|
|
Synchronizace cirkadiánního systému během prenatálního a časného postnatálního vývoje
Houdek, Pavel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent)
Jednou z nemnoha vlastností společných takřka všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržet endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Opakují-li se takové děje s periodou přibližně 24 hodin, mluvíme o rytmech cirkadiánních. Cirkadiánní hodiny řídí rytmy molekulárních, fyziologických i behaviorálních dějů a přizpůsobují jejich chod pravidelnému střídání dne a noci a změně roční doby. V případě savců je centrální oscilátor biologických hodin uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a synchronizuje rytmy periferních oscilátorů uložených v buňkách ostatních tkání. Centrální oscilátor synchronizuje své rytmy s vnějším prostředím především skrze pravidelné střídání světla a tmy, ale mohou na něj působit i jiné podněty. Například, během prenatálního vývoje jsou fetální biologické hodiny v synchronizaci svých rytmů zcela odkázány na nesvětelné podněty vysílané mateřským organismem. Tato studie je zaměřena na zkoumání mechanismů komunikace mezi mateřským a fetálním centrálním oscilátorem. V práci je testována hypotéza, zda mateřský melatonin hraje významnou úlohu při zprostředkování synchronizace cirkadiánních hodin ve fetálních SCN. Navíc se práce zabývá také mechanismem, kterým by k této synchronizaci mohlo docházet na úrovni molekulárního mechanismu hodin v SCN....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Entrainment of the circadian clock within the rat suprachiasmatic nukleus during fetal and early postnatal development
El-Hennamy Essam, Rehab ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent) ; Mourek, Jindřich (oponent)
All mammals exhibit daily rhythms which persist in non-periodic environment with a period close to 24h. These rhythms are entrained to the 24h day mostly by the light-dark cycle. These circadian rhythms are controlled by a clock (pacemaker) located in the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the hypothalamus. In the rat, the circadian clock within the SCN develops gradually from prenatal to postnatal period and is supposed to be synchronized mainly by maternal signals. However, the rat SCN is sensitive to light immediately after birth. The aim of the present work was to investigate the mechanism of entrainment of the circadian clock within the rat SCN during fetal and early postnatal development. The specific questions were whether and when the immature fetal and neonatal molecular SCN clocks can be reset by maternal cues, and whether and when the external light-dark cycle (LD) can affect the developing circadian rhythms. The role of light-dark cycle in the development of the photoperiodic entrainment during early postnatal period was also examined. Experiment no. (1): Pregnant rats were maintained under a light - dark regime with 12 h of light and 12 h of darkness (LD12:12). At gestational day 20 (E20), the fetuses were sampled throughout the day under either LD12:12 or constant darkness (DD). The...
|
|
|
Mateřská synchronizace během prenatálního vývoje laboratorního potkana
Nováková, Marta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent)
Mezi cirkadiánní rytmy se řadí všechny biologické děje, které se i v neperiodickém prostředí pravidelně opakují s periodou přibližně 24 hodin. Patří mezi ně např. rytmus v pohybové aktivitě u zvířat, spánku a bdění u člověka, sekreci různých hormonů a tělesné teplotě. Tyto rytmy jsou řízeny centrálně z hypotalamických suprachiasmatických jader (suprachiasmatic nuclei, SCN). Na molekulární úrovni je pravidelnost těchto cyklů podmíněna rytmickou expresí tzv. hodinových genů v jednotlivých neuronech SCN, která je regulována pomocí transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček. Hodinové geny jsou rytmicky přepisovány i v periferních tkáních, tyto periferní oscilace jsou však centrálně synchronizovány SCN. Jak centrální, tak periferní oscilátory jsou synchronizovány k 24 hodinovému cyklu pravidelným střídáním světlé a tmavé části dne. Cirkadiánní hodiny v SCN řídí také rytmickou expresi tzv. hodinami řízených genů a ovlivňují tak regulaci nejrůznějších fyziologických dějů. Poruchy časového řádu organismu mohou přispívat ke vzniku nejrůznějších chorob, např. k nádorovému bujení, obezitě či poruchám spánku. Cirkadiánní rytmy se u savců obecně vyvíjí postupně během fetálního až raného postnatálního období. U potkanů toto období trvá přibližně od 14. dne embryonálního vývoje po 10. den postnatálního vývoje. Během...
|
host ::
RSS.