|
|
Informovanost pacienta a spolurozhodování v průběhu hospitlizace na interním oddělení
REICHERTOVÁ, Stanislava
Tato diplomová práce se zabývala problematikou informovanosti pacienta a jeho možnosti spolurozhodování při hospitalizaci na interním oddělení. Stanoveny byly tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, úroveň informovanosti pacienta v průběhu hospitalizace o plánu péče. Z výsledku šetření je patrné, že pacienti pociťují nedostatek pro ně srozumitelných informací o plánu péče. Druhým cílem bylo zjistit, zda má pacient možnost spolurozhodování o poskytované péči v průběhu hospitalizace. Zde při porovnání výsledků z jednotlivých šetření došlo k rozporu mezi názory pacientů a zdravotníků. Pacienti se domnívají, že možnost spolurozhodování je jim dána, naproti tomu zdravotníci si myslí, že možnost spolurozhodování pacienta je omezena. Třetím cílem bylo zjistit, s jakými dotazy od pacientů v souvislosti s průběhem hospitalizace se sestry nejčastěji setkávají. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejčastější dotazy pacientů jsou na délku hospitalizace. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. Teoretická část popisuje problematiku průběhu hospitalizace pacienta od jeho příjmu až po propuštění. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 15 pacientů hospitalizovaných na interním oddělení. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky, aby podané informace v průběhu hospitalizace pacientovi, byly srozumitelné? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastější překážkou srozumitelnosti je velké množství podaných informací a časté používání odborné terminologie. 2. Jaké existují překážky tomu, aby byl pacient aktivním účastníkem při předávání informací? Z výsledku šetření překvapivě vyplynulo, že se nejedná o nepochopení či nedostatek empatie ze strany zdravotníka nebo nezájem ze strany pacienta. Hlavní překážkou toho, aby pacient mohl být aktivním účastníkem při předávání informací je nedostatek času zdravotníka na pacienty. 3. Saturuje úroveň informovanosti pacienta jeho potřebu jistoty a bezpečí? Šetřením bylo zjištěno, že úrovní informovanosti pacienta je saturována potřeba jistoty a bezpečí. K získání dat pro zvolenou problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval 17 otázek, 14 otázek uzavřených, 2 otázky polootevřené a 1 otázku otevřenou, která umožňovala vyjádření vlastního názoru. Osloveni byli respondenti z řad studentů oboru zdravotnický asistent, všeobecná sestra a zdravotnický záchranář, dále potom sestry pracující, jak v ambulantním, tak lůžkovém sektoru, sestry manažerky a vyučující odborné praxe. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Četnost dotazů od pacientů je ve stejné míře jako dotazy na zdravotní stav. Z výzkumného šetření vyplynulo, že četnost dotazů na délku hospitalizace je v daleko větší míře než dotazy na zdravotní stav. První hypotéza byla vyvrácena. 2. V průběhu podávání informací pacientovi, považují sestry za samozřejmé začlenit také názory vyjadřující potřeby pacienta. Šetřením bylo zjištěno, že sestry považují za samozřejmé v průběhu hospitalizace začlenit také názory pacienta vyjadřující jeho potřeby. Druhá hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto diplomovou prací budou použity jako podklad pro tvorbu informačního materiálu pro pacienty. Dále se domníváme, že by bylo vhodné, aby se s výsledky seznámily sestry pracující na interních odděleních. Výsledky práce by mohly být také zajímavé a přínosné pro studenty středních, vyšších i vysokých škol připravující se na povolání nelékařských zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Dodržování nefarmakologických možností léčby při snižování rizikových faktorů aterosklerózy ze strany pacienta.
REICHERTOVÁ, Stanislava
Ateroskleróza a její rizikové faktory představují jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů západní civilizace, patří k nejčastějším příčinám úmrtí, výrazně snižují kvalitu i délku života a způsobují invaliditu. V České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí. Nedílnou součástí léčby aterosklerózy je nefarmakologická terapie, která spočívá v úpravě životních návyků. Mezi tato opatření se řadí redukce tělesné hmotnosti, vhodná pohybová aktivita, úprava stravovacích návyků, omezení stresových situací a úplné vynechání kouření. Náplní naší práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti a následné dodržování nefarmakologických léčebných opatření u pacientů, u kterých byl již zjištěn minimálně jeden rizikový faktor. V nefarmakologické léčbě sehrává velmi významnou roli sestra, která seznamuje nemocné s nefarmakologickými opatřeními, pomáhá osvojit si žádoucí návyky, změnit chování nemocného a zvládnutí péče o sebe. Proto jsme také chtěli zjistit, jaké mají sestry vzdělání, zkušenosti, možnosti, čas, ale i nadšení pro edukační činnost na různých pracovištích. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníků. Dotazník pro pacienty obsahoval 31 otázek a pro sestry 23 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Výzkumné šetření probíhalo na interní lůžkové stanici a odborných ambulancích kardiologické, diabetologické, interní a v ordinaci závodního lékaře Mulačovy nemocnice Plzeň. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Pacienti znají zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 2. Pacienti dodržují zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 3. Existují rozdíly v možnostech provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení u pacientů se zjištěním rizikovým faktorem aterosklerózy. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti se zjištěným rizikovým faktorem znají zásady nefarmakologické léčby, ale tyto zásady nedodržují. První hypotéza byla potvrzena, druhá hypotéza byla vyvrácena. Dále bylo zjištěno, že existují rozdíly v možnostech a vybavenosti sester k provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení. Třetí hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou použity jako podklad pro edukační činnost sester, a mohou tak přispívat ke zvyšování preventivních opatření u pacientů se zjištěným rizikovým faktorem aterosklerózy.
|
host ::
RSS.