|
|
Faktory ovlivňující návrat žen s ukončeným středním odborným vzděláním na pracovní trh po rodičovské dovolené v ČR v letech 2013-2016
Kratochvílová, Nikola ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá harmonizací pracovního a rodinného života, konkrétně návratem žen s ukončeným středoškolským vzděláním bez maturity na trh práce po rodičovské dovolené. Cílem práce je najít konkrétní determinanty, které ovlivňují přechod respondentek z domácnosti na trh práce a porovnat je s faktory obecně popsanými v dostupné literatuře a s faktory identifikovanými u respondentek působících ve finančním sektoru. Zvolenou strategií výzkumu se stala kvalitativní metoda, konkrétně polostrukturovaný rozhovor a dotazník, prováděný na devíti respondentkách, které musely splňovat předem daná kritéria. Analýza dat je prováděna pomocí otevřeného kódování a přinesla následující závěry a specifika. Respondentky s ukončeným středoškolským vzděláním bez maturity se nesnaží harmonizovat rodinu a kariéru, ale spíše obě sféry oddělují. Největší z obecných bariér návratu na trh práce představuje v tomto sektoru nízké vzdělání, nedostatek mateřských škol, práce na noční směny a nedostatek praxe. Naopak pokud matka disponuje praxí a zkušenostmi, znamená to pro ni výhodu. Mezi nově identifikované faktory patří: špatná finanční situace rodiny, nedostatek informací a nemocné dítě, jako překážka návratu. Naopak dostatek kontaktů a známostí v oboru znamená výhodu. Výsledky výzkumu přináší hypotézy pro další bádání. Přínosem práce je možnost náhledu na úzce definovanou skupinu žen, která může kvůli svému nízkému vzdělání pociťovat odlišné problémy než matky s vyšším dosaženým vzděláním.
|
|
|
Faktory ovlivňující návrat žen působících ve finančním sektoru na pracovní trh po mateřské dovolené
Kratochvílová, Nikola ; Pavlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Beránková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá návratem žen působících ve finančním sektoru na pracovní trh po mateřské dovolené. Cílem práce je najít specifické faktory, které mohou tento návrat ovlivňovat a porovnat je s faktory již popsanými. V práci byl použit kvalitativní výzkum, který přináší rozsáhlé informace o devíti respondentkách. Je zde použita metoda dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Data jsou zpracována pomocí otevřeného kódování. Dále jsou hledány podobnosti a odlišnosti v odpovědích. Provedeným výzkumem byla zjištěna hlavní specifika a problémy této skupiny žen. Respondentky považují svou práci za naplňující. Mezi hlavní problémy při návratu na pracovní trh zařazují nedostatečnou institucionální péči o děti mladší tří let, jako jsou jesle a mateřské školy. Dále je ve finančním sektoru problémem dlouhé přerušení kariéry, kterému se respondentky vyhýbaly a zůstávaly v kontaktu s oborem a zaměstnavatelem. Řešení problémů vidí ženy ve zřízení mateřských škol zaměstnavatelem. Výsledky této práce poskytují hypotézy pro další výzkum. Přínosem této práce je pohled na návrat na pracovní trh po mateřské dovolené jedné specifické skupiny žen, která díky svému vzdělání a ambicím může pociťovat některé faktory odlišně. Nově identifikovanými faktory jsou osobní výčitky, nemožnost najmout si placenou výpomoc a možnost podnikání.
|
|
|
Názory veřejnosti na odnímání tkání a orgánů pro účely transplantací
KRATOCHVÍLOVÁ, Nikola
Bakalářská práce na téma Názory veřejnosti na odnímání tkání a orgánů pro účely transplantace měla za cíl, jak už název napovídá, zmapovat mínění veřejnosti na danou problematiku. Cílem práce bylo zjistit, nejen jak společnost nahlíží na odběry tkání a orgánů, ale také zda je dostatečně informována o tomto tématu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá současným stavem odnímání tkání a orgánů pro účely transplantací. Je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které jsou posléze dále rozvedeny. Hlavními tématy, kterým se bakalářská práce věnuje, je zdravotní, etická a právní problematika odběru tkání a orgánů. V praktické části bylo hlavním cílem zmapovat názory veřejnosti na odnímání tkání a orgánů pro účely transplantací. Dílčím cílem bylo zjištění, zda je společnost dostatečně informována o daném tématu a to hlavně z právního pohledu věci. Jelikož od platnosti zákona 285/2002 Sb. (transplantační zákon), který zásadně změnil tuto problematiku (například zřízení NROD), uplynulo již téměř 12 let, zajímalo mě, zda má veřejnost dostatečné informace o fungování principu předpokládaného souhlasu odběru orgánů a tkání. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: Veřejnost souhlasí s odnímáním tkání a orgánů pro účely transplantace z důvodu záchrany dalšího života. Hypotéza č. 2: Většina veřejnosti se nechce nechat zapsat v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.Práce ukázala na problematiku odběru tkání a orgánů pro účely transplantací a zmapovala názory a informovanost veřejnosti z oblasti zdravotní, etické a právní.
|
host ::
RSS.