|
|
Umělá aorta pro demonstraci činnosti intraaortální balonkové kontrapulzace
Bičiště, Jan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Zeman, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje návrh a konstrukci modelu umělé aorty určené pro demonstaci činnosti intraaortálního balonkového katétru (IAB) a testování reakce kontrapulzační pumpy na simulovanou srdeční činnost v režimu tachykardie, bradykardie a arytmie. Základní částí modelu aorty je průhledná plastové trubka, ve které jsou generovány tlakové pulzy představující srdeční činnost. Požadované tlakové pulzy vytváříme krokovým motorem s vlnovcem (membránou). Řízení krokového motoru je realizováno programovatelným řídicím systémem AMiNi-E. Jednotlivé tlakové pulzy simulují činnost srdce v průbězích: tachykardie, bradykardie a arytmie. Volbu průběhů volíme pomocí ovládacích přepínačů. Generované tlakové pulzy jsou snímány tlakovým čidlem a jsou přenášeny do řídícího počítače. Snímaná data je možné zobrazit v podobě grafů v programu Microsoft Excel. Intraaortálního balonkový katétr (IAB) je zaveden uvnitř modelu a je propojen s kontrapulzační pumpou, která na tlakové pulzy reaguje.
|
|
|
Tenký měřič plošného teplotního rozdělení s maticí negastorů
Martinásek, Zdeněk ; Chmelař, Milan (oponent) ; Rampl, Ivan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout měřicí zařízení, které bude schopné měřit plošné rozložení teploty pomocí matice diod. Měřicí přístroj by měl být použitelný v místech, kde nelze použít jiné měřicí metody (např. měření termokamerou) pro snímání teplotní mapy. Úkolem je pro zvolený senzor navrhnout vhodnou měřicí metodu, která by zajistila nejefektivnější detekování změn sledované veličiny. Následně tyto změřené hodnoty převést do digitální formy a odeslat počítači. Veškeré obvody přístroje bylo vhodné napájet přes sběrnici USB (Universal Serial Bus), protože přes sběrnici probíhala i komunikace. Nelze předpokládat stejné technické parametry u všech použitých senzorů, a tak bude nutné použít kalibraci. Kalibrace bude řešena softwarově společně se zobrazením teplotní mapy na displeji počítače. Výsledný návrh se podařilo realizovat do podoby měřicího přípravku s 256 senzory na ploše (8 x 8) cm.
|
|
|
Elektroléčba
Slavíček, Milan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout jednoduchý generátor pro elektroléčbu. V úvodní části se zabývá vlastnostmi tkání a rozdělením proudů používaných v elektroléčbě. Návrhová část pak obsahuje návrh jednotlivých částí generátoru a výpočty potřebné k dosažení cíle. Výsledkem je pak schéma jednoduchého generátoru pro tvorbu Träbertových proudů a seznam potřebných součástek.
|
|
|
Měření impedance tkáně
Nejezchleba, Zdeněk ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření odporu kůže stejnosměrným proudem. Popisuje časové změny této hodnoty v závislosti na emoční stabilitě jedince a jeho aktuálním psychyckém stavu. Jedná se o metodu schopnou relativně objektivně porovnávat lidské emoce.
|
|
|
Simulace biometrických zabezpečovacích systémů pracující na základě rozpoznávání tváře
Dubský, Milan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Zadáním této práce je navrhnout v prostředí Matlab-Simulink systém pro rozpoznávání tváře určitého člověka z množiny (databáze) tváří všech uživatelů systému. V rámci práce jsou popsány jak algoritmy používané pro detekci tváře, tak pro rozpoznávání tváře. U algoritmů používaných pro detekci tváře jsou popsány a implementovány především příznakově orientované metody, konkrétně metoda založená na hledání barevné oblasti odpovídající barvě kůže, tzv. barevná segmentace. Další metodou je metoda porovnávání šablon. Tato metoda je rovněž použitelná i pro rozpoznávání tváře, což je v této práci ověřeno. Posledním zde popsaným algoritmem pro rozpoznávání lidské tváře je PCA (analýza hlavních komponent). V závěru práce jsou zhodnoceny dosažené výsledky a to hlavně u metody PCA, která se pro úkol rozpoznávání tváře jeví jako nejlepší.
|
|
|
Využití průmyslového senzorového systému ADAM pro laboratorní měření
Nos, Pavel ; Chmelař, Milan (oponent) ; Rampl, Ivan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je seznámit se se senzorovými systémy používaných v praxi. Na senzorovém systému firmy Advantech je pomocí modulů řady ADAM 4000 předveden decentralizovaný měřicí systém komunikující přes rozhraní RS485 využívající pro řízení řídící počítač. V rámci diplomové práce byl sestaven měricí panel a vytvořeny tři laboratorní úlohy, které se snaží ukázat na co lze jednotlivé typy modulů vhodně použít. Jako vývojové prostředí je použit program ADAMView. Jednotlivé moduly se od sebe liší počtem a typem výstupů. Využití senzorového systému zkracuje dobu měření, zvyšuje efektivnost měření, usnadňuje zpracování naměřených hodnot a umožňuje automatizaci měření.
|
|
|
Komunikační systém pro nevidomé - přenosná část
Dadák, Jiří ; Rampl, Ivan (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Orientace nevidomých se v rámci rozsáhlých administrativních budov většinou neobejde bez asistence druhé osoby. I když naprostá většina těchto objektů již bývá vybavena výtahem, který umožňuje obsluhu pro nevidomého pomocí Braillova písma, případně i pomocí zvukových hlášení, problémem může být následné vyhledání konkrétní kanceláře. Každá kancelář by na dveřích vedle popisu mohla mít i informaci v Braillově písmě, pro nevidomého by však bylo komplikované určit umístění těchto popisů, obzvláště u většího počtu kanceláří. To se může kromě kanceláří týkat i jiných důležitých míst uvnitř budovy. V této práci se zabývám návrhem řešení komunikačního systému (konkrétně jeho přenosné části), který by pomocí vysílačů umístěných v důležitých místech budovy a pomocí přijímače umístěného na hůlce nevidomého usnadňoval jeho orientaci po objektu.
|
|
|
Externí kardiostimulátor
Lank, Petr ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice stimulace srdce při použití externího kardiostimulátoru. Tento externí kardiostimulátor se používá pro krátkodobou kardiostimulaci pacienta a slouží k překlenutí období před implantací přístroje. V práci je obsaženo seznámení se základní funkcí srdce a jeho možnými poruchami, které jsou kardiostimulátorem napravovány. Největší část práce byla zaměřena na návrh zapojení externího kardiostimulátoru. V této oblasti se pojednává o možnostech řízení kardiostimulátoru, obvodech pro detekci R-R intervalu, návrhu výstupního obvodu s ohledem na požadované parametry stimulace a napájení kardiostimulátoru. Ověření správné funkce obvodů bylo provedeno pomocí programu PSpice a odzkoušeno na nepájivém poli.
|
|
|
Systém první pomoci řízený počítačem
Příhoda, Vratislav ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Lidský život je příliš vzácný na to, aby mohl být ztracen. Pravidla první pomoci nejsou složitá. Jedním ze základních prvků první pomoci je neodkladná resuscitace. K správnému provádění neodkladné kardiopulmonální resuscitace nestačí pouze teoretické znalosti, ale je potřeba mít i praktické zkušenosti. Ty se dají získat nácvikem na výukových resuscitačních modelech. Tato práce se zabývá návrhem systému pro vyhodnocování nácviku resuscitace, kde její úspěšnost je vyhodnocována počítačem. První část práce popisuje resuscitací dle doporučení Evropské rady pro resuscitaci z roku 2005, jejichž znalost je nutná pro návrh systému. V další části jsou pospány možnosti sledování správného postupu nácviku neodkladné resuscitace a nejčastější chyby, kterých se frekventanti při nácviku dopouštějí. Součástí práce je i přehled dostupných resuscitačních modelů. Poslední část je věnována vlastnímu návrhu hardwaru a softwaru systému pro vyhodnocování nácviku. Je zde použit resuscitační model AmbuMAN od firmy Ambu. Součástí je také test z první pomoci.
|
|
|
Generátor EKG signálu pro testovací účely
Čech, Petr ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato Diplomová práce se zabývá problematikou testování EKG monitorů a EKG přístrojů. V práci jsou rozebrány vznik a vlastnosti EKG signálu. Prezentace EKG signálu se provádí pomocí standardizovaných svodů. Proto je zde rovněž uveden způsob, jakým se jednotlivé svody vytvářejí. Samostatná kapitola je věnovaná možnostem generování EKG signálu. Dále jsou zde stanoveny požadavky na generátor EKG signálu. Ty vycházejí především z možností testovaných přístrojů a z povahy generovaného signálu. Práce rovněž obsahuje obvodový návrh jednotlivých bloků systému. Návrh byl proveden s ohledem na požadavek mobility zařízení a možnosti připojit standardní 12-svodový kabel EKG přístroje. Nedílnou součástí je návrh řídícího programu generátoru.
|
host ::
RSS.