|
|
Výhody a nedostatky hypoplastického modelu při využití pro modelování stavebních jam
Jelenová, Věra ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Najser, Jan (oponent)
Při budování staveb je důležité předem vědět, jak se bude chovat podloží v oblasti výkopu. K tomu nám slouží numerické modely, které chování zemin předpovídají. Je mnoho numerických modelů, které chování zemin předpovídají s menší či větší přesností. V této práci se zaměřuji hlavně na hypoplastický model. Ten předpovídá chování podloží velmi dobře, i když má také své nedostatky, hlavně při předpovídání drah napětí při malých přetvořeních. Dále se zaměřuji na vylepšený hypoplastický model, který upřesňuje předpovědi chování zemin. Tato práce je vytvořena primárně jako základ pro diplomovou práci, která by se měla zabývat modelováním chování zeminy vylepšeným hyponastickým modelem výkopové jámy u Bodamského jezera. Ta již sice byla předmětem diplomové práce (Becker, 2009), v té byl ale použit pouze původní hypoplastický model. Tato bakalářská práce se tedy zabývá popisem některých aspektů mechanického chování zemin. Následuje popis původního a vylepšeného hypoplastického modelu a jejich parametrů. Ve třetí části jsou popsány vybrané stavební projekty, u kterých musely být vytvořeny výkopové jámy v jemnozrnných zeminách.
|
|
|
Modelling of lumpy clay fills
Najser, Jan
MODELOVÁNÍ JÍLOVITÝCH VÝSYPEK Jan Najser Abstrakt Od 40. let minulého století probíhá v severních Čechách rozsáhlá povrchová těžba hnědého uhlí. Odtěžený nadložní jíl se ukládá na výsypky ve formě hrud o průměru do 500 mm. Průměrná výška výsypek dosahuje 20 až 50 m. Charakteristickou vlastností výsypek je jejich dvojí pórovitost, která je dána vnitřní pórovitostí jílových hrud (intragranulární pórovitost) a mezerovitostí (intergranulární pórovitost). Celková pórovitost čerstvé výsypky může dosáhnout až 70%. Vysoká a nerovnoměrná stlačitelnost výsypek komplikuje jejich budoucí využití pro zakládání staveb. Dalším problematickým faktorem je změna struktury výsypek v čase, při které dochází k jejich homogenizaci a přeměně původně sypkého materiálu na zeminu s mechanickým chováním odpovídajícím jílu. V důsledku těchto faktorů jsou mechanické vlastnosti starých výsypek obtížně předpověditelné. Cílem práce je popis mechanického chování výsypek a změn jejich vnitřní struktury na základě analýzy terénních měření, fyzikálního modelování v geotechnické centrifuze a numerického modelování. V souvislosti se stavbou dálnice D8 byly v letech 1998 a 2001 v plánované trase dálnice vybudovány dva pokusné násypy. Násypy, postavené na 20-30 let staré vodou nasycené výsypce, byly monitorovány po dobu 3 a 6 let. Podloží násypů...
|
|
|
Modelling of lumpy clay fills
Najser, Jan ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Herle, Ivo (oponent) ; Doležalová, Marta (oponent)
Souhrn dizertační práce Od 40. let minulého století probíhá v severních Čechách rozsáhlá povrchová těžba hnědého uhlí. Odtěžený nadložní jíl se ukládá na výsypky ve formě hrud o průměru do 500 mm. Průměrná výška výsypek dosahuje 20 až 50 m. Charakteristickou vlastností výsypek je jejich dvojí pórovitost, která je dána vnitřní pórovitostí jílových hrud (intragranulární pórovitost) a mezerovitostí (intergranulární pórovitost). Celková pórovitost čerstvé výsypky může dosáhnout až 70%. Vysoká a nerovnoměrná stlačitelnost výsypek komplikuje jejich budoucí využití pro zakládání staveb. Dalším problematickým faktorem je změna struktury výsypek v čase, při které dochází k jejich homogenizaci a přeměně původně sypkého materiálu na zeminu s mechanickým chováním odpovídajícím jílu. V důsledku těchto faktorů jsou mechanické vlastnosti starých výsypek obtížně předpověditelné. Cílem práce je popis mechanického chování výsypek a změn jejich vnitřní struktury na základě analýzy terénních měření, fyzikálního modelování v geotechnické centrifuze a 5 numerického modelování. V souvislosti se stavbou dálnice D8 byly v letech 1998 a 2001 v plánované trase dálnice vybudovány dva pokusné násypy. Násypy, postavené na 20-30 let staré vodou nasycené výsypce, byly monitorovány po dobu 3 a 6 let. Podloží násypů bylo instrumentováno...
|
|
|
Zplyňování biomasy a odpadů s kogenerací pomocí mikrotubíny
Kašpar, Matěj ; Najser,, Jan (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kombinované výroby elektřiny a tepla při zplyňování biomasy. Úvodní část je věnována základní problematice přeměny energie z biomasy. Dále je kladen důraz především na zplyňovací technologie a jejich využití při kombinované výrobě elektrické energie. Vlastní práce obsahuje návrh tepelného schématu cyklu kombinované výroby elektřiny a tepla s využitím mikroturbíny o výkonu 80 [kWe]. Dalším krokem je základní energetická bilance a optimalizace navrženého schématu. Pro uvažované optimalizace je proveden návrh uspořádání, tepelný a aerodynamický výpočet výměníků tepla B1 a B2. V neposlední řadě jsou navržené výměníky tepla posouzeny z hlediska zanášení teplosměnné plochy, dopadu nánosů na přenesný výkon a tlakové ztráty. Závěr obsahuje shrnutí, diskusi o vypočtených hodnotách, návrhu výměníku a přínosu práce pro praxi.
|
host ::
RSS.