|
|
Aplikace inzulínu v ošetřovatelské praxi
PIVOŇKOVÁ, Lenka
Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na aplikaci inzulínu v ošetřovatelské praxi. V roce 2013 bylo v České republice 678 935 pacientů s onemocněním diabetes mellitus. Z toho se léčilo aplikací inzulínu 17,5 % pacientů. Při aplikaci inzulínu musíme dbát určitých zásad a postupů, aby nedocházelo ke vzniku komplikací. Diplomová práce se skládá z části teoretické a výzkumné. Teoretická část obsahuje charakteristiku onemocnění diabetes mellitus, popisuje inzulín a jeho historii, režimy, druhy a skladování inzulínu. Dále je zaměřena na proces aplikace inzulínu a edukaci pacientů. Ve vztahu k danému tématu byly stanoveny dva cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit způsob aplikace inzulínu v ošetřovatelské praxi na základě důkazů. Druhý cíl měl za úkol zjistit, jakým způsobem je poskytnut edukační proces sestrou při aplikaci inzulínu v ošetřovatelské praxi. V návaznosti na tyto cíle, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: Jakým způsobem se inzulín aplikuje v ošetřovatelské praxi? Druhá výzkumná otázka: Jak je naplňován edukační proces sestrou při aplikaci inzulínu? Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí dvou variant polostrukturovaného rozhovoru. První varianta rozhovoru byla určena pro pacienty aplikující si inzulín. Druhá varianta byla určena všeobecným sestrám ze standardních oddělení vybraných nemocnic a pro sestry pracující v diabetologických ambulancí. První soubor tvořilo deset respondentů, z toho bylo 5 žen a 5 mužů. Druhý soubor tvořilo 9 respondentů, z toho byly všechny ženy. Rozhovory byly nahrávány a poté doslovně přepsány. Rozhovory byly přepsány pomocí metody tužka papír a dále analyzovány technikou otevřeného kódování. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno 5 kategorií s několika podkategoriemi u pacientů a 6 kategorií s několika podkategoriemi u sester. Na základě analýzy zjištěných dat lze říci, že pacienti ani sestry neaplikují inzulín zcela správně. Základní problém vnímám v rozdělení inzulínu podle druhu a jeho správné aplikace, která se liší pro jednotlivé druhy. Další problém vnímám v nesprávné aplikaci dle délky jehly, jako je úhel jehly a tvorba kožní řasy. Výstupem diplomové práce bude standard ošetřovatelské péče na základě EBP, tak aby byly zdůrazněny nedostatky, které jsme zjistili při výzkumném šetření a umožnili jejich předcházení. Tento standard směřuje k upřesnění a zkvalitnění poskytované péče.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o nevidomé pacienty na standardních lůžkových odděleních
PIVOŇKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče o nevidomé pacienty na standardních lůžkových odděleních. Toto téma je aktuální, neboť v České republice žije 7 000 - 12 000 tisíc nevidomých. Nejčastější příčinou nevidomosti je šedý zákal. Pokud se začnou léčit příčiny včas, nevidomosti lze v mnoha případech zcela předejít. Nevidomost je nejtěžší stupeň zrakového postižení. Nevidomý trpí nedostatkem vizuálních podnětů, které kompenzuje zvýšeným hmatovým a sluchovým vnímáním. Při hospitalizaci nevidomého je tedy nutné respektovat specifické požadavky související s prováděním jednotlivých intervencí. Pro ošetřování nevidomých je také důležité, aby se ošetřující personál seznámil s tím, kdy nevidomý přišel o zrak a podřídil tomu svoji péči. Je třeba si uvědomit, že zrakový orgán je nejdůležitějším čidlem pro aktivní a kvalitní život, proto je důležité si ho chránit a navštěvovat pravidelně očního lékaře. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Z části teoretické a výzkumné. Teoretická část obsahuje anatomii a fyziologii zrakového ústrojí, zrakové vady a jejich příčiny, diagnostiku a klasifikaci zrakového postižení. Dále se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče o nevidomé pacienty v oblasti příjmu na oddělení, pohybu v nemocnici, vyšetření, sebepéče, komunikace s nevidomými pacienty, kompenzačními pomůckami pro nevidomé pacienty a organizacemi pro zrakově postižené. Ve vztahu k danému tématu byly stanoveny dva cíle. První cíl byl zaměřen na specifika ošetřovatelské péče o nevidomé na standardních lůžkových odděleních. Druhý cíl byl zaměřen na zkušenosti nevidomého s hospitalizací na standardních lůžkových odděleních. Na základě daných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na zjištění specifik ošetřovatelské péče o nevidomé pacienty. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na zjištění zkušeností nevidomých pacientů s hospitalizací. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Výzkumné šetření bylo uskutečněno na očním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. a v obecně prospěšné společnosti Tyflo Vysočina Jihlava. Výzkumný soubor zahrnoval nevidomé klienty, kteří byli v minulosti nebo v současnosti hospitalizováni na standardním lůžkovém oddělení. Kvalitativní šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval celkem 20 otázek rozdělených do čtyř okruhů. Výzkumný soubor tvořilo devět respondentů (R1-R9), čtyři ženy a pět mužů ve věku od 27 do 75 let. Sběr dat probíhal v průběhu měsíce března a dubna 2015. Rozhovory byly nahrávány a poté doslovně přepsány. Rozhovory byly přepsány pomocí metody tužka-papír a dále analyzovány technikou otevřeného kódování. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno 5 kategorií s několika podkategoriemi. Na základě analýzy zjištěných dat lze říci, že mezi specifika ošetřovatelské péče o nevidomé patří především trpělivost, spolupráce a komunikace s nevidomým pacientem. V této oblasti jsou na zdravotníky kladeny zvýšené nároky zejména v oblasti vhodného seznámení klienta s nemocničním prostředím, zajištěním dostatku informací o vyšetřeních a jednotlivých postupech. Ošetřovatelský personál dle respondentů komunikoval ve většině případů správně. S nevidomými musí být komunikováno o všem, co je prováděno a co bude prováděno. Dále bylo zjištěno, že většina nevidomých respondentů má s hospitalizací na standardním lůžkovém oddělení vcelku dobré zkušenosti. Ale zažili i nepříjemné okamžiky. Tyto okamžiky měli spojené s okradením, hanlivým oslovením, nepochopením toho, že když člověk nevidí tak, ale slyší. Jeden z respondentů uvedl také fakt, že personál při komunikaci hovořil s doprovodem a ne s ním. Bakalářská práce bude využita pro zlepšení ošetřovatelské péči, a dále bude navržen návrh na ošetřovatelských standard.
|
host ::
RSS.