Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  předchozí11 - 15  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tvorba tetraploidních odrůd u druhu Phlox paniculata v podmínkách in-vitro
Konopíková, Alžběta ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Sedlák, Petr (oponent)
Phlox paniculata (plamenka latnatá) patří mezi nejvýznamnější trvalky a často se objevuje v sortimentu zahrad a parků. Tvorba tetraploidních odrůd má u tohoto druhu význam převážně ze šlechtitelského hlediska, kde je využíváno především větších rozměrů tetraploidních buněk, a z důvodu většího počtu párů chromozomů, i větší variability při dalším množení. V této bakalářské práci byla zkoumána možnost indukce tetraploidních odrůd u druhu Phlox paniculata s cílem zjistit nejvhodnější kombinaci regulátorů rostlinného růstu, podporujících regeneraci a chemomutagenů indukujících tetraploidy. Jako rostlinný materiál byly zvoleny listové segmenty velikosti cca 1 cm2, jejichž kultivace probíhala na MS médiu. Kultivace založených pokusů probíhala po celou dobu v inkubátoru s řízenou teplotou i fotoperiodou. Byly zkoumány účinky auxinu IAA (kyselina indolyl-3-octová) a cytokininů BAP (6 - benzylaminopurin) a TDZ (thidiazuron) na regeneraci listových segmentů. Dále byly zkoumány účinky chemomutagenů kolchicinu a oryzalinu na vznik tetraploidů. Nejlepších regeneračních účinků bylo dosaženo na MS médiu s přídavkem TDZ 3 mg . l-1 a IAA 1 mg . l-1, kdy kontrolní varianty tohoto média dosahovaly 100 % regenerace listových segmentů. Jako nevhodný chemomutagen pro tuto práci se ukázal kolchicin, u něhož došlo k 100 % úhynu listových segmentů odrůdy ´Starfire´. Jako účinnější chemomutagen se naopak prokázal oryzalin při koncentraci 14 mg . l-1 působící 14 dní, u této varianty byla zjištěna regenerace 18,6 %. Následná regenerace explantátů po působení chemomutagenů je časově náročná, a proto nebylo doposud možné ověřit skutečné množství potenciálně získaných tetraploidů. Toto téma bude předmětem následné bakalářské práce dalšího studenta.
Uplatnění trvalek v systému vertikální zeleně
Kozderová, Viola ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce na téma Uplatnění trvalek v systému vertikální zeleně má za cíl ověřit pěstování vybraných sortimentů trvalek, které jsou vysazené ve vertikálních exteriérových stěnách se substrátovou technologií. Dalším cílem je navrhnout a doporučit v těchto stěnách nové taxony pro další pěstování. V literární rešerši práce vysvětluje základní pojmy, které objasňují pojem trvalky. Trvalky jsou rozděleny do několika kategorií podle nároků na stanoviště, aby bylo možné lépe pochopit pestrý charakter růstu a odlišnost mezi jednotlivými druhy trvalek. Dále je v práci věnovaná kapitola vertikálním zahradám. Za zakladatele vertikálních zahrad je považován francouzský botanik Patrick Blanc. Ten poprvé představil svou zelenou stěnu Mur végétal ve Francii. Ozeleňování fasád je rozšířeno spíše v zahraničí (např. ve Francii, Singapuru, Londýně) díky příznivým klimatickým podmínkám. V České republice je tato forma pěstování rostlin ve zkoušení a jsou testovány nové druhy trvalek, které by zvládaly zdejší klima. Testování trvalek proběhlo na pěti vertikálních stěnách na pozemku pokusné stanice katedry zahradnictví v Praze v Troji. Stěny byly označeny písmeny a umístěny na stanoviště podle intenzity oslunění (A - stín, B, C, D - slunce, E - přímé slunce). Do stěn A, B byl vysazen nový sortiment trvalek. Do stěny C byly použity již druhy otestované a rostliny byly vysázeny do ornamentu. Stěny D a E byly již osázeny. Všechny stěny byly sledovány v intervalu 3x až 4x za měsíc. V průběhu sledování se prováděla pravidelná zálivka a údržba trvalek (pletí, stříhání, chemické ošetření). Hodnocení rostlin bylo provedeno podle bodové stupnice 1 až 5 a byla hodnocena barevnost, habitus, vitalita a celkové estetické působení rostlin. U stěn A, B, D a E byl proveden součet bodů u jednotlivých druhů testovaných trvalek. Trvalky s nejvíce body (60 % a více) jsou vhodné pro osázení vertikálních stěn. Stěna C byla hodnocena 50 hodnotiteli pomocí dotazníku. Byl hodnocen celkový estetický vzhled stěny. Ve výsledcích jsou stručně popsané výhody a nevýhody jednotlivých druhů trvalek podle toho, jak se v průběhu sledovaného období vyvíjely. Dále je podle množství získaných bodů v tabulkách vytvořen seznam vhodných druhů pro výsadbu do vertikálních stěn. Tyto druhy jsou také graficky znázorněny podle estetického působení rostliny za sledované období. Na prvních šesti místech se umístily trvalky Bergenia cordifolia (198 b.), Carex comans (187 b.), Epimedium x versicolor ´Sulphureum´(171 b.), Cerastium biebersteinii (222 b.), Lewisia cotyledon (210 b.), Festuca scoparia (207 b.). Diskuze pojednává o problematice vertikálních zahrad a pěstování trvalek, které běžně rostou v mělkém půdním profilu. Závěrem byly zjištěny druhy ze sortimentu vybraných trvalek, které lze pěstovat ve vertikálních exteriérových stěnách se substrátovou technologií. Tyto druhy jsou uvedeny ve výsledcích.
Vyhodnocení odrůdových charakteristik dlužich (Heuchera hybridy)
Calta, Martin ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem práce Vyhodnocení odrůdových charakteristik dlužich je přiblížit problematiku pěstování těchto rostlin a porovnání odrůdových charakteristik dlužich zkoumaných v Botanické zahradě v Troji. Celkem bylo sledováno 36 taxonů (Heuchera) v Botanické zahradě v Troji. U rostlin byly sledovány tyto znaky: výška trsu rostliny, šířka trsu rostliny, délka listu, šířka listu, barva listu, tvar listu, délka květenství, barva květů a doba kvetení. Rostliny byly foceny a sledovány (vč. měření) od března do listopadu každý měsíc (v květnu a červnu byla data sbírána dvakrát do měsíce). Odrůdové charakteristiky dlužich byly vyhodnoceny podle všech parametrů a následně byly informace porovnány s literaturou. Bylo zjištěno, že nejčastější výška rostlin je 201-350 mm. Nejvíce dlužich kvete v květnu a nejčastější barva je bílá. Většina dlužich má pak zelené zbarvení listů. Také bylo zjištěno a potvrzeno z literatury, že červeně kvetoucí dlužichy vyžadují spíše slunné stanoviště než stinné. Naopak dlužichy s bílým květem vyžadují spíše zastínění. Výsledkem bakalářské práce je shromáždění informací z různých zdrojů a z vlastního pozorování a následné porovnání těchto údajů. Grafy a tabulky vložené v práci lze využít i při navrhování záhonů na základě daných parametrů.
Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách a jejich uplatnění
Škorpilová, Martina ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Adam (oponent)
Tato práce se zabývá shromážděním a vyhodnocením údajů o sortimentech trvalek pěstovaných ve venkovských obcích okresu Kolín, Nymburk a Praha - východ ve Středočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, jaké druhy trvalek mají zastoupení ve veřejných prostorech venkovské zeleně a jaké je jejich uplatnění v jednotlivých okresech. Nasbíraná data o sortimentech pěstovaných trvalek jsou vyhodnocena, setříděna do tabulek a je vytvořen grafický přehled zjištěných druhů rostlin. V závěrečné části jsou navrženy možnosti využití trvalek k oživení veřejných prostranství venkovských obcí.
Klasifikátor pro odrůdy zahradních pivoněk (Paeonia)
Faloutová, Zdeňka ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce Klasifikátor pro odrůdy zahradních pivoněk (Paeonia) popisuje v úvodu rod Paeonia, jeho původ, množení, využití i botanické dělení rostlin. Dále jsou v práci vypsány základní druhy bylinných i dřevitých pivoněk, které poukazují na rozmanitost tohoto rodu. Následuje vlastní výzkum, který zahrnuje měření a zaznamenávání jednotlivých znaků, jakými se rod Paeonia vyznačuje, což je například barva a velikost květů, výška kvetoucí lodyhy, tvar habitu či barva semen. Znaky byly zaznamenány a zkompletovány formou klasifikátoru. Hodnoty byly naměřené v botanické zahradě Botanického ústavu AV ČR v. i. i., Průhonice. Botanický ústav má již několikaletou tradici v pěstování, šlechtění a udržování sbírky jak dřevitých, tak i bylinných pivoněk. Botanický ústav AV ČR v. i. i. je součástí Národního programem na uchování genetických zdrojů, do kterého byly roku 2014 zapsány právě pivoňky, kvůli čemuž byla zadána tato diplomové práce. Klasifikátor bude dále využíván v Botanickém ústavu AV ČR ke klasifikaci dalších bylinných i dřevitých pivoněk (Paeonia).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   předchozí11 - 15  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.