Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ošetřovatelská péče u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena po operaci
JANKŮ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienty s vředovou chorobou gastroduodena. Jejím cílem je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o tyto pacienty v předoperačním a pooperačním období a zjistit míru spokojenosti těchto pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. V rámci výzkumu bylo provedeno 10 rozhovorů se sestrami na chirurgickém a gastroenterologickém oddělení a 10 rozhovorů s pacienty po operaci vředové choroby gastroduodena. Rozhovory byly provedeny metodou hloubkových rozhovorů a následně zpracovány pomocí metody kódování. Z rozhovorů vyplývá, že prvním výkonem, který sestra udělá před operací je monitorace fyziologických funkcí, která je následovaná podáním informovaného souhlasu k podpisu, odebráním a deponací krve. Mezitím je kontinuálně podáván Controloc. Poté se zavede nasogastrická sonda a připraví se operační pole. Současně se provedou i bandáže končetin a aplikuje se premedikace. V rámci pooperační péče pak sestra monitoruje fyziologické funkce pacienta, sleduje odvod z NSG a z drénů. Průběžně také kontroluje krvácení, míru bolesti a hodnoty krevních odběrů. Veškeré výkony a naměřené hodnoty zapisuje do dokumentace. Z výzkumu vyplývá, že sestry znají i specifika a rozdíly v péči o pacienty s akutní a chronickou formou této nemoci. Sestry mají také dostatečné znalosti o způsobu péče o pacienty s jiným přidruženým chronickým onemocněním jako je DM, ICHDK, CHOPN či kardiologická onemocnění. Sestry mají také nezbytné znalosti o nejběžnějších komplikacích, které se s vředovou chorobou gastroduodena objevují jako je perforace a krvácení. Z výzkumu lze také vyvodit, že sestry ví, jak pacienty edukovat a jak s nimi správně komunikovat o nezbytných vyšetřeních, možných komplikací a následné domácí péči. Na druhou stranu několik pacientů uvádí, že komunikace ze strany sester a lékařů nebyla vždy dostatečná. Tuto skutečnost pacienti většinou vysvětlují nedostatkem času sester. Nedostatečná komunikace personálu také nutí pacienty vyhledávat si informace sami. Většina pacientů však udává, že ošetřovatelská péče byla dostatečná, kvalitní, dle běžných standardů a doporučení. Z rozhovorů také vyplývá, že pacienti jsou správně informováni jak o předoperační, tak i o pooperační péči, a že je s nimi dostatečně komunikována následná domácí péče, režimová opatření a způsob, jak vzniku nových vředů předcházet.
Výzkum verbální a nonverbální komunikace speciálních pedagogů a vychovatelů s lidmi s handikepem v rámci metody bazální stimulace
JANKŮ, Jana
Práce se v teoretické části zabývá Konceptem bazální stimulace. Jeho prvky a možnostmi použití. Dále seznamuje s pojmy komunikace verbální a nonverbální a jejími druhy. Popisuje možnosti vhodné komunikace s lidmi s různými typy postižení. Vysvětluje klíčové pojmy mentálního postižení a jeho stupně. V praktické části práce ukazuje komunikační přístupy a dovednosti speciálních pedagogů a vychovatelů v souvislosti s použitím Konceptu bazální stimulace a jejich rozdílné vnímání žáků s handikepem. Věnuje se také reakcím žáků na pedagogy a metodu bazální stimulace.

Viz též: podobná jména autorů
2 JANKŮ, Jitka
2 Janků, Jan
2 Janků, Jaroslav
1 Janků, Jaroslava
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.