|
| |
|
|
The Role of Gut Microbiota and Lipopolysachaide Content of the Diet in the Development, Maturation and Function of the Immune System
Hrnčíř, Tomáš ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Macela, Aleš (oponent)
Savci se rodí bezmikrobní, avšak rychle po porodu jsou jejich epitelové povrchy osídleny obrovským množstvím baktérií. Nejrozsáhlejší společenství mikrobů se nachází v distálním střevě. Střevní mikroorganismy svým počtem desetkrát převyšují naše somatické a zárodečné buňky. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismy se vyvinul tak, že obě strany z něj profitují. Studie na bezmikrobních myších prokázaly, že střevní mikroorganismy jsou nezbytné pro řádný vývoj imunitního systému. Klíčový význam přirozené imunity při komplexních a dynamických interakcích hostitele a mikroorganismů je stále patrnější. Hlavními cíli této studie bylo: zaprvé, zjistit, zda sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu může podpořit vývoj imunitního systému u bezmikrobních myší, zadruhé, objasnit, zda střevní mikroorganismy a dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu ovlivňují citlivost k endotoxinovému šoku, a konečně, zhodnotit roli adaptivní imunity při jeho patogenezi. Provedené experimenty jasně dokazují, že jak živé střevní mikroorganismy, tak také sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu zvyšují citlivost k endotoxinovému šoku. Též bylo prokázáno, že imunodeficitní SCID myši, které postrádají zralé B a T lymfocyty, jsou citlivější k endotoxinovému šoku než imunokompetentní Balb/c myši. Tato studie potvrzuje naši...
|
|
| |
|
| |
|
|
Identifikace nových faktorů virulence intracelulárního patogena Francisella tularensis
Daňková, Věra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Věra Daňková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce: IDENTIFIKACE NOVÝCH FAKTORŮ VIRULENCE INTRACELULÁRNÍHO PATOGENA FRANCISELLA TULARENSIS Předložená disertační práce je zaměřena na studium úlohy bakteriálních tetratricopeptide repeat-like (TPR-like) proteinů v patogenesi infekce. Modelovým organismem byla zvolena vysoce virulentní intracelulární bakterie Francisella tularensis, jejíž mechanismus patogenese není doposud plně objasněn. V první části disertační práce byly na základě bioinformatických studií identifikovány tři geny (FTS_0201, FTS_1680, a FTS_0778) s predikovanou TPR-like doménou. Pro přípravu mutantních kmenů vybraných genů byla využita mutagenese TargeTron. Připravené mutantní kmeny byly použity pro studium role vybraných proteinů v patogenitě a imunogenitě F. tularensis s využitím in vitro a in vivo modelů a dále pro studium zapojení těchto proteinů v adaptačních mechanismech na stres. Z výsledků disertační práce bylo zjištěno, že protein FTS_1680 je významný pro intracelulární replikaci a plnou virulenci bakterie. Dále byla zaznamenána snížená schopnost proliferace mutantních bakterií inFTS_1680/200 v in vivo systému s následnou eliminací...
|
|
|
Imunitní odpověď respiračního traktu myší na imunizaci chřipkovým virem
Berková, Veronika ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Imunitní odpověď myší po slizniční imunizaci chřipkovým virem typu A ve spojení s bakteriálním adjuvans Bacillus firmus Imunizace myší inaktivovaným chřipkovým virem cestou respiračního traktu navozuje dobrou slizniční i systémovou imunitní odpověď, pokud je použita adjuvantní stimulace G+ delipidovanou formou nepatogenní bakterie Bacillus firmus (DBF). Myši BALB/c byly imunizovány intratracheálně (IT) nebo intranasálně (IN) inaktivovaným chřipkovým virem A/PR/8/34 v kombinaci s adjuvans DBF (50, 100, 200 a 500μg na imunizační dávku). Metodou ELISA jsme testovali produkci protilátek proti homolognímu viru i křížově reagujících protilátek proti virům subtypů H3N2, H6N2, H9N2 v séru a ve slizničních sekretech nosu, plic a střeva. Již po imunizaci myší samotným virem dochází k produkci protilátek proti homolognímu viru a k nižší produkci křížově reagujících protilátek proti heterologním subtypům. Imunostimulační působení adjuvans (optimálně v dávce 100μg DBF) zlepšuje systémovou i slizniční protilátkovou produkci proti homolognímu viru (H1N1) a zvláště výrazně proti heterologním subtypům (H3N2, H6N2, H9N2), a to hlavně po IT imunizaci myší. Pro posouzení buněčné imunity jsme sledovali testem blastické transformace proliferační aktivitu slezinných buněk imunizovaných myší a metodou ELISA množství produkovaných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role of bacteria and mucosal immune system and their interaction in the pathogenesis of inflammatory bowel disease
Du, Zhengyu ; Hudcovic, Tomáš (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Kamanová, Jana (oponent)
Etiologie a patogeneze chronického zánětlivého onemocnění střevního traktu (IBD). není doposud zcela jasná. Je obecně přijato tvrzení, že zánět je důsledkem nepřiměřené imunitní reakce na antigeny rezidentní mikrobioty u geneticky citlivých jedinců. U pacientů s IBD dochází ke změnám ve složení střevní mikrobioty, kdy je většinou zvýšen výskyt jednoho druhu bakterie a naopak dochází ke snížení výskytu ostatních bakteriálních druhů. IBD je velmi komplexní onemocnění a pro pochopení jeho vzniku a rozvoje je nutné brat v úvahu také složité interakce mezi genetickými faktory, imunitním systémem, střevní mikrobiotou a životním prostředím. V předkládané dizertační práci jsme se zaměřili na interakci mezi střevní mikrobiotou spojenou s IBD a mukózním imunitním systémem. V gnotobiotickém myším modelu jsme zkoumali schopnost bakterií asociovaných s mukózou (MAB), které byly odebrány od pacientů s aktivním IBD, vyvolat spontánní kolitidu. Byl posuzován vliv těchto bakterií na vznik a vývoj experimentálně vyvolané kolitidy dextran sulfátem sodným (DSS). Spolu s analýzou složení střevní mikrobioty, původně bezmikrobních myší kolonizovaných MAB od IBD pacientů, jsme ukázali, že škodlivé bakterie mají schopnost zvyšovat náchylnost k DSS vyvolané kolitidě. Objasnili jsme mechanismus působení E. coli p 19 A, která...
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
host ::
RSS.