Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komparace znalostí laické a odborné veřejnosti o činnosti Policie ČR v rámci IZS
MÁCHOVÁ, Nikola
Diplomová práce jako zpráva o aplikovaném kvantitativním výzkumu splnila globální cíl a tři cíle dílčí. Globální cíl (systémová analýza role Policie ČR v rámci Integrovaného záchranného systému a vymezení vnitřních strukturních rovin charakterizujících Policii ČR) byl splněn v rámci teoretické části. Globální cíl výzkumu vedl ke konstrukci dotazníků odrážející základní parametry výchozí teorie (teorie ochrany obyvatelstva) v oblasti činností Policie ČR a generoval tři dílčí cíle. Tyto dílčí cíle byly spojeny s verifikací operacionalizovaných hypotéz H1, H2, H3. H1: Empirické rozdělení znalosti laiků o činnosti Policie ČR ve vybraném regionu je blízké rozdělení normálnímu. H2: Empirické rozdělení znalosti odborníků o činnosti Policie ČR ve vybraném regionu je vzdálené rozdělení normálnímu. H3: Znalosti laiků a odborníků o činnosti Policie ČR v rámci Integrovaném záchranném systému jsou na zvolené hladině statistické významnosti odlišné. Hypotéza H1 a H2 byly ověřeny pomocí deskriptivní i matematické statistiky. Hypotéza H3 byla ověřena pomocí metod matematické statistiky. Ke splnění globálního cíle byla použita metoda systémové analýzy. Ke splnění dílčích cílů a tím také k potvrzení hypotéz byly použity metody jednorozměrných a dvojrozměrných statistických analýz. Mezi přínosy práce patří přínosy praktické a teoretické. Mezi teoretické přínosy patří potvrzení aplikability dvojrozměrných a jednorozměrných statistických analýz spojených se zkoumáním výzkumných proměnných "Znalosti laiků", "Znalosti odborníků", "Typy teoretických rozdělení". Mezi praktické přínosy patří normalita znalostí u laiků a deklarovaná vzdálenost od normality u odborníků. Je otázkou zda zjištěná vzdálenost normality u odborníků je dostatečně velká nebo by měla být ještě vyšší. Právě zkoumání zjištěné vzdálenosti normality u odborníků by mohlo být náplní navazujících prací. Rovněž by bylo dobré se zaměřit na analýzu výsledků odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku. Případná zjištěná nedostatečnost by se mohl promítnout do posílení přípravy odborníků v identifikovaných oblastech.
Stanovení obsahu vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých houbách
MÁCHOVÁ, Nikola
Houby jsou schopny akumulovat ve svých plodnicích prvky, některé těžké kovy a radionuklidy. Tato práce se zabývá kumulací vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých stopkovýtrusných houbách a půdě. První sběr proběhl na podzim roku 2017, bylo nalezeno 11 vzorků hub, přičemž od každého druhu se odebíralo několik plodnic a půda, na které plodnice rostly. Druhý sběr se konal na podzim roku 2018, ten probíhal stejným způsobem jako v předešlém roce a odebráno bylo 10 druhů hub. Byla vybrána lokalita v České republice (Ledenice), kde se četně vyskytovaly druhy hub - žampion polní, hřib smrkový, hřib strakoš, hřib žlutomasý, hřib kovář, křemenáč osikový, bedla vysoká, klouzek obecný, hřib hnědý, kozák březový, ryzec pravý, žampion lesomilný, klouzek kravský a muchomůrka růžovka. Stanovovanými kovy byly lithium (Li), stroncium (Sr), cesium (Cs) a rubidium (Rb). Stanovování probíhalo pomocí metody atomové absorpční spektrometrie (AAS). Nejvyšší obsah lithia byl v obou letech naměřen v plodnici žampionu polního (2,3 mg/kg a 1,6 mg/kg) a stroncia u křemenáče osikového (3,7 a 6,6 mg/kg). Ze všech sledovaných hub bylo prokázáno, že druhy z čeledi Boletus vykazovaly největší kumulaci rubidia (hřib smrkový 519 mg/kg a hřib kovář 398,6 mg/kg). U čeledi Boletus byl naměřen i nejvyšší obsah cesia, a to kolem 1,1 mg/kg.
Vztah společnosti k lidem s mentálním postižením - dějiny a současnost
MACHOVÁ, Nikola
Předložená diplomová práce je teoretická. Tvoří ji pět kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, formy mentálního postižení a uvádí rozdíly mezi mentálním postižením a duševní chorobou. Tématem druhé kapitoly je dějinný vztah společnosti k lidem s mentálním postižením, kde jsou popsány jednotlivá historická období a způsoby péče o lidi s mentálním postižením. Třetí kapitola je věnována současnosti a vztahu společnosti k mentálně postiženým lidem. Jsou vymezeny jednotlivé přístupy a aktuální možnosti péče a služby. Čtvrtá kapitola zohledňuje význam rodiny v životě člověka s mentálním postižením. Poslední kapitola reflektuje etické souvislosti ve vztahu společnosti k lidem s mentálním postižením. V této kapitole jsou rozpracovány témata jako např. důstojnost, úcta či svoboda.

Viz též: podobná jména autorů
4 Machová, Natálie
1 Machová, Nikol
4 MÁCHOVÁ, Nikola
4 Máchová, Natalie
1 Máchová, Nicole
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.