|
|
Jsou lidé efektivní u obdarovávání?
Kuklová, Andrea ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je analýza efektivity lidí při obdarovávání na základě různých demografických faktorů, a také individuálního vnímání efektivity jednotlivých forem obdarovávání. Stěžejní myšlenka celé práce vychází z analýzy Joela Waldfogela (1993) vytvořené na základě dat z dotazníkových průzkumů, kdy je u obdarovávání hmotnými dary prokázán vznik nákladů mrtvé váhy. Jelikož neznáme přesné preference obdarovávaného, nejefektivnějším darem, odhlédneme-li od citových apod. aspektů, jsou samotné peníze. Nejprve se zaměřuji na srovnání již existujícího výzkumu v této oblasti z řad různých uznávaných ekonomů a navazuji teorií očekávané hodnoty a očekávaného užitku. Neefektivnost u hmotných darů vzniká právě z toho důvodu, že dárce vybírá předmět podle maximální očekávané hodnoty pro příjemce, což se však nerovná maximálnímu očekávanému užitku. Dále se věnuji nákladům mrtvé váhy nejen z pohledu ekonomické teorie, ale i s přesahem do teorie her. Na vlastním výzkumu založeném na dotazníkovém šetření bylo prokázáno, že lidé při obdarovávání jednají neefektivně. Signifikantními faktory jsou například obor, vzdělání, a především osobní preference člověka v roli dárce a obdarovaného. Respondenti tedy mnohem častěji obdarovávají neefektivní formou (hmotné dárky či dárkovými poukazy) a efektivní forma je upozaděna (peníze či dárkové poukazy v hodnotě). Bylo taktéž potvrzeno, že lidé jsou o 12 % ochotnější peníze přijímat jako dar, než je jako formu obdarování využívat. Bylo zjištěno, že v populace při obdarovávání opravdu vznikají náklady mrtvé váhy, a to ve výši 14 až 21 %.
|
host ::
RSS.