Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  začátekpředchozí43 - 52  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aplikace povrchových úprav na ruční nástroje
Vraspírová, Eva ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou materiálů používaných k výrobě ručních nástrojů a nářadí. Teoretická část je soustředěna na nástrojové oceli, jejich mechanické a technologické vlastnosti a jejich tepelné zpracování. Dále jsou zde přehledně rozděleny a popsány moderní povrchové úpravy používané v současnosti. Následující část je zaměřena na moderní technologie povrchových úprav aplikovaných na ruční nástroje. Praktická část je zaměřena především na technologie výroby bitů firmy Wera Werk s.r.o., která se zabývá výrobou a odbytem ručního utahovacího nářadí, jako jsou šroubováky, úhlové klíče, zástrčné klíče, bity a momentové nářadí. Pozornost je věnována také moderním technologiím povrchových úprav, např. na bázi zinečnatého fosfátu, niklu, nikl-zlato a nikl-diamant-zlato, používaných na tyto nástroje a problematice lakování. Ke studiu byly využity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse a Brinella a rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou.
Korozní poškození austenitických ocelí
Vykoukalová, Tereza ; Juliš, Martin (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Základním požadavkem kladeným na korozivzdorné oceli je vysoká korozní odolnost v agresivních prostředích. Práce je zaměřena na samostatnou rozsáhlou skupinu korozivzdorných ocelí - ocelí s austenitickou matricí. Zvýšená pozornost je věnována koroznímu napadení a rychlosti koroze u tří vybraných materiálů s austenitickou matricí ve čtyřech různých korozních prostředích (30% roztok kys. sírové, octové, dusičné a chloridu sodného). Ke studiu korozní degradace materiálů bylo využito metody světelné mikroskopie.
Materiály na bázi uhlíku a jejich využití
Hrazdíra, Matěj ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá materiály na bázi uhlíku. Nejprve je uveden přehled jeho alotropických modifikací, včetně nově objevených forem, podmínky jejich existence a také jejich základní vlastnosti. Dále je v krátkosti rozebráno získávání uhlíkových materiálů. V následujících kapitolách jsou jednotlivé formy uhlíku rozděleny a probírány podrobněji vzhledem k technologii jejich výroby a následnému použití. Samostatné kapitoly jsou věnovány syntetickému uhlíku a grafitu, uhlíkovým vláknům a kompozitům s uhlíkovými vlákny. Detailně je probírána výroba syntetického uhlíku a grafitu, včetně výchozích surovin, ale také jejich použití, v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. V další části, věnované uhlíkovým vláknům, je zpracována technologie jejich výroby v závislosti na použitém prekurzoru, včetně povrchové úpravy, ale také použití surových uhlíkových vláken. Poslední část je věnována kompozitům s uhlíkovými vlákny. V úvodu jsou probrány možnosti rozmístění vláken v matrici a dále je popsána technologie výroby, vlastnosti a použití jednotlivých kompozit v závislosti na materiálu matrice.
Biokompatibilní materiály na bázi kovů a jejich využití
Klusák, Ondřej ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, jejíž snahou je vytvoření přehledu o problematice materiálů medicínských aplikací. Detailněji je pak práce zaměřena na vybrané skupiny biokompatibilních materiálů na bázi kovů. Pozornost je věnována slitině Nitinol, titanu Ti a jeho slitinám a slitinám na bázi Co. V úvodu práce je obsaženo objasnění pojmu biokompatibilita a rozdělení materiálů dle biologické tolerance. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým slitinám. Práce poskytuje informace jak o historickém, tak i současném vývoji, způsobu výroby, chemickém složení, mechanických vlastnostech a nejčastějším využití těchto materiálů. Jedním z cílů práce je nastínění budoucího předpokládaného vývoje biokompatibilních materiálů a uvedení nových trendů. Vlastní uplatnění práce lze nalézt u odborné veřejnosti, ale i v řadách studentů, zabývajících se tématikou biokompatibilních materiálů na bázi kovů.
Využití povrchových úprav v současné technické praxi
Červinka, Martin ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou povrchových úprav materiálů a jejich základním rozdělením. Detailněji je pak práce zaměřena na technologii vytváření povlaků žárovými nástřiky. Práce shrnuje základní informace o technologii žárových nástřiků, jejich vlastnosti a přehled metod jejich výroby. Cílem práce je vytvoření přehledu o metodách povrchových úprav používaných v součastné praxi a jejich aplikačního využití v různých průmyslových odvěvích.
Výzkum a vývoj povrchových úprav ložiskových ocelí metodou iontové nitridace
Klimčáková, Kateřina ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Základní požadavky kladené na součásti valivých ložisek jsou vysoká mez únavy, odolnost proti otěru a korozivzdornost. Protože kompletní výroba ložisek z materiálů, které těmito vlastnostmi disponují, by byla finančně náročná, využívají se pro zvyšování mechanických vlastností povrchové úpravy. Tato bakalářská práce se zabývá aplikací vrstev metodou iontové nitridace na ložiskové oceli. Pozorován byl vliv vstupních podmínek iontové nitridace a stavu povrchu na tribologické vlastnosti ložiskové oceli s danou povrchovou úpravou. Ke studiu byly využity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse, rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou, optické emisní spektroskopie s doutnavým výbojem a metod fázové analýzy pomocí rentgenové difrakce.
Optimalizace teploty tváření ložisek za poloohřevu
Hrouzková, Andrea ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší problematiku optimalizace teploty tvařitelnosti ložiskových ocelí za poloohřevu. Jako experimentální materiál byla zvolena ložisková ocel 100CrMnSi6-4. Cílem práce bylo experimentální stanovení optimální teploty pro tváření ložiskových kroužků za poloohřevu. Experimentální stanovení optimálního rozmezí tvářecí teplot bylo posouzeno na základě výsledků ze zkoušky tahem za zvýšených teplot. Experimentální ověření chování ložiskové oceli za teplot odpovídajících tváření za poloohřevu bylo dále provedeno pomocí pěchovací zkoušky za zvýšených teplot. Experimentální část práce se zabývá i analýzou fázového složení oceli 100CrMnSi6-4 pomocí počítačové simulace a její ověření pomocí metalografického hodnocení.
Influence of isothermal exposure on microstructural changes resulting in delamination of eutectic Al2O3+ZrO2+SiO2 thermal barrier coatings
Jech, D. ; Čelko, L. ; Chráska, Tomáš ; Slámečka, K. ; Klakurková, L. ; Dubský, Jiří ; Švejcar, J.
Eutectic ceramic Al2O3-ZrO2-SiO2 also termed Eucor (as a top coat) and CoNiCrAlY (as a bond coat) coatings were sprayed onto the surface of recently developed fine-grained cast polycrystalline nickel-based superalloy Inconel 713 LC by means of water stabilized plasma (WSP) and atmospheric plasma spraying (APS) techniques, respectively.Specimens were subjected to isothermal oxidation at 1050 °C for 10, 50, 100, 200 and 500 hours in ambient atmosphere,prior to which a half of the as-sprayed specimens was annealed at the temperature of 950 °C for 10 hours.Influence of short-time and long-time isothermal exposure on interactions at the bond-coat/top-coat interface was studied.The uniform and continuous oxide layer,also termed the thermally grown oxide (TGO),was formed and grew at the bond-coat/top-coat interface in all samples, both with and without the heat pre-treatment. Relationship between the dwell time, heat treatment and TGO growth kinetics was quantified.Microstructural changes
Vznik kompozitu na bázi Al-Ni žíhaním pod teplotu tavení Al
Čelko, L. ; Klakurková, L. ; Petrenec, Martin ; Švejcar, J.
Počáteční stav pro výrobu kompozitu s hliníkovou matricí byl připraven HVOF nástříkem prášků niklu a niklu s 20 hm.% chromu na povrch ploché desky hliníku. Substrát s nastříkaným vrstvou byl vyžíhán na teplotách 600 a 630 °C. Na rozhraní vrstev nástřiku a hliníku se vytvořili intermediární fáze Al3Ni2 a Al3Ni.Mikrostruktura byla studována pomocí rastrovací a transmisní elektronové mikroskopie dále pomocí EDS a rentgenovou analýzou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   začátekpředchozí43 - 52  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.