost se silným podílem domácké výroby. Devatenácté století je nazýváno obdobím demografické revoluce. Je charakterizováno změnami způsobu výroby, opouštěním tradičního zemědělství, procesem protoindustrializace a industrializace. Přeměna ekonomiky souvisí se změnami rodinných struktur. Práce je založena na výzkumu zpovědních seznamů, které zaznamenávají vývoj domácností v letech 1833-1855. Údaje týkající se jednotlivců byly doplněny pomocí matrik. Jako základní metoda byla využita rekonstrukce rodin, celkově byla problematika nahlížena mikrohistorickou metodou. První kapitola stručně shrnuje literaturu a prameny k tématu a zabývá se popisem lokality. Druhá, která se věnuje demografickému vývoji Nového Rychnova, ukázala základní problematiku zdejší populace. Nebyla opomenuta ani socioprofesní charakteristika obyvatelstva. Hlavní důraz byl položen na analýzu složení domácností. Za použití Laslettovy typologie jsem se zabývala rodinami majitelů domů, poté byla zkoumána problematika podružství a čelední služby. Analýza ukázala rychlou proměnu složení domácností, která byla spojena s nárůstem počtu nukleárních rodinných jader a zároveň s jejich zmenšováním. Tyto změny bezpochyby souvisely s přeměnou ekonomického chování obyvatelstva a také se změnou jeho mentality.
|
host ::
RSS.