|
|
Teorie a praxe středoškolského vzdělávání zrakově postižených v ČR
KŘÍŽ, Michal
Zrakové postižení lze definovat jako absenci nebo nedostatečnost kvality zrakového vnímání. Také se dá říci, že zrakově postižení (někdy též ZP) nebo osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Člověk přijímá zrakem přibližně 85% informací z okolního světa, je proto zřejmé, že zraková vada ovlivňuje celou osobnost člověka. Tímto se rozumí ti, u nichž poškození zraku ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. V ČR se v současné době udává počet kolem 60 000 těžce zrakově postižených, a to ve všech věkových kategoriích. Z 1 000 nově narozených dětí se odhaduje 5 {--} 20 se zrakovým postižením. Ve Školském zákoně se uvádí: Školská výchovná zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin. Volný čas se chápe jako čas, v němž člověk svobodně volí a koná takové činnosti, které mu přinášejí potěšení, zábavu, odpočinek, které více či méně rozvíjejí a obnovují jeho tělesné a duševní schopnosti, popřípadě tvůrčí síly. Práce je určena všem, kteří přichází do styku se zrakově postiženými studenty, především pro rodiče těchto dětí, učitele a ředitele běžných i speciálních škol, kteří mají ve své třídě zrakově postižené děti. Dále by má práce měla zlepšit informovanost o možnostech volnočasových aktivit a popřípadě k rozšíření jejich nabídky podle zájmu studentů.
|
|
|
HODNOCENÍ UŽITKOVÝCH PARAMETRŮ U PLEMEN KAPRA OBECNÉHO A JEJICH KŘÍŽENCŮ
KŘÍŽ, Michal
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení užitkových parametrů u plemen kapra obecného a jejich kříženců při použití vrcholového křížení. Na mateřské pozici byla použita maďarská syntetická lysá linie kapra (HSM). Na tuto linii byli kříženi mlíčáci HSM, Telčského lysce (TeL), Severského lysce (M72) a Amurského lysce (AL). Jako kontrolní skupina byl použit kříženec Ropšínského kapra (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do tržní velikosti v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření na třech lokalitách (2 organizace). V prvním roce byla každá testovaná skupina chována individuálně s interní kontrolní skupinou odlišného fenotypu ošupení pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Ve druhém a třetím roce byly všechny skupiny i jejich kontroly skupinově označeny a chovány společně ve trojím opakování na každé z lokalit. V průběhu odchovu se hodnotila v jednotlivých etapách testování hmotnost, přežití a v tržní velikosti i biometrické ukazatele a jateční výtěžnost. Při celkovém hodnocení výsledků ze všech lokalit metodou ANCOVA dosáhl nejvyšší hmotnost ve stáří K3 hybrid HSM x AL (1413 {$\pm$} 31,5 g; průměr MNČ {$\pm$} S.E.). Tato hmotnost byla statisticky srovnatelná s ostatními hybridy (HSM x M72 a HSM x TeL), ale jako jediná průkazně vyšší ve srovnání s linií HSM (1257 {$\pm$} 31,5 g) s obyčejným heterózní efektem růstu na úrovni 12,4 %. Přežití se ve třetím roce testování pohybovalo v rozmezí od 69,0 u HSM x Tel do 73,4 % u HSM x AL a hodnoty byly statisticky srovnatelné. Parametry výtěžnosti (podíl opracovaného trupu, podíl filetů s kůží a bez kůže) byly u všech skupin podobné. V předchozích obdobích testování odrážely výsledky situaci v tržní velikosti. Z výsledků vyplývá, že lysý hybrid HSM x AL by mohl být nejlépe využitelný v komerčních chovech.
|
host ::
RSS.