|
|
Vliv světelného a hlukového znečištění na hlasovou aktivitu budníčka menšího (Phylloscopus collybita)
Žilinčíková, Nikola ; Hodačová, Lenka (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
Stálý růst světové populace s sebou přináší zvyšování antropogenního vlivu na životní prostředí. V dnešní přetechnizované době jsou vysoce sledovanými faktory, ovlivňujícími nejenom ptačí populace, světlo a hluk. Tyto faktory prostředí mohou negativně ovlivňovat ptačí zpěv a vzory chování sním spojené, běžně pozorované v přirozeném prostředí. Hlasový projev je pro ptačí druhy podstatou komunikace a je nezbytný pro životní pochody jedinců. Ptáci jsou proto pod vlivem stresorů nuceni k adaptaci na nově vznikající prostředí. Tato práce se zabývala sledováním vlivu světelného a hlukového znečištění na vokalizaci budníčka menšího (Phylloscopus collybita) v ranních a večerních hodinách. Získaná data pocházela ze 4 typů lokalit (světelná, hlučná, světelno-hlučná, klidná), kde byly dané faktory zastoupeny především hlukem z dopravy a pouličním osvětlením. Vytipovány byly lokality s výskytem budníčka menšího a do jejich teritoria byly následně umístěny diktafony. Pomocí nich byly získány nahrávky jeho zpěvu, které byly následně analyzovány. Nahrávání probíhalo od dubna do května roku 2015, pouze za příznivého počasí (bez bouřek a silného větru). Sledován byl průběh a intenzita ptačího zpěvu. Pozorovaným výsledkem byl posun iniciace ranní vokalizace budníčka pod vlivem světelného i hlukového znečištění a zvýšená intenzita ptačího zpěvu v ranních hodinách na lokalitě ovlivněné světlem a na lokalitě hlučné při západu slunce.
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Machynková, Kateřina ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
V hnízdní sezóně roku 2015 byly sledovány rozdíly v početnosti 11 vybraných synantropních druhů ptáků ve vesnické zástavbě a zemědělských objektech po obou stranách Česko-rakouské hranice v oblasti Třeboňska a v okrese Gmünd. Pro výzkum bylo vybráno 20 obcí, z nichž polovina se nacházela v České republice a druhá polovina v Rakousku. V každé vesnici byly vymezeny dva čtverce 100 x 100 m, z nichž jeden byl umístěn v převážně obytné a druhý v hospodářské zástavbě. Sledovanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacila alba) a pěnkava obecná (Fringilla coelebs). Zaznamenávány byly i další faktory např. chovy drůbeže, pokryvnost zeleně (bylinného patra, keře a stromy), podíl staré a nové zástavby aj.
Počet zjištěných druhů ve čtverci i jejich celková početnost byly signifikantně vyšší v České republice. Pokud jde o jednotlivé druhy, tak nejvýraznější rozdíl početnosti byl zaznamenán u vrabce polního (v ČR 151 jedinců, v Rakousku 37 jedinců), následoval vrabec domácí (v ČR 217 jedinců, v Rakousku 123 jedinců). Vrabec domácí i vrabec polní byli nejpočetnějšími druhy a byl u nich prokázán signifikantní rozdíl. Také u hrdličky zahradní byl zjištěn signifikantní rozdíl. Dále byla porovnána početnost zjištěných druhů i mezi obytnou zástavbou ve středu vesnice a zemědělskou zástavbou na jejím okraji, signifikantní rozdíl byl zjištěn pouze u vrabce domácího a hrdličky zahradní, oba druhy preferovaly střed vesnice a to na obou stranách hranice. Signifikantní rozdíl byl potvrzen také u vrabce polního, který v České republice vyhledával zemědělský areál, v Rakousku byl bez preference. U vrabce domácího byl také statisticky průkazný rozdíl v hustotě zástavby ve sledovaných čtvercích na početnosti v České republice. V Rakousku byl signifikantní rozdíl u procentuelního zastoupení stromového a keřového patra ve sledovaných čtvercích na početnost.
|
host ::
RSS.