|
| |
|
|
Historické prózy Jiřího Šotoly
Soudková, Dana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Diplomová práce nazvaná Historické prózy Jiřího Šotoly se zabývá, jak už název napovídá, úseku tvorby Jiřího Šotoly, kterému se věnoval od konce šedesátých do osmdesátých let dvacátého století. Je řazena do české historické prózy, a proto je jí v práci věnována obecně pojatá úvodní část, která je diferenciována do různých kapitol. Je zaměřena na tradici historické prózy, proměny historické beletrie od jejích počátků spojených s národně obrozeneckým hnutím druhé poloviny devatenáctého století, přes literární tendence první poloviny dvacátého století až po nastínění situace let sedmdesátých a osmdesátých. Druhá část práce je věnována samotnému autorovi historických próz Jiřímu Šotolovi. Je zde stručně načrtnuta autorova biografie, včetně celoživotní tvorby. Shledáváme v něm všestranného literáta. Byl autorem nejen historických děl, ale také vynikajícím básníkem, dramatikem, žurnalistou, redaktorem, překladatelem... . Po krátkém představení autora následuje stěžejní část práce - chronologicky řazená díla, z nichž každému (šest románů a jedna novela) je věnována vždy jednotlivá kapitola, která je zaměřena na jeho vlastní analýzu. Úvodní je analýza debutového románu Tovaryšstvo Ježíšovo (1969), následují oddíly vznikající ve stejném časovém období, které jsou věnované románům Kuře na rožni a Svatý na mostě a...
|
|
|
Problémy dětství v próze Martiny Drijverové
Najmanová, Kamila ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Ve své práci se soustředím na náměty, typologii postav, zahrnující podobu vypravěče, a obraz prostředí ve vybraných prózách Martiny Drijverové. Jedná se o knihy Táta k příštím Vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, Sísa Kyselá, Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř, Zajíc a sovy, Nekonečné prázdniny a Domov pro Marťany. V první části se věnuji stručnému životopisu a bibliografii autorky. Dále také charakterizuji žánr příběhové prózy ze života dětí a zabývám se i tím, jaké postavení v tomto žánru mezi ostatními českými autorkami Martina Drijverová zaujímá. V hlavní části se zabývám nejprve náměty, které autorka ve svých prózách zpracovala - dítě a neúplná rodina, outsider, dětské přátelství a dítě s handicapem, které jsou pro dnešní děti stále aktuální. Dále se věnuji typologii postav, která je nejrozsáhlejší částí mé práce. Kromě charakteristiky protagonistů jednotlivých knih zahrnuji do této části i podobu vypravěče. Ve vyprávění dívčích hrdinek použila autorka ich-formu, pomocí níž vyjádřila jejich myšlenky a pocity. Pro příběhy chlapců zvolila Drijverová er- formu. Autorskou vypravěčskou perspektivu v nich střídá s perspektivou hlavního hrdiny, která umožňuje čtenářům nahlédnout do fantazie a myšlenek protagonistů. Postavy autorka vykresluje pomocí vnější i vnitřní charakteristiky....
|
|
|
Prozaik Vilém Mrštík
Malá, Dominika ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Vilém Mrštík patřil k nejvýznamnějším autorům 90.let 19. století. Byl průkopníkem nového směru v literatuře - naturalismu. Zabýval se překladatelskou činností, prózou, dramatem, ale i poezií. Do povědomí veřejnosti se zapsal románem Pohádka máje a v neposlední řadě dramatem Maryša, na kterém spolupracoval i jeho bratr Alois Mrštík. Cíl: Cílem bylo zdůraznit přínos Viléma Mrštíka k vývoji české moderní prózy, zároveň také seznámit se s jeho životem, důvěrnými přáteli a s jeho literární tvorbou.
|
|
|
Hrdinky vybraných próz Růženy Svobodové
Finková, Kristýna ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Diplomová práce předkládá analýzu ženských postav Růženy Svobodové. Základem charakteristiky hrdinek se stalo pět prozaických děl autorky. Práci lze rozdělit na dvě části- syntetickou a analytickou. V první části je obsažen stručný nástrin života Svobodové, problematika postavení žen ve společnosti 19. století a emapncipace. Analytická část předkládá charakteristiku vybraných postav, seznamuje čtenáře s jejich životními názory a postoji. V závěru práce je podáno shrnutí jednotlivých typů hrdinek.
|
|
|
Současná příběhová próza ze života dětí
Husarová, Lenka ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Současná příběhová próza, tedy próza vznikající od 90. let 20. století, je přirozeným fenoménem, který se tříbil již od počátku 20. století. Její vývoj prošel mnohými úskalími a je zachycen v první kapitole. První kapitola také shrnuje charakteristické znaky současné příběhové prózy s dětským hrdinou. Druhá kapitola Příběhová próza ze života dětí od 80. let 20. století do současnosti přibližuje námětové obsahy próz, které vyšly v tomto období a zamýšlí se, podle jakých měřítek díla třídit. Třetí kapitola Námětové okruhy se snaží utřídit prózu podle vybraných měřítek. Nejrozsáhlejší skupinou jsou prózy zabývající se mezilidskými vztahy. Sem patří námětové okruhy Děti z rozvrácené rodiny, Sourozenecké vztahy, Ideál přátelství. Další mnohem menší oddíly jsou věnovány prózám, které se zabývají péčí o zvíře, vyrovnáváním se hlavního hrdiny s vlastním zdravotním omezením nebo které líčí prázdninové dobrodružství. Zcela samostatnou kapitolu tvoří příběhy s fantazijními prvky. Čtvrtá kapitola se věnuje charakterizačním postupům ve sledovaných prózách Markéty Zinnerové, Hany Doskočilové, Martiny Drijverové, Ivy Procházkové a Ivony Březinové. Pátá kapitola, poslední, charakterizuje a hodnotí použití jazykových prostředků a kompozičních postupů, které výše zmiňované autorky v prózách využívají a jimiž jsou jejich...
|
|
|
Klostermannova Šumava. Obraz Šumavy v povídkách a románech Karla Klostermanna
Kofroňová, Lenka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Tématem diplomové práce je obraz Šumavy a jejích obyvatel v dílech Karla Klostermanna. Předmětem analýzy se staly autorovy romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři a soubory povídek V srdci šumavských hvozdů a Odysea soudního sluhy. Cílem bylo sledovat obraz Šumavy jako celku, jejích proměn v proudu času a jejích svérázných obyvatel. Jednotlivá díla jsou analyzována z žánrového hlediska. Pozornost je věnována též autorovým literárním začátkům a jeho uměleckému vývoji a postupnému zrání. V povídkové tvorbě se zaměřuji především na postavy, které představují různé typy šumavských obyvatel, v případě románu je předmětem zkoumání hlavně obraz šumavské krajiny a její vliv na obyvatele, kteří zde žijí. Nejvýznamnější romány tvořící tzv. šumavskou trilogii jsou zpracovány jako samostatné kapitoly, které tvoří jádro diplomové práce. V závěrečných kapitolách stručně charakterizuji autorovu tvorbu jako celek a pokouším se o srovnání Klostermannova obrazu Šumavy s obrazy jiných spisovatelů, např. Josefa Ranka, Adalberta Stiftera aj., a snažím se vymezit význam a přínos Klostermannových próz pro českou literaturu.
|
|
|
Lidé a válka (Ohlas 1. světové války v literatuře)
Hajznerová, Eva ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Práce Lidé a válka se zabývá tím, co o válečné společnosti vypovídají literární díla vzniklá v letech 1916 - 1935. Pokusila se zachytit, porovnat a odlišit pohledy postav vybraných děl na válku. K tomuto účelu byla vybrána dvě díla světová a čtyři díla česká. Práce se odklání od tradičního zpracování meziválečné literatury. Do centra pozorování klade postavy příběhů. Chápe postavy jako reprezentanty lidské společnosti dané doby. Předmětem sledování byl osobnostní otřes postav, postoj k válce a smysl války. Práce bere v úvahu historickou skutečnost sledovaných zemí. Posoudila historický kontext. Stejně tak nastínila autobiografické rysy. Obojí se v dílech odráží. Nakonec došlo k pojmenování odlišných pohledů na problematiku války. Například zklamání, materiální problém, mocenské soupeření o přerozdělení světa, nevratný otřes. V souladu s předpokladem se tyto rysy nejlépe sledovaly a vymezovaly u generačních románů.
|
|
|
Jiří Langer - Pokus o monografii
Vlková, Eva ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Tato práce má za úkol představit život a dílo jednoho z nejpozoruhodnějších autorů, českého židovského spisovatele Jiřího Langera (1894 Praha - 1943 Tel Aviv). Kromě češtiny se Langer umělecky vyjadřoval především hebrejsky a německy, přesto jsem si ho dovolila označit jako spisovatele českého, jehož především pražské prostředí formovalo. Druhým prvkem vytváření jeho osobnosti i díla byla chasidská zkušenost. Jiří Langer vstoupil do literatury knihou Erotika kabbaly (1923) a dalšími odbornými judaistickými statěmi, v prvním období ovlivněn Freudem. Vrcholné dílo, které publikoval česky roku 1937, bylo Devět bran - pozoruhodná sbírka chasidských legend, která dodnes nemá v literárním světě obdoby. Roku 1938 ještě stihnul vydat odbornou publikaci Talmud. Ukázky a dějiny. - a to především jako příručku pro české úředníky v Haliči. Své překladatelské i básnické umění prokázal při sestavování antologie hebrejského básnictví 1 0 . - 1 9 . století, které příznačně nazval Zpěvy zavržených (1938). Poslední dvě knihy, které vydal, byly hebrejsky psané básnické sbírky. První publikoval ještě v Praze pod jménem Pijutim ve sire jedidut (1929) - Básně a písně přátelství a druhou v Palestině, Meat cori (1943) - Troška balšámu. V okruhu jeho přátel byli: Franz Kafka, Max Brod či Dov Sadan. Avšak byl to bratr František,...
|
|
|
Problémy dětství v próze Martiny Drijverové
Najmanová, Kamila ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Ve své práci se soustředím na náměty, typologii postav, zahrnující podobu vypravěče, a obraz prostředí ve vybraných prózách Martiny Drijverové. Jedná se o knihy Táta k příštím Vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, Sísa Kyselá, Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř, Zajíc a sovy, Nekonečné prázdniny a Domov pro Marťany. V první části se věnuji stručnému životopisu a bibliografii autorky. Dále také charakterizuji žánr příběhové prózy ze života dětí a zabývám se i tím, jaké postavení v tomto žánru mezi ostatními českými autorkami Martina Drijverová zaujímá. V hlavní části se zabývám nejprve náměty, které autorka ve svých prózách zpracovala - dítě a neúplná rodina, outsider, dětské přátelství a dítě s handicapem, které jsou pro dnešní děti stále aktuální. Dále se věnuji typologii postav, která je nejrozsáhlejší částí mé práce. Kromě charakteristiky protagonistů jednotlivých knih zahrnuji do této části i podobu vypravěče. Ve vyprávění dívčích hrdinek použila autorka ich-formu, pomocí níž vyjádřila jejich myšlenky a pocity. Pro příběhy chlapců zvolila Drijverová er- formu. Autorskou vypravěčskou perspektivu v nich střídá s perspektivou hlavního hrdiny, která umožňuje čtenářům nahlédnout do fantazie a myšlenek protagonistů. Postavy autorka vykresluje pomocí vnější i vnitřní charakteristiky....
|
host ::
RSS.