|
|
Motivace výběru povolání zdravotnického záchranáře
PETRŮ, Michal
Pojem motivace vyjadřuje skutečnost, že v lidské psychice působí specifické, ne vždy vědomé či uvědomované vnitřní hybné síly. Hollandova profesní typologie osobnosti obsahuje šest základních typů: praktický, zkoumající, umělecký, sociální, podnikavý, tradiční. Cílem této práce bylo nalézt a zhodnotit motivační faktory výběru povolání zdravotnických záchranářů a nastínit hypotézy, které by bylo možno pak ověřit v případném navazujícím výzkumu. Prostředkem pro získání dat k výzkumu byla kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu mezi studenty oboru Zdravotnický záchranář na vyšší odborné škole a vysoké škole a dále pak jako podpůrný materiál výzkum mezi českými a skotskými profesionály z řad ZZS. Hlavním motivačním faktorem studentů pro výběr povolání zdravotnického záchranáře je jejich zájem o daný obor, v některých případech pak ještě podpořený přítomností zdravotníka v rodině. Práci v oboru se chce po ukončení studia věnovat přes 80% respondentů. Nejvíce oblíbenou pozicí je zdravotnický záchranář, nejméně pak dispečer zdravotnického operačního střediska. Překvapivým zjištěním výzkumu je, že u žen-respondentek jsou pracovní pozice spojené s řízením motorového vozidla poměrně oblíbené. V souladu se současnou odbornou literaturou, jsou nejčastějšími kariérními typy mezi profesionály i studenty - typ praktický a sociální. Přínos této práce shledávám v možnosti využití poznatků v dalším výzkumu této problematiky (preference pracovních pozic, kariérní typy). Dále pak v možnosti uvedení dílčích poznatků výzkumu do personalistické praxe a oblasti řízení lidských zdrojů v rámci ZZS. Jedná se hlavně o aktivní vyhledávání zkoumajících a tradičních kariérních typů mezi pracovníky a jejich následné využití pro pedagogickou respektive administrativní práci. Zatraktivnění pracovní pozice dispečera zdravotnického operačního střediska je dalším podnětem pro praktické využití případně rozšíření tohoto výzkumu.
|
|
|
Problematika směrování psychiatrických pacientů zdravotnickou záchrannou službou a alternativní možnosti
PETRŮ, Michal
Ošetřování, směrování, transport a umisťování psychiatrických pacientů patří k těm nejproblémovějším z hlediska práce zdravotnických záchranných služeb (ZZS). Nabídka cílových zařízení je totiž omezená. Psychiatrická diagnostika patří k tomu nejobtížnějšímu, s čím se posádky ve své práci setkávají. Výhoda z možnosti osobního kontaktu s blízkými pacienta je limitována tím, že tým pracuje v časové tísni s plným vědomím toho, že není možné neúnosně prodlužovat trvání výjezdu, neboť zablokování týmu by mohlo poškodit další pacienty v tísni. Neindikované odeslání do psychiatrické léčebny může pacienta společensky poškodit. Opomenout odbornou psychiatrickou intervenci u indikovaného pacienta může naopak způsobit jeho smrt (deprese, suicidální tendence). Cílem této práce je posouzení potenciálu využití komunitní péče o psychiatrické pacienty v rámci ZZS a navržení případné možnosti jejich alternativního umístění v rámci prevence labellingu. Dále pak zhodnocení postojů pracovníků ZZS k psychiatrickým pacientům a úrovně jejich znalostí o komunitní péči. Jako srovnávací skupina byli zvoleni studenti oborů Zdravotnický záchranář. Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovou technikou. Potenciál využití komunitní péče v rámci ZZS je malý, ale existuje. Poznámky respondentů o potřebě Krizového týmu při podpoře příbuzných při náhlých úmrtích (především dětí) jsou velmi inspirující. Některé výstupy z výzkumu jsou překvapením (zejména nízká negativita postojů k psychiatrickým pacientům). Přínos této práce shledávám především v možnosti uvedení dílčích poznatků do praxe ZZS a možnost jejich využití v dalším výzkumu této problematiky (např. potenciál využití telefonické krizové pomoci zdravotnickým operačním střediskem, krizového kontaktního centra posádkou ZZS).
|
host ::
RSS.