|
|
The role of TRPV1 receptors in nociceptive signalling at spinal cord level
Mrózková, Petra
Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v rozvoji a udržování zejména patologických a chronických bolestivých stavů. Důležitou roli v tomto procesu hrají vaniloidní receptory typu 1 (TRPV1), které jsou přítomny na presynaptických zakončeních primárních aferentních neuronů v superficiálních oblastech zadního rohu míšního. Změny v aktivitě míšních TRPV1 receptorů mají velký dopad na nociceptivní přenos. Existuje celá řada procesů, jejichž účinek na nociceptivní přenos je zprostředkován TRPV1 receptory a které ovlivňují jejich funkci. Tato práce se zaměřila zejména na úlohu proteázou aktivovaných receptorů typu 2 (PAR2), chemokinu CCL2 a chemoterapeutika paclitaxelu, spojeného s aktivací TLR4 receptorů. PAR2 patří do rodiny receptorů spojených s G proteiny a jsou aktivovány proteázami. Role PAR2 receptorů při vnímání bolesti je úzce spjata s jejich přítomností v populaci neuronů míšních ganglii kde jsou často exprimovány s TRPV1 receptory. Tato práce se proto soustředila na modulaci nociceptivní signalizace po aktivaci míšních PAR2 receptorů. Chemokin CCL2 se ukázal být důležitým faktorem v rozvoji neuropatické bolesti po poranění nervu. V provedených experimentech byl účinek aplikace CCL2 studován hlavně vzhledem k aktivaci míšních TRPV1 receptorů....
|
|
|
Úloha mikroRNA při poranění a regeneraci míšní tkáně
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA o délce zhruba 20-24 nukleotidů, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Interferují s mRNA přes párování bází v komplementárních sekvencích. V posledních letech se ukazuje jejich významná role při poranění a regeneraci nervové tkáně. Cílem této bakalářské práce je popsat možnou úlohu miRNA při poranění centrální nervové soustavy se zaměřením na poranění míchy.
|
|
| |
|
|
Localization of cytosolic isoforms of creatine kinase and hexokinase in hypertrophied heart
Heleš, Mário ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Hypertrofie srdce je úzce spjatá s metabolickými adaptacemi a buněčnou remodelací. Významný a dynamický systém podílející se na udržení energetické homeostázy v rozvoji hypertrofie je kreatin-kinázový systém (CK). Mikrokompartmentalizace CK izoforem udržuje tok ATP mezi místy jeho spotřeby a produkce a zabezpečuje efektivitu CK systému. Je známo, že v průběhu hypertrofie dochází k změnám v expresi a aktivitě jednotlivých izoforem CK - tato studie rozšiřuje toto poznání o kvantifikaci změn v asociaci cytosolických izoforem CK v oblasti sarkomery. Druhý významný systém, který udržuje homeostázu v přetíženém srdci je tvořen izoformami hexokinázy (HK), je též lokalizován v cytosolu a v oblasti mitochondrií. Za fyziologických podmínek je izoforma HK1 asociována s mitochondriemi, kde udržuje mitochondriální membránový potenciál, zatímco HK2 je lokalizována převážně v cytosolu. V zátěžových podmínkách dochází k translokaci HK2, což zvyšuje přímou dodávku ADP ke komplexu V respiračního řetězce a snižuje pravděpodobnost aktivace apoptózy. V rámci druhého cíle této práce jsme analyzovali asociaci jednotlivých izoforem hexokinázy (HK) s mitochondriemi. Třetím cílem práce bylo charakterizovat změny v asociaci CK s M liniemi po ischemii a reperfúzi u potkanů adaptovaných na kardioprotektivní režim intermitentní...
|
|
|
Účinky sulfatovaných neurosteroidů na proteiny účastnící se excitačního synaptického přenosu
Naimová, Žaneta ; Smejkalová, Terézia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Objev steroidních látek, které jsou schopny se v CNS a PNS syntetizovat anebo akumulovat, vedl z otázce, jakou zde mají funkci. Neurosteroidní látky mají schopnost modulovat synaptický přenos. Působení je rychlé a přímé, zprostředkované skrze negenomické mechanismy. Účinek těchto látek je znám na celou řadu kanálů a receptorů - excitačních i inhibičních. Tato práce shrnuje poznatky o působení sulfatovaných neurosteroidů na proteiny účastnících se excitačního synaptického přenosu. V práci jsou zahrnuty poznatky o působení na ionotropní glutamátové receptory, TRP kanály, metabotropní receptory, sodné a draselné kanály. Nadměrná nebo nedostatečná aktivita těchto proteinů zapojených do synaptického přenosu může vést k patologickým stavům. Cílem této práce je shrnout poznatky o působení těchto látek, poukázat na strukturní a funkční charakteristiky pravděpodobně zodpovědných za jejich účinek a zároveň nastínit jejich možné farmakologické užití.
|
|
|
The role of TRPV1 receptors in nociceptive signalling at spinal cord level
Mrózková, Petra
Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v rozvoji a udržování zejména patologických a chronických bolestivých stavů. Důležitou roli v tomto procesu hrají vaniloidní receptory typu 1 (TRPV1), které jsou přítomny na presynaptických zakončeních primárních aferentních neuronů v superficiálních oblastech zadního rohu míšního. Změny v aktivitě míšních TRPV1 receptorů mají velký dopad na nociceptivní přenos. Existuje celá řada procesů, jejichž účinek na nociceptivní přenos je zprostředkován TRPV1 receptory a které ovlivňují jejich funkci. Tato práce se zaměřila zejména na úlohu proteázou aktivovaných receptorů typu 2 (PAR2), chemokinu CCL2 a chemoterapeutika paclitaxelu, spojeného s aktivací TLR4 receptorů. PAR2 patří do rodiny receptorů spojených s G proteiny a jsou aktivovány proteázami. Role PAR2 receptorů při vnímání bolesti je úzce spjata s jejich přítomností v populaci neuronů míšních ganglii kde jsou často exprimovány s TRPV1 receptory. Tato práce se proto soustředila na modulaci nociceptivní signalizace po aktivaci míšních PAR2 receptorů. Chemokin CCL2 se ukázal být důležitým faktorem v rozvoji neuropatické bolesti po poranění nervu. V provedených experimentech byl účinek aplikace CCL2 studován hlavně vzhledem k aktivaci míšních TRPV1 receptorů....
|
|
|
Nootropika a molekulární mechanismy jejich působení
Staněk, Petr ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Nootropika se stala standartní součástí léčby deficitů kognitivního myšlení a paměti, které jsou vzhledem ke stárnutí populace stále častějším jevem. K lepšímu pochopení schopností i rizik těchto léčiv je však stále nutné lépe poznat mechanismus účinku těchto látek. Tato práce se zaměřuje na nootropika s nejvyšší mírou použití v populaci (nikotin, kofein) a na léky s dlouhou klinickou praxí a dobře zmapovanými efekty na kognici (methylphenidát, modafinil, piracetam, ampakiny). Stručněji jsou zmíněny i nové nadějné skupiny léčiv v preklinickém vývoji s potenciálem pro budoucí využití. Největší důraz je kladen na shrnutí současných poznatků týkajících se mechanismů účinku těchto látek na úrovni molekul, buněk, i CNS. Dále jsou zde přiblíženy výsledky dosažené v preklinických a klinických evaluacích jejich ovlivnění psychiky, paměti a kognice a nejen v případě korekcí patologií CNS, ale i u zdravých jedinců.
|
|
|
Metody preference ve výzkumu bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Práce se věnuje možnosti zjištění neuropatické bolesti u laboratorních myší a potkanů. Neuropatická bolest je charakterizována vedle evokované alodynie a hyperalgezie také spontánní bolestí, zdůrazněnou afektivně-motivační složkou bolesti vedoucí až k depresivnímu chování. Spontánní bolest, bolest na podnětu nezávislá, je však nezjistitelná klasickými metodami, které měří práh bolesti. Cílem práce je popsat metodiky využívající volby preference ve výzkumu neuropatické bolesti. Zaměřili jsme se na tři metody - metodu podmíněné preference místa, metodu preference cukrové vody a metodu teplotní preference. První zmíněná metoda se snaží vytvořit asociaci mezi úlevou od bolesti a specifickým místem, které zvíře následně preferuje. Tato metoda podmíněné preference místa může sloužit k odhalení spontánních bolestí, které se manifestují většinou při neuropatické bolesti. Metoda preference cukrové vody sleduje pokles konzumace cukrové vody po působení chronické bolesti, což můžeme pokládat za anhedonii (symptom deprese), takže díky této metodě máme možnost prozkoumat interakce mezi bolestí a depresí. Metoda teplotní preference studuje změny preferencí mezi studenou a teplou podložkou po působení bolesti nebo po podání analgetik. Poznatky vycházející z preferenčních metod nám pomáhají prozkoumat všechny...
|
|
|
Experimentální modely traumatického poranění míchy u potkana
Kloudová, Anna ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Na světě dochází každoročně k velkému množství úrazů páteře, při kterých je poraněna také mícha. Poškození míšní tkáně vede k řadě dysfunkcí, které výrazně snižují kvalitu života. Vývoji účinné léčebné terapie je proto věnována značná pozornost. Velkým přínosem pro studium míšního poranění je využití zvířecích modelů, které nám poskytují reálnou představu o probíhajících patofyziologických procesech, a na nichž je možné testovat nové léčebné postupy. Nejčastěji využívaným modelem je potkan, u kterého existuje řada způsobů, jak experimentální míšní lézi vytvořit. Velmi precizní je kontuzní model, při kterém je simulováno pohmoždění míchy pomocí počítačově řízeného přístroje. Pro studium patofyziologie je zase vhodný kompresní model, kde se kromě pohmoždění uplatňuje i přetrvávající komprese míchy. Transekce a hemisekce jsou určené pro výzkum regenerace axonů, jelikož pouze u nich lze s jistotou odlišit nově rostoucí vlákna od zachovaných. Méně často jsou využívány fotochemický a excitotoxický model, dále se můžeme setkat s dislokací a distrakcí obratlů, případně může být mícha poškozena teplem či naopak chladem. Každý model má své unikátní vlastnosti, které jej předurčují k využití v rozdílných oblastech výzkumu poraněné míchy, a výběr jednoho z nich by se tak měl řídit požadavky konkrétní studie.
|
|
|
Teplotně aktivované TRP iontové kanély v nociceptivních neuronech
Chvojka, Štěpán ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Transdukční iontové kanály zajišťují převod vnějších podnětů různých modalit na elektrickou aktivitu senzorických neuronů. Prostřednictvím těchto specializovaných proteinů je organizmus informován o aktuálním stavu okolního prostředí a může tak reagovat na potenciální nebezpečí, které ohrožuje jeho integritu. Mimořádně důležitou úlohu v transdukci tepelných podnětů zajišťují iontové kanály skupiny TRP (transient receptor potential) receptorů, jejichž molekulární struktura byla v posledních patnácti letech identifikována a na něž se soustředila pozornost zejména v souvislosti se studiem mechanizmů bolesti. Molekulárně biologické techniky umožnily studovat funkci těchto iontových kanálů ve vztahu k jejich struktuře, objasnit jejich fyziologickou úlohu a zjišťovat možnosti jejich farmakologického ovlivnění. Cílem práce je formou literární rešerše zpracovat souhrnný přehled současných poznatků o funkčních vlastnostech a možné fyziologické úloze specifické podskupiny savčích TRP iontových kanálů, které jsou specificky aktivovány teplotními podněty: teplem a chladem.
|
host ::
RSS.