|
|
Interakce katechinů s ionty mědi
Řihošková, Petra ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Petra Řihošková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Interakce katechinů s ionty mědi Klíčová slova: katechiny, chelatační aktivita, měď, hematoxylin, bathocuproin, antioxidanty Flavonoidy patří mezi rostlinné polyfenoly prokazující významnou antioxidační aktivitu, kterou pozitivně ovlivňují lidské zdraví. Flavonoidy jsou schopny chelatovat ionty kovů (např. železa a mědi) účastnící se na tvorbě volných kyslíkových radikálů nebo přímo reagují s enzymy, jejichž aktivita zvyšuje oxidační stres. Jejich účinek je ovlivněn chemickou strukturou, především počtem a prostorovým uspořádáním substituentů a velikostí molekuly. Katechiny se řadí do skupiny flavonoidů, nachází se v mnoha potravinách např. v čaji, čokoládě, ovoci nebo červeném vínu. Katechiny vykazují široké spektrum biologických účinků, proto jsou často studovány. Jejich antioxidační efekt se hlavně projevuje vychytáváním nebo zhášením volných radikálů a chelatací železa a mědi. Měď patří mezi stopové prvky a je nezbytná pro správnou funkci organismu. V lidském těle je součástí enzymů a ovlivňuje mnoho metabolických procesů. Nedostatek nebo nadbytek mědi v organismu poškozuje řadu orgánů. Tato...
|
|
|
Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II.
Bystrońová, Beáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Beáta Bystrońová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II. Nejčastější příčinou demence u starších pacientů je pravděpodobně Alzheimerova choroba (AD). Prevalence tohoto onemocnění značně stoupá. V současné době se k léčbě AD používají hlavně inhibitory acetylcholinesterázy, ty však mohou zmírnit příznaky AD, ale ne zastavit progresi nemoci. V důsledku toho jsou zapotřebí terapeutické prostředky proti AD, které působí na různých patologických úrovních. V poslední době jsou intenzivně studovány přírodní látky, které by mohly farmakologicky ovlivnit neurodegenerativní procesy AD. Pro každou látku je potřeba udělat toxikologický screening, což bylo naším úkolem. Vhodným organismem k hodnocení akutní toxicity se zdá být Artemia salina, kterou jsme použily i v pokusu pro účely této práce. Test probíhal v 96 jamkové destičce. Byly testovány čtyři látky, které patří mezi isochinolinové alkaloidy: stylopin, tetrahydropalmatin, kanadin a skulerin. Největší toxicitu vykazoval stylopin, o něco menší tetrahydropalmatin a kanadin. Nejmenší toxicitu z testovaných látek měl skulerin.
|
|
|
Biologicky aktivní metabolity rostlin I. Alkaloidy Corydalis cava (L.) Shweigg. & Körte (Fumariaceae) a screening jejich biologických vlastností.
Sekula, Marek ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Sekula, M.: Biologicky aktivní metabolity rostlin I. Alkaloidy Corydalis cava (L.) Shweigg. & Körte (Fumariaceae) a screening jejich biologických vlastností. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, 65 s. V rámci screeningu rostlin s obsahem alkaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylcholinesterázy a lidské sérové butyrylcholinesterázy byla studiu podrobena dymnivka dutá (Corydalis cava Schweigg. & Körte, Fumariaceae). Tato práce navazuje na vlastní diplomovou práci (2009). Cílem práce bylo zpracování podfrakce F1 získáne v rámci diplomové práce. Z této směsi byly pomocí preparativní tenkovrstvé chromatografie izolovány dvě látky ve formě volných bází. Na základě MS, NMR a IČ studií byla první izolovaná látka F1-1A identifikována jako 3-(1-(6,7- dimethoxy-3,4-dihydroisoquinolin-1-yl)ethyl)-2,6-dimethoxy-phenol. Jedná se o první izolaci a popis této struktury. Látka F1-1C je stále ve stádiu řešení struktury. Byla stanovena inhibiční aktivita látky F1-1A vůči lidské erytrocytární acetylcholinesteráze (IC50 127,6×10-6 M) a lidské sérové butyrylcholinesteráze BuChE (IC50 500,3×10-6 M). V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterázy...
|
|
|
Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Bc. Pavlína Šramarová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název práce 2015/2016: Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu, s. 54 Isoflavonoidy jsou podskupinou flavonoidů, patřící mezi fytoestrogenní látky, které se vyskytují především v čeledi bobovitých, zejména v sóje luštinaté (Glycine max (L.) Merr). Mají pozitivní vliv na lidské zdraví především pro své estrogenní účinky, díky kterým se uplatňují v boji proti osteoporóze, kardiovaskulárním onemocněním, ateroskleróze i při zmírnění příznaků menopauzy. Dále vykazují antibakteriální účinky a chrání buňky před poškozením DNA. Tato diplomová práce se zabývá jejich metabolismem a působením v lidském a zvířecím organismu, vlivem střevní mikroflóry na přeměnu těchto isoflavonoidů na metabolity a rovněž i účinky těchto metabolitů. V práci jsou zmíněny tyto isoflavonoidy: daidzein, genistein, biochanin A, formononetin, calycosin, prunetin, puerarin, cladrin, tectorigenin a kakkalid. Klíčová slova: isoflavonoidy, metabolismus, lidský organismus
|
|
|
Analýza zázvorového extraktu. II.
Zárubová, Kateřina ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
Zárubová, K.: Analýza zázvorového extraktu. II. [Diplomová práce] Hradec Králové 2010, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta. Cílem práce bylo ověření deklarované kvality komerčně dodávaného suchého zázvorového extraktu. Jeho standardnost je podmínkou pro jeho testování v plánovaných preklinických pokusech. Byl analyzován ethanolový extrakt z rostliny Zingiber officinale Rosc. Ke kvalitativnímu zhodnocení byla použita metoda tenkovrstvé chromatografie. Vyvíjecí soustava byla směs etheru a n-hexanu v poměru 6:4, adsobent silikagel, detekce byla provedena postřikem roztokem 1% vanilinu v kyselině chloristé a kyselině sírové 6N. Standardem byl 6-gingerol. Bylo potvrzeno, že analyzovaný vzorek obsahuje gingeroly. Byla provedena kapalinová chromatografie ke kvantitativnímu zhodnocení extraktu. Mobilní fází byla směs acetonitrilu, vody (okyselená 1 ml kyseliny fosforečné v 1000 ml vody) a methanolu v poměru 55:44:1, kolona Merck, Purospher RP-18 endcapped, 5 mm, 250×4 mm. Průtoková rychlost mobilní fáze byla 1,0 ml/min, nástřik 20 ml, UV / VIS detekce při 282 nm. Standardem byl 6-gingerol v koncentraci 1 mg / 1 ml. Bylo stanoveno 5,47 % gingerolů.
|
|
|
Ekotoxikologický screening antibiotika Augmentin 625 mg
Psohlavcová, Zuzana ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Psohlavcová Zuzana, Ekotoxikologický screening antibiotika Augmentin® 625 mg, rigorózní práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra Farmaceutické botaniky a ekologie V letech 2005 - 2008 amoxicillin tvořil 17 % spotřebovaných antibakteriálních léčiv pro systémovou terapii. Užívání tohoto antibiotika v průběhu let neklesá a dochází k stálému zamořování ekosystémů. Při hodnocení ekotoxikologického efektu amoxicillinu jsem využila Algaltoxkit (tj. 72hodinový test inhibice růstu zelené řasy Selenastrum capricornutum) a Rapidtoxkit (rychlý screeningový test na korýši Thamnocephalus platyurus) Dále jsem použila 48hodinový test akutní toxicity s nálevníkem Tetrahymena pyriformis. Tyto organismy jsem testovala v koncentracích 12,5 - 0,044 g/l účinné látky. Řasa s léčivem reagovala silně toxicky, zatímco se standardem až od koncentrace 2,83 g/l. Pro T. platyurus byly hodnoty 30% inhibice příjmu barviva pro amoxicillin 3,28 g/l a testovaný léčivý přípravek 1,56 g/l. Nálevník reagoval v testech s oběma látkami silně toxicky. Léčivo Augmentin® 625 mg se ukázalo toxičtější než standard. Klíčová slova: ekotoxicita, Augmentin® 625 mg, amoxicillin, Tetrahymena pyriformis, Selenastrum capricornutum, Thamnocephalus platyurus
|
|
|
Vliv agrotechnik a biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum II.
Cincibuchová, Veronika ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Cincibuchová, V.: Vliv agrotechnik a biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum II. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové, 2013, 97 s. Na čtyřech odrůdách máku setého, Papaver somniferum L., byl zkoumán vliv agrotechnik a biologické ochrany rostlin na produkci hlavních sekundárních metabolitů, alkaloidů morfinu, kodeinu, papaverinu, thebainu a narkotinu. V pokusu bylo použito osivo odrůd Lazur, Orbis, Orfeus a OP-P-13 a biologickou ochranou se stal účinný mikroorganismus Pythium oligandrum fungicidního přípravku Polyversum. Každá odrůda byla pěstována ve třech opakováních s použitím biofungicidu a ve třech opakováních bez biologické ochrany. Alkaloidy byly z máku izolovány extrakcí a následně analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Svou roli v biosyntéze alkaloidů sehrála řada vnějších faktorů, jako např. sucho a nadprůměrné teploty během vegetačního období máku. Biologická ochrana neovlivňuje biosyntézu alkaloidů přímo, ale nepřímo vlivem na míru napadení rostlin houbovými chorobami. Efektivní se biologická ochrana ukázala proti plísni makové (Peronospora arborescens). Odolnějším odrůdám (Orbis a Orfeus) biologická ochrana pomohla...
|
|
|
Antiprotozoální aktivita přírodních látek
Nechanická, Lenka ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor : Lenka Nechanická Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Antiprotozoální aktivita přírodních látek Objevování nových účinných látek a rostlin s potencionálním antiprotozoálním účinkem je v dnešní době cílem mnoha studií a potřebné pro získání účinnějších léčiv v řadě protozoálních onemocnění. V této práci byla studována antiprotozoální aktivita extraktů získaných z různých rostlinných částí Salvia officinalis, Apium graveolens L. var. rapaceum, Evodia rutaecarpa, Coptis chinensis, Zanthoxylum nitidum a Ziziphus jujuba. Vliv testovaných extraktů byl hodnocen na typickém jednobuněčném organismu Tetrahymena thermophila pomocí metody MTT. Ze získaných hodnot byla zjištěna procentuální inhibice Tetrahymena thermophila a pro každý extrakt spočítána hodnota střední inhibiční koncentrace IC50. Z testovaných extraktů měl největší antiprotozoální aktivitu extrakt z C. chinensis, dále aktivita extraktů klesala v pořadí C. chinensis > Z. nitidum > Z. jujuba > S. officinalis > E. rutaecarpa > A. graveolens L. var. rapaceum Klíčová slova: antiprotozoální aktivita, Tetrahymena thermophila, cytotoxicita, přírodní látky
|
|
|
Otravy lidí rostlinnými produkty
Havlásková, Michaela ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
1. Abstrakt Otravy lidí rostlinnými produkty Michaela Havlásková Farmaceutická fakulta Univerzita Karlova v Praze Abstrakt Práce se zabývá otravami lidí látkami typu alkaloidů a glykosidů obsažených v rostlinách. Bylo zjištěno celkem 184 případů, z nichž 171 se týkalo alkaloidů a 13 glykosidů. Případy byly sledovány za období 2001 - 2009 po celém světě. Mezi nimi se vyskytly jak intoxikace s úmyslem vraždy, sebevraždy, tak bez úmyslu vzniklé z nepozornosti či nevědomosti nebo také otravy za účelem zneužití rostliny. Alkaloidy a glykosidy byly rozděleny do jednotlivých skupin. Nejvyšší počet případů otrav v oblasti alkaloidů se vyskytl u skupiny tropanových alkaloidů s celkovým počtem 98 případů, z nichž 50 zapříčinila rostlina rulík zlomocný (Atropa belladonna L.), 21 rostlinný druh durmanu (Datura L.), 23 blín černý (Hyoscyamus niger L.) a 1 rostlinný druh pablenu (Scopolia L.). Jednotlivé případy poskytují informace o pohlaví a věku pacienta, příznacích a léčbě. Nejvyšší počet případů intoxikací v oblasti glykosidů byl zjištěn u kardioaktivních glykosidů, s celkovým počtem 7 případů, z nichž 4 se vyskytly u oleandru obecného (Nerium oleander L.), 2 u žlutého oleandru (Thevetia neriifolia L.) a 1 u náprstníku vlnatého (Digitalis lanata L.). Práce poskytuje nejen informace o výskytu otrav a látek je...
|
|
| |
host ::
RSS.