|
|
Vnímání zdravotní péče v Jihočeském kraji
KRÁTKÁ, Edita
Diplomová práce se zabývá vnímáním zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji z pohledu veřejnosti. Teoretická část definuje zdravotní péči a zdraví, dále přibližuje problematiku kvality zdravotní péče a její hodnocení. Věnuje se i zdravotnictví, zdravotní politice a reformám týkajících se tohoto odvětví. Popisuje současnou legislativu, mezi níž patří mezinárodní smlouvy nebo zákony. Například ze smluv je v práci uvedena Úmluva o ochranně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny či Listina základních práv a svobod. Ze zákonů je zde především uveden Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Při ochraně práv pacientů hraje významnou roli Kodex Práv pacientů. Nezbytnou součástí teorie jsou také soustava zdravotnických zařízení, zdravotnické služby, pracovníci ve zdravotnictví a práva a povinnosti jednotlivých aktérů při poskytování zdravotní péče. Cílem práce bylo zmapování spokojenosti klientů se zdravotní péčí poskytovanou ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje. Výzkum, kterému předcházel předvýzkum, probíhal pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Základní soubor tvořily osoby z řad široké veřejnosti žijící v Jihočeském kraji. V závěru se potvrdily dvě ze tří hypotéz. A to, že zdravotní péče v Jihočeském kraji byla vnímána klienty zdravotnických zařízení pozitivně a že ženy vnímaly zdravotní péči v Jihočeském kraji kritičtěji než muži. Z nepotvrzené třetí hypotézy vyplynulo, že klienti zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji nesledovali za posledních pět let zlepšení úrovně zdravotní péče. S ohledem na výsledek třetí hypotézy si lze předložit otázku, zda se zdravotnictví vyvíjí správným směrem. Účelné by tedy bylo tomuto problému věnovat více pozornosti. Výsledky práce lze publikovat v odborném tisku a mohou sloužit jako inspirace pro pracovníky ve zdravotnictví. Mohou též přispět k informovanosti veřejnosti o zdravotní péči a zdravotnictví v Jihočeském kraji.
|
|
|
HODNOCENÍ FUNKČNOSTI RODINY ŽIJÍCÍ V OBCI DO 1000 OBYVATEL DLE DOTAZNÍKU FAMILY APGAR
KRÁTKÁ, Edita
Bakalářská práce je orientována na rodinu a její funkčnost. Funkčnost rodiny byla ověřena podle dotazníku Family APGAR zpracovaném v roce 1978 Gabrielem Smilksteinem. Název dotazníku se skládá z počátečních písmen slov Adaptability, Partnership, Growth, Affection a Reslove. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem lze využít dotazník Family APGAR pro hodnocení funkčnosti rodiny žijící v obci do 1000 obyvatel. Obsah počáteční hypotézy říkal, že dotazník Family APGAR je využitelný k hodnocení funkčnosti rodiny žijící v obci do 1000 obyvatel. Teoretická část práce vysvětluje pojem rodina a uvádí její definici. Dále je zde zahrnut historický vývoj rodiny od nejstarších dob. Práce se snaží i o seznámení s vývojovým cyklem rodiny od poznání se mezi partnery až po opuštění rodiny dětmi. Vysvětluje také základní funkce rodiny, kterými jsou funkce biologicko-reprodukční, ekonomicko-zabezpečovací, emocionální a v neposlední řadě funkce socializačně-výchovná. Nechybí ani rozdělení poruch rodiny a jejich příčiny. Dále jsou zde uvedeny údaje o rodině funkční a dysfunkční. Situaci a trendy v českých rodinách objasňuje kapitola o současné české rodině. V teoretické časti je dále popsán přínos a vliv rodiny na dítě a dítěte na rodinu. V neposlední řadě práce ukazuje faktory z hlediska rodičů ovlivňující výchovu dítěte. Praktická část ověřuje spolehlivost dotazníku Family APGAR pro určení funkčnosti rodiny. Data byla získána kvantitativním výzkumem. Tento výzkum probíhal metodou dotazování, kdy byla použita technika standardizovaného (řízeného) rozhovoru. Soubor 33 respondentů ve věku od 12 do 18 let byl vytvořen náhodným výběrem za pomoci kontaktu od známých. Obce do tisíce obyvatel, kde respondenti žijí, se nachází na Strakonicku. Výzkum přinesl vyvrácení počáteční hypotézy, dotazník Family APGAR není dostatečným měřítkem pro hodnocení funkčnosti rodiny žijící v obci do 1000 obyvatel.
|
host ::
RSS.