Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí21 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Řecká lexikografie v antice
Vaněk, Adam ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Tato práce rozebírá podobu řeckých starověkých lexikografických děl. Jednotlivé slovníky jsou zařazeny do skupin podle společného způsobu výkladu slov a podle typu slovní zásoby. Ke každé skupině jsou uvedeny, jsou-li díla dochována, příklady děl a rozbor jejich způsobu výkladu typický pro danou skupinu, potažmo autora či dobu vzniku. Rovněž je stručně zmíněn vliv starověkých děl na pozdější byzantskou lexikografickou tradici, případně, jaká pozdější díla jsou zdroji pro rekonstrukci ztracených slovníků. K práci je přiložena tabulka známých lexikografů a jejich děl s odkazy k literatuře.
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent) ; Kurzová, Helena (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...
Osthoff's law and vowel shortening in Ancient Greek
Bakyta, Ján ; Pultrová, Lucie (oponent) ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce)
Osthoffův zákon, formulovaný Hermannem Osthoffem jako pravidlo vysvětlující lepším způsobem střídání dlouhých a krátkých vokálu (diftongů) v některých řeckých paradigmatech než předpoklad starého ablautu, je v předkládané práci zkoumaný formou úvah o možnostech ekonstrukce a historického vývoje paradigmat, v kterých je osthoffovské krácení vokálů běžně předpokládané. r ř Mezi výsledky patří poznatek, že řecké substantiva na - původně flektovali s generalizovaným plným stupněm sufixu --, že zakončení akuzativu plurálu -kmenů *-ans je odvoditelné přímo z indoevropského *-ah2ns a že zakončení indoevropského tematického instrumentálu plurálu bylo *-oh1is. Všeobecným závěrem práce je, že v žádném ze zvážených morfologických problémů není nutné postulovat někdejší působnost Osthoffova zákona, který tak přinejmenším v oblasti ecké historické morfologie ztrácí svou užitečnost.
Dionýsios Thrax a jeho Techné Grammatiké. Úvod, překlad, komentář
Bláhová, Magdalena ; Krylová, Barbora (oponent) ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce)
V první části této studie jsem se snažila představit schéma a obsah nejstarší dochované řecké gramatiky, Techné Grammatiké Dionýsia Thráckého, a zasadit ji do historického rámce. Pozornost byla věnována také problému autentičnosti Techné a jejího datování. Problém je značně složitý a dosud nebyl vyřešen. .i(' ··" i·'"·',;. :C c: "\. --' V hlavní části jsem přeložila řecký text a opatřila)komentářem k jednotlivým částem.
Slovesný vid v řečtině (se zaměřením na problematiku futura)
Vařeková, Jarmila ; Pultrová, Lucie (oponent) ; Muchnová, Dagmar (vedoucí práce)
V této práci jsem načrtla hlavní body a problémy slovesné kategorie vidu, její realizace a jejích funkcí ve starořečtině. Vycházela jsem z definice kategorie vidu, jak ji podúvá obecná lingvistika, nikoliv primárně z klasicko-filologického přístupu. Domnívám se, že tento přístup může být přínosný pro gramatiku starořečtiny, neboť dovoluje nahlížet jazykové jevy z nového úhlu pohledu. Vidový systém ve starořečtině má rysy společné se současnými neslovanskými indoevropskými jazyky i rysy společné se specifickým vidovým systémem slovanským. Stejně jako např. v angličtině či francouzštině se ve starořečtině vidová opozice imperfektivní : perfektivní realizuje v indikativu pouze na úrovni minulého času (opozice indikativních forem imperfekta a aoristu). Vidová opozice se však uplatňuje i v modálních a nominálních formách slovesa. podobně jako ve slovanských jazycích. Vid v řečtině totiž nevyjadřují samotné slovesné tvary (jako v angličtině a francouzštině), ale slovesné kmeny (prézentní, aoristový. perfekta). Ve slovanštině tak vid pronikl hlouběji do slovesného systému, slovesa vytvářejí vidové dvojice a v indikativu je vid uplatňován nejen na úrovni minulého času, ale i na úrovni času budoucího. Řecké futurum je narozdíl od slovanského vidově neutrální. V kapitole 2.5.3. jsme se podrobněji zabývali...
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí21 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.