|
|
Rizika práce ve zdravotnictví
PROKŮPKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rizik práce ve zdravotnictví. Pracovníci ve zdravotnictví se rozdělují na dvě skupiny. První skupinou jsou zdravotničtí pracovníci a druhou skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví.Rizika, která působí na zdravotnický personál, jsou rozdělena také do dvou skupin. Specifická rizika tvoří první skupinu, kam patří především rizika fyzikální, chemická a biologická. Druhou skupinou jsou nespecifická rizika, kterou tvoří především směnný provoz, psychická nebo fyzická zátěž, vynucená pracovní poloha, zraková zátěž, alergeny aj. Podrobně jsou v teoretické části popsána všechna rizika, která na zdravotnický personál působí. Pro praktickou část byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazník je sestaven z 35 otázek, kdy převládaly uzavřené otázky, ale byly použity i otázky polootevřené a otevřené. Výzkumný vzorek tvořil zdravotnický personál (lékaři, sestry, zdravotní laboranti, porodní asistentky, zdravotničtí asistenti a sanitáři) z vybraných oddělení nemocnice Žatec a Most, a to bez přihlédnutí k zastoupení obou pohlaví či druhu oddělení a měst. Na otázky odpovídalo celkem 100 respondentů. Byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Statisticky významné procento zdravotníků neví, do jaké kategorie práce jsou zařazeni byla potvrzena. H2: Na vybraných odděleních vždy hlásí zdravotníci poranění, které je způsobeno ostrým předmětem, svému vedoucímu pracovníkovi byla vyvrácena. H3: Nakládání s biologickým materiálem je na obou vybraných zdravotnických zařízeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., § 62 odst. 4 c) a s vyhláškou č. 306/2012 Sb., § 5 byla potvrzena.
|
|
|
Informovanost studentů Středních odborných učilišť a Gymnázií v Žatci a v Lounech o poruchách příjmu potravy
PROKŮPKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce pojednává o informovanosti studentů o poruchách příjmu potravy a částečně o jejich způsobu stravování. Zaměřena je především na děti a rané adolescenty. Teoretická část popisuje základní druhy poruch příjmu potravy, kterými jsou mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání, ale i méně časté a to drunkorexii, bigorexii a ortorexii. Dále pojednává o jejich historii, prevalenci a incidenci. Zmíněny jsou i rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik nebo také na průběh poruch příjmu potravy. Druhá polovina teoretické části se zabývá energetickou bilancí, stručným popsáním Body mass indexu, zdravotními komplikacemi, klinickou praxí, léčbou a terapií. Závěr teorie je věnován problematice poruch příjmu potravy v dětství a rané adolescenci ? definici a diagnóze, somatickým aspektům, terapii, školnímu vzdělávání a následkům v dospělosti. V praktické části jsem využila výsledky zpracovaných anonymních dotazníků, které byly vyplněny studenty Středních odborných učilišť a Gymnázií ze Žatce a z Loun. Výsledky jsou v práci prezentovány v přehledných grafech. Bakalářská práce ukazuje nedostatečnost informovanosti studentů, i když se jich problematika poruch příjmu potravy přímo dotýká. Velmi důležitá je prevence a proto by se neměla v tomto směru podceňovat. Děti a adolescenti ve svém věku často s výživou experimentují a neuvědomují si, že to pro ně může mít fatální důsledky.
|
host ::
RSS.