Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krajinný ráz a vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech. Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
Hledání ztraceného času - zhodnocení studie z roku 1983: "Krajinně ekologické důsledky výstavby a provozu Jaderné elektrárny Temelín".
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Studie „Krajinně ekologické důsledky výstavby a provozu Jaderné elektrárny Temelín“ (Kolektiv, 1983) se stala jedním z informačních podkladů při řešení projektu „Sociálně-ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo”. Tento projekt řeší Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem ekologie krajiny Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Komparace studie, která vznikla před více než dvaceti lety, se současností, odhaluje skutečnosti, které vedly k odchýlení z prognózované dráhy vývoje
Vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací v proměnách času (1993-2003)
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
Práce se zabývá sociálním systémem v okolí Jaderné elektrárny Temelín, především pak některými aspekty jeho adaptace na zátěž. Je soustředěna na problematiku vizuálního vnímání elektrárny místní populací a proměny tohoto vnímání během posledních deseti let. Předkládaná zjištění jsou výsledkem porovnání vybraných výsledků dvou sociologických průzkumů, které proběhly v Jihočeském kraji, a které jsou od sebe časově vzdáleny deset let. První z průzkumů proběhl v rámci projektu „Proměny jižních Čech 1992-1993“. Druhý průzkum probíhá od roku 2002, a to v rámci projektu „Sociálně ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo“, který je aktivitou naplňující článek 12 Annexu mezinárodní dohody z Melku.
Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socio-ekonomickým rozvojem místních komunit
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Matějka, K. ; Boháč, J. ; Bartoš, Michael ; Kopáčková, M. ; Moravcová, Jana ; Šrubař, Vladan
Cílem projektu byl návrh funkčního modelu koexistence ochrany biodiversity a přiměřeného socio-ekonomického rozvoje ve velkoplošných chráněných územích. Výstupem projektu byl návrh zásad participativního managementu chráněných území a odhad podmínek nutných pro jeho realizaci v praxi. Projekt se zaměřil na popis biodiverzity v jednotlivých územích a možnosti jejího ovlivnění lidskou činností, na identifikaci klíčových střetových oblastí. Dále byly sledovány vybrané parametry kvality života místní populace, její chování a vztah ke správě chráněného území a k ochraně přírody obecně. Součástí projektu byla i analýza chování správy chráněného území jako instituce. Projekt byl koncipován jako empirická srovnávací studie tří biosférických rezervací (BR) – BR Šumava, BR Třeboňsko a BR Křivoklátsko.
Mediální prezentace veřejné zeleně v Českých Budějovicích (obsahová analýza jihočeského regionálního tisku)
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Tisk je součástí masové komunikace, při níž dochází k rozšiřování a sdělování informací a symbolických obsahů určených široké veřejnosti. Vždy je odrazem předpokládaného zájmu veřejnosti o konkrétní problematiku a zprostředkovatelem sociální kontroly institucí, které ji mají na starost. Na základě provedené obsahové analýzy jihočeského regionálního tisku lze konstatovat, že problematika veřejné zeleně občany příliš netíží a tudíž není ani frekventovaným mediálním tématem. Lidi zajímá především, zda je veřejná zeleň v pořádku a uklizena. Rovněž výčet organismů, na který může uživatel zeleně v urbánním prostředí narazit, není podle tisku příliš široký.
Amenitní migrace a turismus
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jedním z globálních jevů posledních dvou desetiletí je specifický typ migrace obyvatel zvaný „amenity migration“. Jedná se o migraci, která není motivována ekonomickou prosperitou, ale hodnotnějším přírodním, případně i sociálním a kulturním prostředím cílového území. Tento jev je výrazně podporován vznikem a masovým šířením informačních technologií a ve svém důsledku vede, jako každá migrace, ke změnám prostorového uspořádání lidských aktivit v cílovém území. Za určitých podmínek se může stát jednou z „societal driving forces“ určujících socioekonomický rozvoj daného regionu. Článek se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících vznik „amenity migration“ v České republice.
Lokální tradice z pohledu hostitelské komunity a návštěvníků Šumavy
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V sociologickém průzkumu v rámci projektu "Strategie trvale udržitelného rozvoje biosférické rezervace Šumava" bylo zachyceno spektrum tradic udržovaných v šumavských obcích. Podle něho 90% místních lidí uvedlo, že se v jejich obci udržuje nějaká šumavská tradice. Zájem návštěvníků Šumavy o lokální tradice demonstrují empirické výsledky získané pomocí dotazníkového šetření v rámci projektu "The role of tourism in the Šumava Mts. region development". Se šumavskou tradicí se setkalo jen necelých 30% návštěvníků. Z provedené komparace výsledků obou šetření vyplynula jistá disproporce mezi potenciálem a jeho realizací. Cílem článku je posouzení, nakolik jsou místní tradice skutečně využívány pro rozvoj cestovního ruchu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
10 KUŠOVÁ, Drahomíra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.