Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kalotová pečetidla
Maličký, Pavel ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
E Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je představení fenoménu kalotových pečetidel. Jedná se o typ osobních peče- tidel, které umožňují pečetit třemi identitami. Jejich existenci lze vysledovat od poslední čtvrtiny 17. století do začátku 20. století. Význam kalotových pečetidel je možné spatřovat v několika rovinách - jsou svědky konce éry pečeti pod papírovým krytem, symbolizují přerod pečetidla v nástroj prezentace svého majitele a během krátké doby se přeměňují ve šperk. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osobní předměty, je frekvence výskytu ve sbírkách minimální a odkazy k tomuto tématu v odborné literatuře téměř nenacházíme. Teprve roku 1970 byla učiněna kratičká zmínka o jejich existenci v základním díle evropské sfragistiky z pera E. Kittela:"Siegel". Z výše uvedeného je zřejmé, že představení tohoto typu pečetidla nabízelo lákavý předmět diplomové práce - ta je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část představuje dvousetletý vývoj konstrukce pečeti- del, popisuje a zavádí terminologii, bohatě dokumentovanou perokresbami jednotlivých částí. Zvláštní péče je věnována kalotám, které jsou roztříděné dle existujících tvarů a námětů na pečetních plochách. Stranou nezůstávají ani materiály, ze kterých byly zhotovovány. Speciální část obsahuje katalog 37 kalotových pečeti- del zpracovaných s...
Vývoj znaku Dohalských z Dohalic
Maličký, Pavel ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Snahou práce je v obecné rovině upozornit na množství dodnes neuspokojivě zodpovězených otázek spojených s používáním šlechtické pečetě a především pečetidla. Na příkladu rozboru nevelkého souboru sfragistických a heraldických památek šlechtické rodiny Bořek-Dohalských z Dohalic se potvrzuje mnou předpokládaný fakt, že obecně přijímaná pravidla heraldiky a sfragistiky jsou mnohdy rozvolněna do té míry, že je nutné sledovat jejich skutečný význam. Zdá se, že sociální a rodové vazby mnohdy více promlouvají do písemného pořízení (půjčování pečetidel) než striktní výklad práva. Práce naznačuje, že podobný vývoj můžeme očekávat i u jiných rodin, a zároveň nás upozorňuje, že přítomnost diplomatických anomálií může významně posunout náš pohled na písemné pořízení od samé existence pečetě do jejího konce. Výsledky této práce jsou tedy výzvou k hlubším syntézám na podobné téma. Klíčová slova: sfragistika, šlechta, šlechtická pečeť, pečetidlo, erb, znak, Bořek- Dohalský z Dohalic