|
|
Svahové procesy na západním svahu Hobrtenek v Kohoutovické vrchovině na západním okraji Brna
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
Geomorfologické a geofyzikální průzkumy v severním suchém údolí západně hřbetu Hobrtenky (Kohoutovická vrchovina, západní okraj Brna) potvrdily komplikovanou stavbu reliéfu, kterou předpokládal již Ivan (1980). V této oblasti vznikly plošné geliflukční pokryvy i výrazný geliflukční proud se složitou vnitřní stavbou a pravděpodobně i různým obdobím vzniku. Plošný geliflukční pokryv byl od nad. výšky 340 m značně přemodelován sesouváním. Vznikla morfologicky složitá svahová deformace s různými generacemi sesuvů.
|
|
|
Geologické mapování CHKO Žďárské vrchy v měřítku 1:25 000. Mapové listy: 13 – 443 Chotěboř, 23 – 222 Herálec, 24 – 112 Jedlová, 23 – 223 Přibyslav, 24 – 113 Nové Město na Moravě, 24 – 114 Dalečín, 24 – 131 Bobrová
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
Zpráva, jejíž zpracování bylo předmětem smlouvy mezi Českou geologickou službou a Ústavem geoniky AV ČR, shrnuje informace o základních morfostrukturních rysech území Žďárských vrchů v rámci výše jmenovaných mapových listů Základní mapy České republiky v měřítku 1:25.000 (list Bobrová zasahoval do řešeného prostoru pouze z části), vztažených k hlavním geomorfologickým jednotkám území. Uvedené poznatky vycházely jednak ze studia dostupných podkladů a archivních materiálů o oblasti Žďárských vrchů, jednak z nového terénního výzkumu. Důležitou součástí zprávy je stručný popis zajímavých geomorfologických lokalit pro jednotlivé mapové listy (celkem 26), vybraných tak, aby postihly hlavní geomorfologické fenomény a dokládaly jednotlivé etapy vývoje reliéfu dané oblasti (zahrnuty jsou zejména strukturní, fluviální, kryogenní a antropogenní tvary). Na základě výběru byla v prostředí GIS zhotovena schematická mapa geomorfologických lokalit Žďárských vrchů, zahrnující i oblast 6 mapových listů zpracovaných v roce 2004.
|
|
|
Geologické mapování CHKO Žďárské vrchy v měřítku 1:25 000...
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
Zpráva, jejíž zpracování bylo předmětem smlouvy mezi Českou geologickou službou a Ústavem geoniky AV ČR, shrnuje informace o základních morfostrukturních rysech území Žďárských vrchů v rámci výše jmenovaných mapových listů Základní mapy České republiky v měřítku 1:25.000 (list Radostín nad Oslavou zasahoval do řešeného prostoru pouze severní částí), vztažených k hlavním geomorfologickým jednotkám území. Uvedené poznatky vycházely jednak ze studia dostupných podkladů a archivních materiálů o oblasti Žďárských vrchů, jednak z nového terénního výzkumu. Důležitou součástí zprávy je stručný popis zajímavých geomorfologických lokalit pro jednotlivé mapové listy (celkem 38), vybraných tak, aby postihly hlavní geomorfologické fenomény a dokládaly jednotlivé etapy vývoje reliéfu dané oblasti (zahrnuty jsou zejména strukturní, fluviální, kryogenní a antropogenní tvary).
|
|
|
Program „ISPROFIN“ č. 215120 „Podpora a prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými jevy“. Podprogram 215124-1 Dokumentace a mapování...
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
Zpráva, jejíž zpracování bylo předmětem smlouvy mezi Českou geologickou službou a Ústavem geoniky AV ČR, shrnuje základní informace o prostorovém rozšíření a charakteristice svahových deformací na listech Základní mapy České republiky 1:10 000 č. 25-43-01 a 25-43-02 (oblast Zlínsko) formou mapových a tabelárních výstupů, doplněných vysvětlujícími texty (obsahuje cíl prací, použitou metodiku (podle Rybář a kol. 1999), všeobecné geografické, geologické a geomorfologické charakteristiky území, zhodnocení výstupů včetně stanovení nebezpečnosti jednotlivých jevů pro objekty lidské činnosti, závěr a podkladové materiály).
|
|
| |
|
|
Působení na reliéf severovýchodní části Vizovické vrchoviny
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
V letech 2000-2004 bylo během inženýrsko-geologického výzkumu zpracováno autory celkem 10 map v měřítku 1:10.000 dokumentujících svahové deformace v sv. části Vizovické vrchoviny (asi 450 lokalit). Byly rozlišeny 3 hlavní typy sesuvů, z nichž většina se vyvinula ve svahovém materiálu: 1) sesuvy vzniklé v mocných koluviálních sedimentech strukturních svahů, 2) sesuvy ve středních částech svahů bez přímého vztahu k fluviálnímu systému a 3) nejrozšířenější sesuvy vzniklé ve vztahu k současnému fluviálnímu systému. Největší počet sesuvů (19%) je situováno v suchých svahových úpadech a amfiteatrálních zhlavích údolí. Tento typ depresí představuje přechodné tvary reliéfu mezi sesuvy a údolími a vyvíjel se během několika střídajících se fází sesouvání a fluviální hloubkové eroze.
|
|
| |
|
|
Tektonické uspořádání jv. okraje Českého masivu na jižní Moravě a v severním Rakousku
Roštínský, Pavel
Příspěvek studuje geotektonickou pozici, tektonické uspořádání a obecnou geomorfologii jihozápadního úseku Českého masivu. 100 km dlouhý okrajový svah je tvořen regionálně významným diendorfským zlomovým systémem paleozoického stáří. Během kenozoika bylo toto staré tektonické území aktivováno v transtenzním režimu jako jedna ze zón vyrovnávajících rozdílné pohyby mezi Východními Alpami a Západními Karpaty. Z kinematického hlediska proto může být považováno za součást alpinského orogénu.
|
host ::
RSS.