|
|
Morfologické typy údolních sítí
Kusák, Michal ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním a různými metodami popisu údolních sítí. Rešerší odborné literatury publikované přibližně v posledních sto letech byly zjištěny typy údolních sítí vznikající v různých typech reliéfu a kritéria, podle kterých lze daný typ údolní sítě v reliéfu identifikovat a odlišit od ostatních typů údolních sítí. Metody charakterizování údolních sítí slouží k popisu údolních sítí stejného typu v různých oblastech, respektive umožňují jejich srovnání. Na tréninkovém území CHKO Kokořínsko byla zjišťována řádovost údolních sítí, typ údolních sítí, hustota údolních sítí, bifurkační poměry, propojenost údolních sítí, fraktálová dimenze údolních sítí, homogenita údolních sítí a allometrický vývoj vybraných údolí. Údolní sítě studovaných oblastí Pšovky a Liběchovky byly označeny jako mřížkovité a údolní síť studovaného území Vlhoště byla označena jako radiální typ údolní sítě s prvky prstencové údolní sítě.
|
|
|
Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině
Kusák, Michal ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
- Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině Povodí Modrého Nilu je území s pestrým geologickým vývojem, např.: opakovaná transgrese a regrese moře, terciérně-kvartérní vulkanismus, blízkost riftového systému, či výzdvih území (v posledních 29 mil. lech), který způsobil zaříznutí vodních toků do svého podloží a tvorbu hlubokých roklí (Kazmin, 1975; Pik et al., 2003; Beyne, Abdelsalam, 2005, 2006; Gani et al., 2007; Gani et al., 2009; Wolela, 2010). Tato práce se zabývá klasifikací a morfometrickými vlastnostmi údolních sítí Modrého Nilu v Etiopské vysočině. V zájmovém území převládaly dendritické a mřížkovité údolní sítě. Mřížkovité a pravoúhlé údolní sítě převládaly ve východní části zájmového území, tj. v horní části povodí, dendritické údolní sítě převládaly v západní části studovaného území, tj. v dolní části povodí. Paralelní sítě se vyskytovaly na hranici studovaného území, tj. na rozvodných hřbetech, či na svazích kenozoických štítových sopek. Prstencové údolní sítě se v povodí Modrého Nilu nevyskytovaly. Údolní sítě byly charakterizovány kvantifikačními charakteristikami, které vychází z topografických a geometrických vlastností údolních sítí: 1) absolutní řádovost údolních sítí; 2) bifurkační poměr údolí různých řádů; 3) průměrná délky údolí různých...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině
Kusák, Michal
- Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině Povodí Modrého Nilu je území s pestrým geologickým vývojem, např.: opakovaná transgrese a regrese moře, terciérně-kvartérní vulkanismus, blízkost riftového systému, či výzdvih území (v posledních 29 mil. lech), který způsobil zaříznutí vodních toků do svého podloží a tvorbu hlubokých roklí (Kazmin, 1975; Pik et al., 2003; Beyne, Abdelsalam, 2005, 2006; Gani et al., 2007; Gani et al., 2009; Wolela, 2010). Tato práce se zabývá klasifikací a morfometrickými vlastnostmi údolních sítí Modrého Nilu v Etiopské vysočině. V zájmovém území převládaly dendritické a mřížkovité údolní sítě. Mřížkovité a pravoúhlé údolní sítě převládaly ve východní části zájmového území, tj. v horní části povodí, dendritické údolní sítě převládaly v západní části studovaného území, tj. v dolní části povodí. Paralelní sítě se vyskytovaly na hranici studovaného území, tj. na rozvodných hřbetech, či na svazích kenozoických štítových sopek. Prstencové údolní sítě se v povodí Modrého Nilu nevyskytovaly. Údolní sítě byly charakterizovány kvantifikačními charakteristikami, které vychází z topografických a geometrických vlastností údolních sítí: 1) absolutní řádovost údolních sítí; 2) bifurkační poměr údolí různých řádů; 3) průměrná délky údolí různých...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině
Kusák, Michal
- Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině Povodí Modrého Nilu je území s pestrým geologickým vývojem, např.: opakovaná transgrese a regrese moře, terciérně-kvartérní vulkanismus, blízkost riftového systému, či výzdvih území (v posledních 29 mil. lech), který způsobil zaříznutí vodních toků do svého podloží a tvorbu hlubokých roklí (Kazmin, 1975; Pik et al., 2003; Beyne, Abdelsalam, 2005, 2006; Gani et al., 2007; Gani et al., 2009; Wolela, 2010). Tato práce se zabývá klasifikací a morfometrickými vlastnostmi údolních sítí Modrého Nilu v Etiopské vysočině. V zájmovém území převládaly dendritické a mřížkovité údolní sítě. Mřížkovité a pravoúhlé údolní sítě převládaly ve východní části zájmového území, tj. v horní části povodí, dendritické údolní sítě převládaly v západní části studovaného území, tj. v dolní části povodí. Paralelní sítě se vyskytovaly na hranici studovaného území, tj. na rozvodných hřbetech, či na svazích kenozoických štítových sopek. Prstencové údolní sítě se v povodí Modrého Nilu nevyskytovaly. Údolní sítě byly charakterizovány kvantifikačními charakteristikami, které vychází z topografických a geometrických vlastností údolních sítí: 1) absolutní řádovost údolních sítí; 2) bifurkační poměr údolí různých řádů; 3) průměrná délky údolí různých...
|
|
|
Klasifikace svahových pohybů s aplikací na vybrané oblasti Etiopské vysočiny
Schreiberová, Kateřina ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kusák, Michal (oponent)
KLASIFIKACE SVAHOVÝCH POHYBŮ S APLIKACÍ NA VYBRANÉ OBLASTI ETIOPSKÉ VYSOČINY ABSTRAKT Etiopská vysočina se nachází na velmi členitém tektonickém reliéfu v blízkosti Velké příkopové propadliny. Dalšími příznivými podmínkami pro vznik svahových pohybů jsou výškové rozdíly v údolích, které dosahují až 2 000 m. Bakalářská práce seznamuje se svahovými pohyby v Etiopské vysočině a uvádí podmínky vedoucí k nestabilitě svahů. Dále jsou uvedeny klasifikace svahových pohybů dle různých kritérií. Pro účely praktické části je stěžejní klasifikace dle mechanizmu pohybu a analýza konkrétních svahových pohybů v zájmových oblastech Etiopské vysočiny. Vlastní identifikace skupin svahových pohybů je založena na metodách dálkového průzkumu. Pro další možný výzkum jsou v práci popsány metody terénního průzkumu svahových pohybů. Klíčová slova: svahové pohyby, Etiopská vysočina, dálkový průzkum země, nadmořská výška
|
|
|
Analýza náchylnosti ke svahovým pohybům v povodí Jemmy (Etiopská vysočina).
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kusák, Michal (oponent)
Etiopie je, stejně jako další rozvojové země je závislá na domácí zemědělské výrobě, potýká s problémy s infrastrukturou a zdravotnictví je také na nízké úrovni. K těmto faktorům se zde přidávají také katastrofické zásahy přírodních procesů. Svahové pohyby v této oblasti mají za následek obrovské materiální škody ale také lidská úmrtí. Dopady těchto škod jsou obrovské a místní se s nimi jen těžce vyrovnávají. Proto by předcházení těmto škodám mělo být prioritním zájmem. V teoretické části jsou představena základní fakta o modelování svahových pohybů a modelování náchylnosti, která jsou doplněna konkrétními výzkumy z oblasti Etiopské vysočiny. Dále je popsána metodika, která byla použita. Ta srovnává reálné zastoupení svahových pohybů vůči očekávanému výskytu napříč třídami jednotlivých vstupních vrstev. Nutnou součástí modelu jsou mapovací práce, podložené terénními pracemi, během kterých bylo vymapováno 242 svahových pohybů. Dalšími parametry modelu jsou: sklonitost, nadmořská výška, litologie, land cover, vzdálenost ke geologickému rozhraní a vzdálenost k vodnímu toku. Jako nejvyýznamnější faktor byla určena sklonitost. Použitá metodika je univerzálně použitelná a výsledky, které generuje, dobře odpovídají realitě. Klíčová slova: svahové pohyby, přírodní ohrožení, náchylnost k sesouvání,...
|
|
|
Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině
Kusák, Michal ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
- Morfologické charakteristiky údolní sítě povodí Modrého Nilu v Etiopské vysočině Povodí Modrého Nilu je území s pestrým geologickým vývojem, např.: opakovaná transgrese a regrese moře, terciérně-kvartérní vulkanismus, blízkost riftového systému, či výzdvih území (v posledních 29 mil. lech), který způsobil zaříznutí vodních toků do svého podloží a tvorbu hlubokých roklí (Kazmin, 1975; Pik et al., 2003; Beyne, Abdelsalam, 2005, 2006; Gani et al., 2007; Gani et al., 2009; Wolela, 2010). Tato práce se zabývá klasifikací a morfometrickými vlastnostmi údolních sítí Modrého Nilu v Etiopské vysočině. V zájmovém území převládaly dendritické a mřížkovité údolní sítě. Mřížkovité a pravoúhlé údolní sítě převládaly ve východní části zájmového území, tj. v horní části povodí, dendritické údolní sítě převládaly v západní části studovaného území, tj. v dolní části povodí. Paralelní sítě se vyskytovaly na hranici studovaného území, tj. na rozvodných hřbetech, či na svazích kenozoických štítových sopek. Prstencové údolní sítě se v povodí Modrého Nilu nevyskytovaly. Údolní sítě byly charakterizovány kvantifikačními charakteristikami, které vychází z topografických a geometrických vlastností údolních sítí: 1) absolutní řádovost údolních sítí; 2) bifurkační poměr údolí různých řádů; 3) průměrná délky údolí různých...
|
|
|
Morfologické typy údolních sítí
Kusák, Michal ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním a různými metodami popisu údolních sítí. Rešerší odborné literatury publikované přibližně v posledních sto letech byly zjištěny typy údolních sítí vznikající v různých typech reliéfu a kritéria, podle kterých lze daný typ údolní sítě v reliéfu identifikovat a odlišit od ostatních typů údolních sítí. Metody charakterizování údolních sítí slouží k popisu údolních sítí stejného typu v různých oblastech, respektive umožňují jejich srovnání. Na tréninkovém území CHKO Kokořínsko byla zjišťována řádovost údolních sítí, typ údolních sítí, hustota údolních sítí, bifurkační poměry, propojenost údolních sítí, fraktálová dimenze údolních sítí, homogenita údolních sítí a allometrický vývoj vybraných údolí. Údolní sítě studovaných oblastí Pšovky a Liběchovky byly označeny jako mřížkovité a údolní síť studovaného území Vlhoště byla označena jako radiální typ údolní sítě s prvky prstencové údolní sítě.
|
host ::
RSS.