|
|
Smysluplnost práce v ekonomice platforem
Kreisinger, Jonáš ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem smysluplnosti práce v ekonomice platforem. Smysluplnost práce je jak teoretickým, tak praktickým problémem, který je tématem výzkumů napříč obory. Toto téma je čím dál výraznější, což koresponduje s aktuálními problémy, kterým lidé na pracovišti čelí. Cílem mé práce bylo zkoumat, jakým způsobem je tento pojem aplikovatelný na formující se ekonomiku platforem, která posiluje třídní konflikt na pracovišti. Tento problém jsem zkoumal na případu vídeňské kurýrní služby Mjam za pomoci metody fenomenologické analýzy, která umožňuje zkoumat každodennost a prožívání smysluplnosti samotnými pracujícími. K účelům analýzy jsem provedl polostrukturované rozhovory, ve kterých jsem se ptal na jejich prožívání práce. Přestože kurýři a kurýrky v Mjamu prožívají příležitostně smysluplnost i nesmysluplnost na pracovišti. Rozhovory ukázaly, že pracující těmito pojmy spíše opisují klíčové problémy pracoviště, které je trápí. Zkoumaná literatura zčásti opomíjí jak skutečné problémy mnoha pracovišť, tak komplexnost a heterogenitu problému smysluplnosti práce.
|
|
|
Vztah instrumentálního charakteru světa a práce
Kreisinger, Jonáš ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jakým způsobem je instrumentální charakter světa podmíněn specifickou podobou práce v kapitalismu na základě diskuse historika a filosofa Moishe Postonea a představitele Frankfurtské školy Maxe Horkheimera. Postone kritizuje Horkheimera, protože používá transhistorický pojem práce, což neumožňuje vysvětlit, proč se svět v kapitalismu (modernitě) výrazně instrumentalizuje. Horkheimerova analýza však umožňuje vysvětlit, proč se mění instrumentální charakter světa v průběhu kapitalismu, což je naopak prvek, který Postoneově teorii chybí. Ukazuje se, že jakkoliv je práce v kapitalismu zdrojem instrumentalizace světa, samotná instrumentalizace je spíše otázkou toho, jak se svět jeví. To, jak se svět jeví, je v marxistické tradici pojímáno pojmem ideologie, či u samotného Marxe zejména pojmem zbožního fetišismu. Integrující funkce ideologie se tak ocitá na této úrovni reality s dezintegrující funkcí instrumentalizace.
|
|
|
Migrační krize a nacionalismus
Kreisinger, Jonáš ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat mediální diskurs týkající se migrační krize z hlediska nacionalismu. Nacionalismus je v práci chápán jako ideologie. Nacionalismus se však projevuje také jako národní identita. Ideologie je konceptualizována v práci podle Althussera. Ve výzkumu byla použitou metodou diskursivní analýza. Byla analyzována data ze začátku září 2015 ze tří médií - Blesk, MF Dnes a Právo. Výzkum ukázal, že nacionalismus je důležitou součástí pro definici toho, co je nazýváno migrační krizí. Nacionalismus se v tomto diskursu projevuje jednak ve vnímání uprchlíků samotných, dále v rozdílných národních identitách, které reprezentují různé názory na migrační krizi a také ve vztahu k mezinárodní koordinaci řešení migrační krize - v tomto případě Evropské Unii. Migrační krize představuje krizi pro národ. Jedná se o způsob, kterým se nacionalismus reprodukuje jako ideologie.
|
host ::
RSS.