|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
|
|
Postoj občanů k NATO
Procházková, Klára
V lednovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné zjišťovali postoj obyvatel k členství České republiky v NATO a k aspektům s tímto členstvím se pojícím. V případě otázky na spokojenost s členstvím v Severoatlantické alianci se více jak polovina respondentů vyjádřila kladně (55,3 %), opačného názoru bylo 29,2 %. Podotkněme, že se v roce 2002 ke stejnému tématu vyjádřilo pozitivně 61 % a negativně 23 % dotázaných. Více než patnáct procent (15,6 %) odpovědělo „nevím“, což je přibližně stejný počet jako v roce 2002.
|
|
| |
|
|
Vztah k jiným národnostem I
Procházková, Klára
V prosincovém šetření CVVM byl zjišťován postoj občanů ČR k vybraným národnostem žijícím na našem území. Dále se respondenti vyjadřovali k tomu, jak by se měli cizinci žijící u nás přizpůsobit místní kultuře.
|
|
|
Role mužů a žen
Procházková, Klára
Listopadový výzkum CVVM zjišťoval mj. i představy obyvatelstva ČR o rozdělení rolí mužů a žen v rodině a ukazatele úspěšnosti mužů i žen.
|
|
|
Svatby v české společnosti
Procházková, Klára
V listopadovém šetření se CVVM zaměřilo na postoj obyvatelstva ke svatbám a na ideální věk při narození prvního dítěte, ideální počet dětí v rodině a názory na různé způsoby soužití partnerů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Úroveň vzdělání v ČR
Procházková, Klára
V zářijovém šetření CVVM byla respondentům položena otázka na úroveň vzdělání v ČR. Ve výsledcích vyšlo, že pozitivní hodnocení všech typů škol převažuje nad negativním. Také tu respondenti hodnotili své vlastní dosažené vzdělání.
|
host ::
RSS.