|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Akce Ležáky. Obyčejná vesnice
KYNCL, Vojtěch
Účelem diplomové práce je zachycení jednoho z nejkřiklavějších válečných zločinů na území Československa. K problematice paravýsadku Silver A byla již sepsána řada publikací a odborných článků. Jen minimum z nich se věnuje domácím spolupracovníkům skupiny a současně i jejím protivníkům. Práce se dělí do osmi kapitol. První kapitola krátce představuje životopis a kariérní vzestup SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Druhá kapitola rozebírá paravýsadky uskutečněné na území Protektorátu v roce 1941 a jejich setkání s domácím odbojem i gestapem. Třetí kapitola se zabývá vnitřní strukturou pardubické služebny gestapa, která byla v ležácké tragédii rozhodujícím činitelem. Čtvrtá kapitola je zaměřena na problematiku a teoretický rozbor fenoménu kolaborace a konfidenství. Nosným tématem je regionální organizace APF, která svojí činnost rozvinula hlavně v oblasti východních Čech. Pátá kapitola krátce popisuje aktivitu Silveru A na jaře 1942 a následný atentát na Heydricha z pohledu unikátního svědectví Heinze Pannwitze, vedoucího více jak devadesáti členného týmu vyšetřovatelů. V šesté kapitole jsem se snažil zachytit organizační strukturu 20. záložního policejní pluku ?Böhmen?, psychické vypětí jeho členů a počátky stanného práva ve vile ?Zámeček? na pardubickém předměstí. Sedmá kapitola je nejobsáhlejší a čtenáři má přiblížit několik základních událostí ? vždy s ohledem k vypálení Ležáků. Zatýkání některých odbojářů se stalo signálem pro ty ještě svobodné. Hlavní otázkou zůstává, jak na odhalení odbojové buňky reagovali dosud nezatčení. Neméně důležitou zůstává i situace v Berlíně, kde se o osudu obce hovořilo u Vůdcova stolu. Co přesně se dělo v obci a s jejími obyvateli v den vypálení je také důležitou součástí této kapitoly. A vynechat jsem nemohl ani smrt posledního člena Silver A Jiřího Potůčka s ohledem na poválečné vyšetřování. V osmé kapitole jsem se pokusil krátce vylíčit ležáckou tragédii a na dosud vydané literatuře její propagandistické využití v poválečném Československu. V zájmu celistvosti práce je analýza literatury umístěna atypicky v závěrečné osmé kapitole.
|
host ::
RSS.