|
|
Informovanost žen o problematice Downova syndromu
KŘEPELOVÁ, Lenka
Anotace Bakalářská práce se věnuje problematice Downova syndromu (dále DS). I když se prenatální diagnostika zdokonaluje a dětí s DS se rodí méně, jsou stále nedílnou součástí speciální pedagogiky. V dnešní době inkluze se tato problematika týká navíc i pedagogických pracovníků v běžných školách. Pro správný vývoj dítěte je důležitá spolupráce s rodinou. Cílem práce je zjistit informovanost žen z široké veřejnosti o problematice výchovy dítěte s DS a porovnat rozdíly v informovanosti v závislosti na věku a zkušenostech žen. Teoretická část bakalářské práce popisuje souvislosti se vznikem DS, diagnostické možnosti, charakteristické znaky a vývoj dítěte. Dále popisuje možnosti vzdělávání a specifika péče o děti s DS. Empirická část práce je zpracována v podobě smíšeného výzkumu. V rámci kvalitativního výzkumu byly pomocí rozhovoru zjišťovány názory tří matek, které vychovávají dítě s Downovým syndromem. Na základě zjištěných informací byl vytvořen dotazník, s jehož pomocí byly osloveny ženy, které ještě děti nemají, a ženy, které již dítě nebo děti bez postižení mají.
|
|
|
Ošetřovatelská péče ve zvýšeném hygienicko-epidemiologickém režimu z pohledu pacienta
KŘEPELOVÁ, Lenka
Vzhledem k současnému stylu života a možnosti cestování přibylo importovaných nákaz a vracejí se i některé choroby, které se u nás již téměř nevyskytovaly. Hrozbu nepředstavují jen hemoragické horečky a jiné vysoce nakažlivé choroby, ale i nemocniční multirezistentní kmeny bakterií, které znamenají velké riziko pro pacienty. Počet nozokomiálních nákaz se stále zvyšuje. V případě podezření nebo již diagnostikovaného infekčního onemocnění je pacient izolován a léčen na infekčním oddělení nebo na kmenovém oddělení na pokoji se zvýšeným hygienicko-epidemiologickým režimem. Nemocný bývá uložen na jednolůžkovém pokoji, je omezena možnost návštěv a personál používá osobní ochranné prostředky. Člověk je holistická bytost a vlivem izolace může docházet k nedostatečnému uspokojování jeho bio-psycho-sociálních potřeb. Cílem diplomové práce je identifikovat neuspokojené biopsychosociální potřeby pacientů umístěných ve zvýšeném hygienicko-epidemiologickém režimu a popsat změny v potřebách pacienta v závislosti na době hospitalizace. V teoretické části je popsána problematika infekčních chorob, systém péče o pacienta s přenosným onemocněním a změny v lidských potřebách v období nemoci. Empirická část práce pátrá po neuspokojených bio-psycho-sociálních potřebách izolovaného jedince pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů hospitalizovaných na pokoji se zvýšeným hygienicko-epidemiologickým režimem. Šetření bylo provedeno v Nemocnici Jihlava technikou polostrukturovaného rozhovoru a výsledky šetření byly zpracovány otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Důraz je kladen na to, že většina potřeb nemocného má biologické, psychické, sociální a dokonce i spirituální aspekty. Míra spokojenosti s poskytováním péče závisí na zdravotním stavu a osobnosti nemocného. Nemalý vliv má i délka hospitalizace. Během výzkumu bylo zjištěno, že pacienti nemají dostatek informací o specificích péče na infekčním oddělení a tím dochází často k nepochopení nutnosti bariérových opatření. Včasnou a vhodnou edukací lze předejít zbytečným nedorozuměním. Za tímto účelem byl vytvořen edukační materiál s názvem "Průvodce pro pacienty hospitalizované na infekčním oddělení Nemocnice Jihlava". S výsledky výzkumného šetření byli také seznámeni zaměstnanci infekčního oddělení Nemocnice Jihlava během semináře.
|
host ::
RSS.