|
|
Nerovný boj o víru? Město Slaný a Martinicové v letech 1602-1665
KADEŘÁBEK, Josef
Předkládaná práce se pokusila formou mikroanalytické studie, která vycházela z přístupů historické antropologie a nových sociálních dějin, ukázat proměnu kolektivní identity a především konfesijní identifikace slánských měšťanů v letech 1602-1665. S využitím pramenů městské provenience, církevních matrik, šlechtické korespondence a písemností smečenského velkostatku se zaměřila na protireformační a rekatolizační činnost pánů z Martinic, jejichž prvotním cílem bylo dosud nekatolické měšťany přivést ke katolické víře. Autor se snažil ukázat, jakými postupy se snažili Martinicové ve Slaném působit na měšťanské elity, slánskou kolektivní paměť, komunikační techniky uvnitř městské obce či základní prvky měšťanské konfesijní dentifikace. Na druhé straně zohlednil postoje, které měšťané k naznačenému tlaku zaujímali. Všímal si, zda se mu pokoušeli čelit, a jakým způsobem docházelo k postupné proměně jejich identity. Tento proces zachytil zejména na proměně vnímání slánských uprchlíků, kteří před protireformací odcházeli do saského exilu.
|
|
|
Proměny slánských měšťanských elit v době protireformace (1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Předkládaná rigorózní práce se zabývá proměnami měšťanských elit v královském městě Slaný v první třetině 17. století. Na základě rozboru knih městské provenience a církevních matrik se snaží ukázat, jakým způsobem se utvářely měšťanské elity v uvedeném období. Všímá si nejen jejich vlastní struktury, ale také strategií, které volili měšťané ve snaze do nich proniknout. Zohledňuje také situaci po roce 1620, kdy se pokouší ukázat, k jakým proměnám elit došlo v souvislosti s probíhající protireformací. V potaz bere změnu právního statutu města i rozsáhlou emigraci z konce dvacátých let. Ptá se po tom, zda v této době došlo i ke změně strategií jednotlivých měšťanů při snahách vstoupit mezi měšťanské elity.
|
|
|
Víra v síti vztahů (Slaný 1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Víra v síti vztahů (Slaný 1610-1635) Anotace Tato diplomová práce se snaží popsat správní, sociální a náboženskou situaci v královském a později vrchnostenském městě Slaný na počátku 17. století. Soustředí se na fungování důležitých městských samosprávních celků. Pokouší se postihnout každodenní fungování těchto orgánů. Dále popisuje sociální vazby jednotlivých členů nejdůležitějšího městského samosprávního celku, městské rady. Věnuje se především kmotrovským vazbám a dopadem rekatolizační činnosti na proměnu sociálních sítí, které byly pomocí kmotrovství vytvořené. Ve své poslední části se zaměřuje na vlastní průběh rekatolizace Slaného. Snaží se zachytit, jaký měli na tomto procesu podíl samotní slánští měšťané.
|
host ::
RSS.