Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Can symbiotic bacteria of storage mite Acarus siro alter its response to biocides?
Navrátilová, Blanka ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Skladištní roztoč Acarus siro (sladokaz moučný) je jeden z nejrozšířenějších skladištních roztočů na světě. Napadá širokou škálu produktů (obiloviny, sušené ovoce, masové výrobky, zvířecí krmiva atd.) a způsobuje alergické reakce u lidí. Z těchto důvodů je nezbytné najít efektivní strategii, která ho dokáže potlačit a ideálně roztoče zcela z nežádoucího prostředí odstranit. V historii u něj byla pozorována rezistence vůči několika pesticidním látkám. V této práci byly čtyři populace Acarus siro vystaveny pesticidům v různých koncentracích - nejprve ve formě roztoků a následně jako aditivum v dietě. Populace vykazovaly odlišnou citlivost na čtyři zvolené pesticidy (pirimifos-metyl, chlorpyrifos-metyl, deltamethrin a deltamethrin v kombinaci s piperonylbutoxidem). Největší rozdíly byly zaznamenány v reakci na roztoky pirimifos-methylu. Ten byl následně přidán v pěti koncentracích do standardní diety, na které roztoči rostli po dobu 3 týdnů. Analýza mikrobiomů z kontrolní diety a z diety ovlivněné pesticidem ukázala, že koncentrace 0,0125 µg×g-1 způsobuje u laboratorního kmene 6L a kmene 6Tu hormoligózu. Stejná koncentrace pak způsobila změnu ve složení mikrobiomu kmene 6Z. Vystavení koncentraci 1,25 µg×g-1 pak způsobilo změnu složení u kmene 6Z a 6Tk. U kmene 6Tk došlo ke snížení zastoupení...
Melissococcus plutonius jako původce hniloby včelího plodu
Navrátilová, Blanka ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Hniloba včelího plodu je celosvětově rozšířená bakteriální choroba napadající larvy včely medonosné (Apis mellifera). Původcem tohoto onemocnění je nesporulující, Gram pozitivní, anaerobní bakterie Melissococcus plutonius. Dospělé včely nákazou netrpí, nicméně bakterii přenášejí na svých tělech a ve střevech do značné vzdálenosti při vylétávání z úlu, případně mohou nakazit jiné včelstvo, dojde-li k interakci především v době strádání kolonií. Jakmile je bakterie do kolonie zanesena, může zde přežívat i po dobu několika let, aniž by byla její přítomnost jakkoliv pozorována, nebo se začne masivně množit, přičemž je schopna zničit celá včelstva. Navzdory tomu, že byl M. plutonius objeven již před mnoha lety, většina jeho vlastností je stále neznámá, a proto zatím neexistuje léčba, jež by udržovala jak bakterii, tak i její šíření pod kontrolou. Je tedy klíčové rozeznat její přítomnost ve včelstvu včas, než vypukne akutní nákaza. Tato práce přináší poznatky, které dosud o této bakterii máme a shrnuje informace o přístupu k onemocnění z různých částí světa.

Viz též: podobná jména autorů
8 Navrátilová, Barbora