Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv způsobu obhospodařování lučních ekosystémů na výskyt samců chřástala polního ve vybrané části NP a CHKO Šumava
PEKSA, Martin
Cílem této práce byl monitoring výskytu samců chřástala polního v západní části NP a CHKO Šumava a ze zjištěných dat zjistit vliv managementu lučních ekosystémů na výskyt tohoto ptačího druhu. Byla praktikována metoda nočního sčítání volajících samců za pomoci bodového transektu a audionahrávky hlasu samce chřástala polního. Sledování výskytu probíhalo v hnízdních sezónách chřástala polního od roku 2008 do roku 2010. Průměrná nadmořská výška zkoumaných lokalit (celkem 74 lokalit) činila přibližně 879,5 m n. m. Celková plocha všech těchto lokalit je 803,9 ha. Ve sledované oblasti chřástal polní preferoval nejvíce nepasené a nehnojené travní porosty s dobou sklizně po 15. 7., a typ mezické a trvale zamokřené lokality. Negativní vliv na výskyt měly lokality s pastvou hospodářských zvířat. Od roku 2008 do roku 2010 byl zjištěn úbytek samců na sledovaných lokalitách až o 61,5 %. Z této práce vyplývá, že nejvhodnějším managementem pro výskyt chřástala polního je nespásaný a nehnojený travní porost s pozdní dobou sklizně, v případě nezařazení půdních bloků do agroenvironmentálního opatření na ochranu chřástala polního.
Rozšíření a denzita chřástala polního (Crex crex) ve vybraných územích NP Šumava v závislosti na způsobu obhospodařování jeho biotopu
PEKSA, Martin
V západní části národního parku Šumava byla zkoumána početnost samců chřástala polního v závislosti na obhospodařování jeho biotopu. Bylo praktikováno noční sčítání volajících samců metodou bodového transektu s použitím teritoriální nahrávky. Výzkum probíhal od 9. 6. 2008 do 8. 7. 2008 na rozloze 598,3 ha a v průměrné nadmořské výšce stanovišť 877,7 m n.m.. Celkem bylo zjištěno 62 výskytů volajících samců. Průměrná populační hustota chřástala polního činila 0,07 ex./ha. Ze sledovaných 39 lokalit byly z 53,9 % zastoupeny trvalé travní porosty (TTP), dále z 23,8 % tzv. sukcesní lokality (ponechané přirozenému vývoji), z 11,9 % pastviny a nejmenší zastoupení měly plochy zařazené do agroenvironmentálního programu (10,5 %). Byl potvrzen pozitivní vliv lokalit zařazených do agroenvironmentálního programu pro výskyt chřástala polního. Přesto, že procentuální zastoupení těchto ploch je nejmenší, průměrný výskyt chřástala je zde největší. Z daných výsledků je zřejmá prospěšnost agroenvironmentálního programu s titulem "Ptačí lokality na travních porostech {--} hnízdiště chřástala polního".

Viz též: podobná jména autorů
3 Peksa, Mikuláš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.