|
| |
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Doležalová, Pavlína ; Pokorný, Filip (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Návrh městského domu je koncipován s respektem k zástavbě v jeho bezprostřední blízkosti i k celkovému charakteru celého města a městského nábřeží. Je především domem pro místní obyvatele, nikoliv pouhou atrakcí města. Z hlediska využití, nabízí necelá čtyři patra bytových prostor, prostory administrativní, v zadní části parcely a v prostorách parteru potom služby městské vybavenosti. Konceptem návrhu bylo především uchopit toto zadání plně funkčně, s předem stanoveným programem pro místní obyvatele. Dům dodržuje uliční čáru bloku a kompozičně reaguje na budovy ve své těsné blízkosti. Nároží domu je výškově zakcentováno, avšak kontrastně nepřevyšuje okolní zástavbu.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Přehnal, Jan ; Pokorný, Filip (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem urbanisticko-architektonické studie je návrh novostavby polyfunkčního domu. Konkrétně se jedná o 2 provozní celky – kulturní a vzdělávací centrum (veřejná část) a bytová (soukromá) část. U KAVC jde o alternativu k tradičním pobočkám městských knihoven, kde se kromě klasického informačního centra nabízejí volně přístupné vzdělávací programy s podporou města.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vědecký přístup k procesu reurbanizace v Lipsku
Pokorný, Filip
Město Lipsko leží v oblasti bývalé NDR, která jako celek prošla od roku 1989 poměrně dramatickým demografickým vývojem. Stejně tak jako celá oblast i samotné město se muselo naučit vyrovnávat se s dramatickými změnami, jež nastaly po roce 1989. Tyto změny se dotkly jak ekonomické stránky města tak samotné struktury obyvatelstva. Lipsko může být považováno za jeden z typických příkladů postindustriálního města. Rozsah změn v ekonomice, jejich intenzita rychlost a reakce samotného města na ně může být zajímavým příkladem postupu transformace v těchto typech měst a managementu rozvoje postindustriálního území obecně. Přístup k obnově města Lipska by se dal popsat jako zdařilý koncept reurbanizace. Reurbanizaci je také věnována podstatná část programů města a výzkumů s nimi spojených.
|
|
|
Trvale udržitelný rozvoj ve vztahu k revitalizaci postindustriálního území
Pokorný, Filip
Trvale udržitelný rozvoj se stal v poslední době novým fenoménem, který se často vyskytuje ve všech možných souvislostech s lidskou činností. Není tomu jinak ani v oblasti stavebnictví a developmentu. Bohužel v současné době v České republice je tento pojem chápán jako prázdná fráze, či výlučně ekologické téma. Ve stavební praxi se často setkáváme s jeho volnou interpretaci jen do energetické spotřeby budovy. V oblasti urbanismu je tento termín spojován často s dokumentem Agenda 21, který je obsažen snad v každém strategickém plánu. Většinou však zde i také jakýkoli hmatatelný dopad do územně plánovací dokumentace končí. Ani v oblasti developmentu není tomu v naší republice jinak. Faktor trvale udržitelného rozvoje se nestal ani marketingovou výhodou pro zákazníky, ani ekonomickou výhodou pro developera. Avšak v řadě jiných zemí se termín „sustainability“ stal zcela běžným, často užívaným a srozumitelným výrazem, vyjadřujícím progresivní trendy rozvoje techniky, ekonomiky a společnosti se zřetelem na životní prostředí. V mnohých vyspělých zemích má trvale udržitelný rozvoj své exaktní vyjádření, které pak umožňuje jeho reálné uplatnění v běžném hospodářském životě. V neposlední řadě termín trvale udržitelného rozvoje je dnes často v západoevropských zemích užíván v souvislosti s dnešní probíhající světovou ekonomickou krizí, jako jeden z pilířů, jak napříště krizi předejít či alespoň zmírnit její důsledky.
|
|
|
Management postindustriálního vývoje
Pokorný, Filip ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tématem této práce je “Management postindustriálního vývoje”. Cílem práce je nalezení podpůrných prostředků pro rozvoj postindustriálního území v ČR. Tyto podpůrné prostředky byly hledány v zemích EU, které mají bohaté zkušenosti s regenerací postindustriálního území. Jako nejvhodnější byla vybrána Spolková republika Německo s koncentrací na oblast kolem města Lipska a Spojené Království Velké Británii a Severního Irska, kde jako stěžejní oblast byla zvolena oblast kolem Manchesteru. Následně byl analyzován jak legislativní rámec prostorového plánování, tak konkrétní nástroje podpory regenerace území v těchto zemích a v neposlední řadě také konkrétní postupy v regeneraci konkrétních měst. Jako další nástroje podpory byly prozkoumány certifikační nástroje hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje a jejich možný podpůrný vliv na regeneraci postindustriálního území. Výše uvedené bylo dáno do souvislosti se čtyřmi konkrétními příklady deprivovaného postindustriálního území v ČR. Tyto čtyři příklady pokrývají širokou škálu typických příkladů českých deprivovaných postindustriálních území a jejich typické problémy při jejich regeneraci. Na základě těchto příkladů jsou doporučeny k přebrání vytipované vhodné zahraniční nástroje podpory regenerace území.
|
|
|
Bronx - změna adresy (přestavba káznice)
Kozel, Ondřej ; Pokorný, Filip (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem řešení této diplomové práce je koncepční architektonická studie nástavby, dostavby a rekonstrukce budovy bývalé káznice v brněnském Bronxu a nové ideové řešení přilehlých prostor a celkového stavebního programu. Přestavba je řešena se zřetelem na využití alternativních forem bydlení s celkovým záměrem na regeneraci a ozdravění celé městské čtvrti – „změnu adresy“.
|
|
| |
host ::
RSS.