|
|
Využití neseparovaného digestátu jako zdroje fosforu pro zahradní rostliny
Kujanová, Denisa ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Nástup moderního trendu obnovitelných zdrojů byl nevyhnutelným vyvrcholením vývoje civilizace. Lidstvo se učí více využívat zdroje nevyčerpatelné oproti ztenčování zásob neobnovitelných zdrojů. Mezi zprostředkovatele obnovitelných zdrojů energie patří také bioplynové stanice, jejichž hlavní funkcí je výroba bioplynu. Bioplyn vzniká procesem anaerobní fermentace bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích. Jako vstupní substráty do zemědělských bioplynových stanic jsou užívány bioodpady, kejda dobytka nebo například energetické traviny. Proces vzniku bioplynu na svém konci přináší fermentační zbytek neboli digestát. Jeho složení je závislé na vstupních složkách pro výrobu bioplynu.
Digestát je směs velmi bohatá nejen na fosfor, ale i další živiny, s vysokou hodnotou pH. Existuje mnoho studií zabývajících se teorií i praxí aplikace digestátu na půdu, za účelem zlepšení jejich vlastností a využití digestátu. Podobný cíl má i tato diplomová práce, jež zkoumá kombinace neseparovaného digestátu s rašelinou a vápnitým dolomitem, se snahou vytvořit vhodný substrát pro různé druhy rostlin, z hlediska obsahu přístupného fosforu.
V rámci pokusů byly v letech 2011 až 2015 využity tyto rostliny: Gazánie zářivá (Gazania rigens), Bazalka pravá (Ocimum basilicum) a Máta peprná (Mentha piperita). Jako kontrolní substráty byly použity tyto varianty: Pěstební substrát B, Gramoflor a Zahradnický substrát Primaflora. S rašelinou byl kombinován neseparovaný digestát v poměrech: 5, 10, 15, 20, 25 % objemových. V určitých letech byl za účelem stabilizace hodnot pH přidáván také vápnitý dolomit v dávkách 3, 6, 10, 15 g/l.
Z výsledků práce vyplývá pozitivní vliv digestátu na vlastnosti substrátu, jako je např. hodnota pH (s možným přídavkem vápence pro stabilizaci) či sušina. Digestát se jeví jako vhodný zdroj fosforu pro rostliny. Z hlediska výnosu nadzemní hmoty dosáhl nejvyšších hodnot kontrolní substrát Gramoflor, z testovaných substrátů to byl nejčastěji substrát s 10 % digestátu (ve dvou letech s dávkou dolomitu 6 a 15 g/l). Nejvyššího procentuálního zastoupení sušiny rostlin dosahovaly v průměru kontrolní substráty.
|
|
|
Zhodnocení aktuální zásobenosti půd v ČR sírou a prognóza vývoje
Vojtěch, Jaroslav ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Obsahem této práce jsou souhrnné informace o významu síry jako důležitého makrobiogeního prvku ve výživě rostlin, dále pak o koloběhu síry v půdě, vývoji obsahu síry v posledních letech a možnosti přísunu síry k pěstovaným plodinám.
Síra je důležitým makroelementem ve výživě rostlin, je součástí důležitých aminokyselin, vitamínů a bílkovin. Obsah síry v rostlinách předurčuje kvantitu a kvalitu sklízených zemědělských produktů.
Síra se v našich zeměpisných šířkách dostávala do půdy zejména pomocí atmosférického spadu. Z důvodů odsíření elektráren došlo v posledních desetiletích k významnému poklesu vstupu síry do půdy, a to z přibližné hodnoty 120 kg čisté síry na hektar v roce 1990, až na hodnotu 6 až 8 kg síry na hektar v roce 2013. Vzhledem k malému přísunu síry do půdy, pěstování plodin odčerpávajících značné množství síry a poměrně rychlému vyplavování síry z ornice do hlubších vrstev půdy, kde se stává síra pro rostliny nedostupnou, se velmi často setkáváme s nedostatkem síry ve výživě pěstovaných plodin, a to jak plodin velmi náročných na síru, jako jsou olejniny, tak i plodin u kterých se nedostatek síry až dosud neprojevoval, například obilniny.
V půdě je obsažena síra ve formě anorganické a organické. Anorganická síra je v zemědělských půdách zastoupena méně než organická, ale je hlavním přístupným zdrojem síry pro rostliny a je vysoce dynamickou složkou půdy. V půdách je přítomna zpravidla ve formě síranů. Příjem síranů a jejich koncentrace v půdním roztoku ovlivňuje pH, množství oxidů Fe a Al a chování půdních koloidů. Obsah anorganické síry jsme schopni ovlivnit přísunem minerálních hnojiv, ale nezvýšíme tím celkovou dlouhodobou zásobu síry v půdě. Dlouhodobou a hlavní zásobou síry v půdě představuje síra organická, vázaná v sirných aminokyselinách, sulfolipidech, sulfonových kyselinách a sulfátovaných polysacharidech. Tuto složku celkového obsahu síry můžeme ovlivnit organickým hnojením a to jak hnojem, tak zeleným hnojením, posklizňovými zbytky a čistírenskými kaly.
|
|
|
Návrh nosné konstrukce pro fotovoltaické sluneční články
Kulhánek, Martin ; Urbanec, Libor (oponent) ; Venclík, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem nosné konstrukce pro fotovoltaické sluneční panely o celkové ploše 200m2. Nosná konstrukce je navrhována jako součást sluneční elektrárny. V úvodní části práce pojednává o fotovoltaických elektrárnách, jejich typech, výhodách a nevýhodách. Druhá část se zabývá samotným konstrukčním návrhem nosné konstrukce. Součástí je i upevnění fotovoltaických panelů a uložení nosné konstrukce včetně návrhu jejího ovládání. Ve třetí části jsou řešeny pevnostní výpočty pomocí metody konečných prvků v programu ANSYS 11.0. Závěrečná část je věnována zhodnocení a ekonomickému rozboru konstrukce.
|
|
|
Vliv přihnojování sazenic na přírůst a vitalitu kultur 3. LVS a jejich porovnání z hlediska předpokladu jejich zajištění
Kulhánek, Martin
Martin Kulhánek Vliv přihnojování sazenic na přírůst a vitalitu kultur 3. LVS a jejich porovnání z hlediska předpokladu jejich zajištění Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit vliv přihnojování kultur 3. LVS na jejich výškový přírůst, zdravotní stav a nutriční poměry. Posoudit vliv zabudovaných růstových stimulátorů do hnojiv řady Silvamix. Porovnat vliv jednotlivých druhů hnojiv z hlediska zajištění kultur. Terénní část práce probíhala na LHC Ketkovice, na plochách vytyčených v porostech 75 D1a, 77B11, 77B1a a 65B1. Byl zkoumán vliv hnojení na kultury smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica) a dubu zimního (Quercus petraea) ve 2. a převážně ve 3. LVS. Na základě dendrometrických charakteristik, rozboru asimilačního aparátu a zdravotního stavu byly jako nejlepší vyhodnoceny hnojiva Silvamix R a Silvamix R+stimulátor. Z výsledků vyplývá, že působení růstových stimulátorů zabudovaný do hnojiv řady Silvamix je spíše pozvolné a není na zkoumaných plochách příliš výrazné.
|
host ::
RSS.