|
|
Model optimální velikosti pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče
KOCMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na vytvoření optimálního modelu velikosti pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Práce je rozčleněna do dvou na sebe navazujících celků. První část práce pojednává o sociálních službách v uceleném kontextu, prezentuje současnou legislativu a publikuje pohledy odborníků v sociální sféře, kteří se zabývají problematikou související s poskytováním sociálních služeb. Druhá část práce je částí výzkumnou, je zde znázorněna analýza dat, kvantitativní šetření respondentů ? uživatelů pobytových sociálních služeb zaměřené na optimální velikost zařízení poskytujícího sociální péči. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku, zkoumajícího optimální model velikosti pobytového zařízení. Dále je zde prezentována sekundární analýza dat, která se specifikuje na finanční náklady těchto zařízení a jejich rozdílnost. Cílem práce je vytvoření optimálního modelu pobytového zařízení poskytujícího služby sociální péče. Z výzkumu byly získány informace, které pomohly k vytvoření optimálního modelu tohoto typu zařízení. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: ?Kapacita zařízení sociálních služeb vyšší než 70 lůžek negarantuje poskytování kvalitnějších služeb oproti zařízením, která mají menší kapacitu? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testovaná prostřednictvím pracovních hypotéz, u kterých byla vždy uváděná potřebná data formou kontingenčních tabulek a tato data byla znázorněna graficky v popisné statistice. Hypotéza č. 2 zní: ?Provozní náklady zařízení sociálních služeb s kapacitou do 70 lůžek jsou vyšší než v zařízení s kapacitou vyšší než 70 lůžek? ? byla potvrzena. Hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím statistických testů a podrobně zpracována v tabulce a znázorněna v grafu. Bylo využíváno několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit např. test nezávislosti chí-kvadrát a t-test. Pro získání dostatečného počtu respondentů byly dotazníky po písemné domluvě s registrovanými poskytovateli sociálních služeb a telefonické domluvě, zasílány na smluvené adresy jednotlivých zařízení. Bylo rozesláno 290 dotazníků. Celkem se vrátilo 214 dotazníků, návratnost výběrového souboru dosahovala 74 %. Význam této práce spatřuji v tom, že nastínila pohled optimální velikosti pobytového zařízení sociálních služeb z pohledu uživatelů a také z pohledu provozních nákladů. Z dotazníkového šetření byly získány údaje a informace, které by bylo možné využít pro hledání dalších podstatných souvislostí, zejména při zpracovávání strategických materiálů zadavatelů služeb, poskytovatelů sociálních služeb a záměrů některých subjektů, které se zabývají projektováním staveb určených pro poskytování sociálních služeb, včetně plánovaných provozních nákladů. Tyto výsledky mohou být přínosem pro studenty a pracovníky v sociální sféře, kteří se v budoucnu budou zabývat problematikou a plánem výstavby pobytových zařízení sociálních služeb.
|
|
|
Pohled střední generace na stáří a stárnutí
KOCMANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o pohledu současné střední generace na stáří a stárnutí. Práce je zaměřena na charakter pohledu, tedy zda je pozitivní, neutrální či negativní. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce pojednává o názorech a přístupech ke stáří a stárnutí v současné společnosti. Hlavním cílem první části práce je zmapování názorů a přístupů ke stáří a stárnutí vyskytujících se ve společnosti. Druhá část je částí výzkumnou, kde je představena analýza dat, kvantitativní šetření respondentů v otázkách pohledu na stáří a stárnutí. Hlavním cílem druhé části práce je zjištění aktuálního pohledu současné střední generace na stáří a stárnutí. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazování prostřednictvím techniky standardizovaného dotazníku, zkoumajícího pohled na stáří a stárnutí. Z výzkumu je patrné, ţe střední generace pohlíţí na stáří a stárnutí pozitivně. Dále z výzkumu vyplývá, ţe rozdíly mezi sledovanými skupinami ve střední generaci, nejsou v pohledech na stáří a stárnutí významně rozdílné. V diskuzi autorka porovnává výsledky její práce s názory jiných autorů, kteří o tomto tématu pojednávají, dále autorka upozorňuje na problematické oblasti, které se ve výzkumu vyskytly. Význam této práce spatřuje v tom, ţe tato práce popisuje charakter pohledu současné střední generace na stáří a stárnutí. Výsledky mohou být přínosem pro studenty, kteří se při praktické výuce a dalších aktivitách budou věnovat práci s lidmi v této věkové skupině. Práce poukazuje na pocity a postoje lidí střední generace k tomuto nezvratnému procesu a období ţivota.
|
host ::
RSS.