|
|
Cirkadiánní systém a reprodukce
Hrubá, Anežka ; Lužná, Vendula (vedoucí práce) ; Ladislavová, Lucie (oponent)
V závislosti na střídání dne a noci si savci vyvinuli vnitřní hodiny, tzv. cirkadiánní systém, který napomáhá synchronizovat fyziologické pochody s vnějším prostředím. Cirkadiánní systém je hierarchicky uspořádán. Centrální hodiny sídlí v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN). Hlavním signálem pro nastavení hodin k vnějšímu času je světlo, které do SCN vstupuje skrz sítnici oka. SCN komunikuje s periferními oscilátory v ostatních orgánech a tkáních našeho těla pomocí hormonálních signálů a synchronizuje tak celou řadu fyziologických pochodů. Cirkadiánní rytmy můžeme nalézt také v pohlavních orgánech. Na molekulární úrovni jsou hodiny řízeny tzv. hodinovými geny. Zjišťuje se, že cirkadiánní systém má zásadní dopad na reprodukci savců. Vliv tohoto systému se projevuje od rytmické exprese hodinových genů v pohlavních orgánech a hormonech jimi uvolňovaných, přes úspěšnost rozmnožení, pokud hodiny fungují správně, až po problémy s reprodukcí, jestliže správně nefungují. Z pohledu pohlaví můžeme nalézt v SCN několik rozdílů mezi ženami a muži. Stejně tak existuje v průběhu života řada odlišností mezi ženami a muži v chronotypech. K biologickým rytmům se řadí také cirkanuální rytmy, které se podílejí na načasování reprodukce ve vhodném období v roce. Podle délky březosti se tak zvířata páří v...
|
host ::
RSS.