Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby.
Působení kovů v dutině ústní
Tomka, Milan ; Procházková, Jarmila (vedoucí práce) ; Erdelský, Ivan (oponent) ; Vaněk, Jiří (oponent)
1 Souhrn Po mnoho let se předpokládalo, že zubní materiály nemají téměř žádné nežádoucí účinky kromě zcela výjimečných případů alergické reakce. Nežádoucí reakce na dentální materiály jsou považovány za vzácné a ojedinělé. Nízká incidence je dána jejich vysokou korozivzdorností a nízkou toxicitou. Avšak až nástup moderních stomatologických materiálů dokázal plnohodnotně nahradit původní kovové zubní materiály a umožnil tak širší studium této problematiky. Velmi nízká incidence nežádoucích účinků, neumožňuje ošetřujícímu lékaři získat praktické zkušenosti a ve výsledku může vést k podceňování či naopak k přeceňování rizik. Předpokládá se, že dentální materiály nezpůsobují systémové reakce a generalizované projevy se považují za ojedinělé. Nesnášenlivost stomatologických materiálů se projevuje obvykle lokálně. Reakce na přilehlý zubní materiál je považována za jednu z nejčastějších příčin vzniku orální lichenoidní reakce. Obvykle se jedná o reakci na zubní amalgám, méně často na slitiny s obsahem niklu, zlata, chromu a paládia. Cíl práce Tato studie si klade za cíl vyhodnotit souvislost mezi vznikem bílé plochy na sliznicích v dutině ústní (lichenoidní léze, leukoplakie atp.) a možným drážděním zubními materiály. Vyhodnotit dlouhodobou úspěšnost léčby dosaženou odstraněním nežádoucích zubních materiálů....
Od živé tradice k teorii: poznámky k původu Janáčkova odborného termínu „zhušťování“
Procházková, Jarmila
Příspěvek českého skladatele Leoše Janáčka (1854-1928) se v hudební teorii oceňuje zejména v oblasti harmonie. V rámci hudební teorie, Janáčkovy myšlenky o "tloušťce" harmonického materiálu, se poprvé objevily v jeho studii O skladbě souzvuků a jejich spojů (na stavbě akordů a jejich spojů) v roce 1896. Termín se stal plně vyvinutým a často používaným v jeho Úplné nauce o harmonii (Kompletní teorie harmonie) v roce 1920. Původ a použití Janáčkova termínu je dokumentován v souvislosti s jeho zkušenostmi a objevy z tradiční lidové hudby.
Bariéry a limity etnomuzikologického výzkumu na příkladu nahrávacích akcí Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku v letech 1909-1912
Procházková, Jarmila
Příspěvek se zamýšlí nad situacemi vzniklými během nahrávání na fonograf, které realizoval Pracovní výbor pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku pod vedením Leoše Janáčka v letech 1909–1912, za aktivní účasti sběratelů Hynka Bíma a Františky Kyselkové. Cílem těchto úvah je uvést konkrétní příklady, kdy byl etnomuzikologický výzkum limitován různými vnějšími i vnitřními příčinami, a abstrahovat obecné modely bariér, které byly v minulosti charakteristické pro etnomuzikologický výzkum.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
49 PROCHÁZKOVÁ, Jana
7 PROCHÁZKOVÁ, Jaroslava
19 PROCHÁZKOVÁ, Jitka
49 Procházková, Jana
1 Procházková, Janka
7 Procházková, Jaroslava
19 Procházková, Jitka
4 Procházková, Jiřina