|
|
Motivace k pomáhající profesi sociálního pracovníka
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k výběru pomáhající profese a setrvávání v ní. Teoretická část práce se věnuje uchopení základních pojmů a různým přístupům k motivaci v souvislosti s výkonem profese sociálního pracovníka. Praktická část se zabývá analýzou tzv. profesní koláže 9 respondentů z pomáhajících profesí. Profesní koláže jsou zpracovány sociálními pracovníky, kteří již mají určitou praxi v tomto oboru. Praktická část je také doplněna o rozhovory se sociálními pracovníky. Cílem bakalářské práce je odhalit skryté motivy sociálních pracovníků k výkonu jejich profese a porovnat s těmi vědomými (uváděnými např. v rámci rozhovoru). Potenciál, který profesní koláž nabízí, může být využit i k předcházení možného syndromu vyhoření, který je v pomáhajících profesích rizikem.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce ,,Genderové aspekty v sociální práci" se věnuje otázce výskytu genderových stereotypů a předsudků u sociálních pracovnic a sociálního pracovníka v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zjistit možné genderové stereotypy a předsudky sociálních pracovnic a pracovníka v jejich vnímání a praktickém přístupu vůči klientkám a klientům. A jaké okolnosti vedou k jejich vytváření a jakým způsobem se s nimi snaží daní jedinci vypořádat. Teoretická část této práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. Kapitoly jsou zaměřeny na představení pojmu gender, genderové problematiky na obecné úrovni i v souvislosti s oblastí sociální práce, a především na genderové stereotypy a jejich výskyt v sociální práci. Popisuji zde základní pojmy gender, genderová identita, genderová role, genderový kontrakt a genderová socializace. Zabývám se rozdíly mezi pohlavími, rozdělením mužských a ženských rolí a vytvořenými genderovými stereotypy. Dále se okrajově zabývám tématikou gender studies a diskriminací v souvislosti s tenderem. V teoretické části se zaměřuji především na genderové stereotypy a předsudky v sociální práci, přičemž zde zaměřuji pozornost i na osobnost sociálních pracovníků a pracovnic. Praktická část pak popisuje vlastní kvalitativní výzkum, který zjišťuje názory vybraných sociálních pracovnic a pracovníka na vybrané otázky týkající se genderových stereotypů a předsudků. S ohledem na cíl a kvalitativní strategii práce byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: 1) Jsou si zkoumané sociální pracovnice a pracovníci vědomi možných genderových stereotypů a předsudků v sociální práci?, 2) Jsou v chování, názorech a postojích zkoumaných sociálních pracovníků a pracovnic přítomny genderové předsudky a stereotypy, případně jak se projevují v sociální práci s klientkami a klienty? Za účelem zjištění požadovaných skutečností bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů s 5 sociálními pracovnicemi a 1 sociálním pracovníkem, kteří byli záměrně vybráni účelovým výběrem. Všichni zmiňovaní sociální pracovníci působí ve vybraných organizacích v Českých Budějovicích. Vlastní realizace výzkumu probíhala v Českých Budějovicích v měsíci duben roku 2014. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou vytváření trsů. Data byla roztříděna do tří okruhů, dle strukturovaného rozhovoru. V první části rozhovoru se zabývám základními informacemi o zkoumaných sociálních pracovnících v souvislosti s výkonem sociální práce, dále se zabývám průběhem jejich vlastní genderové socializace, a ptám se na představu ideálního rozložení rolí v rodině. V další oblasti jsem se zaměřila na vědomí sociálních pracovníků genderu v sociální práci. Zajímalo mě, zda-li se u zkoumaných sociálních pracovníků projevuje stereotypní chování a utváření postojů vůči klientům. Dále jsem se zaměřila na možnost preference klientů na základě příslušnosti k danému pohlaví. V poslední části výzkumu jsem se krátce zaměřila na reflexi sociálních pracovníků a na nástroje, které k reflektování stereotypů a předsudků používají. Výsledky z rozhovorů pak byly kvalitativním způsobem analyzovány a následně přehledně zpracovány do tabulek. Výsledky ukázaly, že mezi sociálními pracovníky a pracovnicemi se genderové stereotypy a předsudky vyskytují a ovlivňují jejich primární přístup ke klientům a klientkám. Jejich výskyt je ovlivněn především přenášením vzorů role muže a ženy z vlastních rodin. Přesto jsou si jich sociální pracovníci a pracovnice vědomi a snaží se je při své práci eliminovat a zpětně reflektovat. Tím tak dochází ke zlepšování individuálního přístupu pracovníků a pracovnic ke klientům mužského či ženského pohlaví. Předkládaná bakalářská práce může do budoucna představovat zdroj informací pro sociální pracovníky a pracovnice, ale může posloužit i široké veřejnosti, kterou tato oblast zajímá.
|
host ::
RSS.