|
|
Vliv viskoelastických vlastností mezifázového rozhraní na oscilace bubliny
Vejražka, Jiří ; Vobecká, Lucie ; Zedníková, Mária ; Orvalho, Sandra ; Tihon, Jaroslav
Rozhraní kapalina-plyn bývá obvykle charakterizováno pouze povrchovým napětím. Tento popis je dostačující v případě čisté kapaliny. V případě, že v kapalině jsou povrchově aktivní látky (což je případ většiny příměsí ve vodě), začínají se uplatňovat i jiné, obvykle nedokumentované vlastnosti fázového rozhraní, např. povrchová elasticita a disipace. V příspěvku se experimentálně zabýváme tvarovými oscilacemi bubliny vzduchu v roztocích povrchově aktivní látky (-terpineolu). Bublina roste na kapiláře, kterou, při dosažení požadované velikosti, náhle pohneme, a tím vynutíme kmitání bubliny. Děj pomocí kamery zaznamenáme a vyhodnotíme frekvenci a dobu útlumu jednotlivých módů oscilací.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Optické sondy a jejich přesnost měření
Vejražka, Jiří ; Večeř, Marek ; Orvalho, Sandra ; Sechet, P. ; Cartellier, A.
Pro experimentální měření ve vícefázových systémech kapalina-plyn jsou běžně používány tzv. optické sondy. Při měření se vyhodnocuje množství světla, které se odrazí od konce optického vlákna umístěného v místě měření. Ze získaných signálů je možné vyhodnotit dobu zdržení bublin, lokální zádrž, a lze též odhadnout velikost a rychlost bublin. V této studii jsou signály optické sondy porovnány s výsledky přímého pozorování rychloběžnou kamerou. Bylo zjištěno, že optická sonda pracuje dobře v případě velkých a rychle se pohybujících bublin. V případě malých a pomalých bublin se projevuje její intruzivní charakter a výsledky jejího měření použitelné nejsou. Na základě pohybové rovnice pro bubliny bylo potom odvozeno bezrozměrné kritérium pro minimální Weberovo číslo bublin, pro které je optická sonda použitelná.
|
|
| |
host ::
RSS.