|
|
Hodnocení obtěžování obyvatelstva pachovými látkami ve Štětí
Mikšovská, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Tato práce řeší problematiku výskytu pachových látek ve venkovním ovzduší. Díky růstu životního standardu lidé přestávají být tolerantní k výskytu excesivních pachů v životním prostředí. Předmětem výzkumu je vnímání zápachu obyvateli města Štětí. Město Štětí patří mezi oblasti potýkající se s obtěžováním obyvatel zápachem, jehož hlavním zdrojem je provoz papírny Mondi Štětí a.s. Cíle práce jsou zjistit, zda obyvatelé Štětí vnímají situaci ohledně obtěžování zápachem z papírny jako problematickou a prozkoumat jejich názor na pachovou situaci v místě vzhledem k blízké minulosti, přání do budoucnosti a četnosti obtěžování. Další cíl je zjistit, zda existuje závislost mezi imisními koncentracemi odorantů typických pro papírenský průmysl (sulfan, TRS) a subjektivním hodnocením intenzity pachů dotázaných obyvatel, a také jaký vliv na tuto závislost mají různé faktory ovlivňující čichové vnímání (věk, pohlaví, těhotenství, kuřáctví, osobní a rodinný pracovní vztah k papírně a adaptace na zápach). Metoda zvolená k dosažení odpovědí na cíle práce je opakované dotazování obyvatel. V letech 2010-2011 bylo uskutečněno 16 akcí, během nichž probíhaly osobní rozhovory s obyvateli města Štětí blízko imisních měřících stanic ve Štětí. Celkem bylo dotázáno 538 osob. Následné zpracování proběhlo kontingenčními...
|
|
|
Vertikální distribuce atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Dočekalová, Veronika ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Znečištění atmosférickým aerosolem je jedním z největších problémů ochrany ovzduší a povrchové lomy jsou považovány za významný zdroj hrubých částic. Aby mohla být zavedena vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech těžby, je třeba identifikovat zásadní zdroje znečišťování. Koncentrace částic v ovzduší jsou běžně měřeny při zemském povrchu a jejich šíření v prostoru je pouze odhadováno prostřednictvím modelů. Tato práce si proto kladla za cíl měření koncentrací hrubého aerosolu nad hnědouhelným lomem prostřednictvím experimentálních letových měření za účelem odhadu, nakolik se částice generované těžební aktivitou podílí na znečištění ovzduší ve svém okolí. Měřicí kampaň proběhla ve dnech 11. až 26. listopadu 2012 v lomu Vršany. Použita byla vzducholoď s elektrickým pohonem nesoucí přístroje DustTrak DRX a P-Trak, teploměr a vlhkoměr. Lety byly vedeny po stejné trajektorii v několika výškách nad prostorem lomu. Koncentrace PM1-10 a GPS data byla zaznamenávána každou vteřinu. Průměrná rychlost letu se pohybovala mezi 6 a 7 ms-1 . Pozemní měření zahrnovala meteorologii a koncentrace PM10. Období kampaně se vyznačovalo nízkými teplotami i rychlostí větru a vysokou relativní vlhkostí. Epizody zvýšení koncentrací PM10 nad 200 µgm-3 pozorované v některých dnech nebyly spjaty s prouděním ve směru od...
|
|
|
Odhad infiltrace ultrajemných částic aerosolu pomocí metody absorbance: Kvality ovzduší ve školách
Stehlíková, Pavla ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Odhad infiltrace kvazi-ultrajemných uhlíkatých částic aerosolu pomocí metody absorbance: kvalita ovzduší ve školách Pavla Stehlíková Abstrakt Předkládaná diplomová práce, zaměřená na odhad množství kvazi-ultrajemných uhlíkatých částic v tělocvičnách, navazuje na předchozí studie zpracované v Ústavu pro životní prostředí zkoumající kvalitu ovzduší ve školách. Měření proběhlo ve třech tělocvičnách základních škol: v centru Prahy, na okraji Prahy a v příměstské obci Černošice, dohromady ve 20 kampaních, v různých obdobích v letech 2005 - 2009. Velikostní frakce částic byly získány pomocí 5-stupňového kaskádového impaktoru Sioutas. Pro tuto práci byly použity filtry zachycující frakci částic <0,25 µm. K hodnocení množství uhlíkatých částic jako indikátoru spalovacích procesů byla použita metoda absorbance (Black Smoke) a získané hodnoty byly převedeny na absorpční koeficienty (v m-1 .10-5 ). Průměrné hodnoty absorpčních koeficientů za celé sledované období byly zjištěny vyšší ve venkovním prostředí (14,66 ± 8,93 m-1 .10-5 ) v porovnání s hodnotami uvnitř tělocvičen (13,64 ± 8,08 m-1 .10-5 ). Mezi vnitřními a venkovními hodnotami absorbance byly zjištěny významné korelace jak pro všechny školy dohromady, tak pro každou školu zvlášť (Spearmanův korelační koeficient v rozmezí 0,834-0,957, směrnice regresní rovnice...
|
|
|
Lokalizace a charakteristika hot-spot pro PM10 v Praze 7
Nechvátalová, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Zhoršenou kvalitou ovzduší trpí mnoho měst, neboť soustřeďují velké množství antropogenních zdrojů znečištění ovzduší, zejména aerosolových částic o aerodynamickém průměru menším nežli 10 m, PM10. Vzhledem k vysoké urbanizaci je celosvětově urbánním PM10 vystaveno přes 50 % populace. Expozice zvýšeným koncentracím PM10 může zapříčinit vznik respiračních a kardiovaskulárních onemocnění nebo předčasných úmrtí. Proto městská část Praha 7 uzavřela dohodu s Laboratoří pro studium kvality ovzduší (PřF UK) na provedení prostorově a časově detailního šetření koncentrací PM10 na jejím území. Za tímto účelem byla na Praze 7 provedena mobilní měření PM10. Zájmové území bylo rozděleno na 6 menších lokalit a na každé lokalitě byla stanovena jedna fixní trasa (3,4-4,5 km). V období od prosince 2019 do května 2020 bylo během 10 dnů měření provedeno v časech od 8:00, 12:00 a 17:00 celkem 174 pochůzek. Členové týmu procházeli trasy s přístroji DustTrak a GPS Garmin, které detekovaly každou vteřinu hmotnostní koncentrace PM10 a přesnou polohu pro synchronizaci dat PM10 s místem detekce. Meteorologické podmínky byly během celého období měřeny profesionální meteorologickou stanicí. V průběhu většiny měřených dnů byly koncentrace PM10 v Praze 7 podlimitní. Nadlimitní koncentrace byly detekovány 16.01.2020, což byl ale...
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
|
Dynamika distribuce částic atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Esterlová, Jana ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Mezní vrstva atmosféry je vrstvou vzduchu s šířkou přibližně do 1 km nad zemských povrchem. Povrchová těžba je jednou z aktivit, která znečišťuje vzduch v této vrstvě, jelikož generuje částice nejčastěji o velikosti aerodynamického průměru kolem 1 - 10 µm - hrubé částice. Společnosti, které provádí těžbu v těchto dolech, za tyto emise dle zákona platí. Tyto emise však nejsou experimentálně měřeny, ale vypočítávají se na základě rovnice složené z faktorů jako je např. velikost dolu atd. Některé práce ukázaly signifikantně vyšší koncentraci frakce Coarse (hrubého aerosolu) nebo PM10 v okolí těchto dolů. Jiné práce však zjistily, že původ těchto vyšších koncentrací není v aktivitách dolu, nýbrž v aktivitách přímo v místě měření nebo v blízkosti. Neexistuje mnoho prací, které měří koncentrace částic atmosférického aerosolu přímo v ovzduší dolu. Tato práce ukazuje výsledky měření za pomoci vzducholodi ve vzdušném prostoru povrchového dolu a nad ním. Místem experimentu byl hnědouhelný důl Bílina v severních Čechách, ve významné těžební oblasti. Měření se uskutečnila v prosinci 2017. K měření hmotnostní a početní koncentrace bylo využito APS - Aerodynamic Particle Sizes Spektrometr společnosti TSI, který dělí data do kanálů podle velikostí částic. Integrační čas přístroje byl 1s a vzducholoď sbírala data...
|
|
|
Kvalitativní a kvantitativní analýza spor hub nebo jejich částí ve velikostně rozlišeném aerosolu
Shamratova, Kseniia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Tato bakalařská práce řeší problematiku bioaerosolu, vlástnosti spor hub rozptylených ve vzduchu, popisuje jejich význam, koncentraci, způsoby šíření a vliv na zdraví člověka. Daná práce poskytuje informace o metodách odběru a detekce bioaerosolu. Byla prokázana vhodnost výužití prvního stupně vysokoobjemového kaskádního impaktoru (Hi-Vol) BGI-900 k odběru biaerosolu pro následnou analýzu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Pomocí optimalizované metody vzorky bioaerosolu byly izolovány z polyuretanové pěny, což je impakční substrat impaktora. Vzorky bioaerosolu byly odebrány ze 3 lokalit v ČR: Praha, Březno, Láz. Během SEM analýzy pro 15 vzorků bioaerosolu bylo vytvořeno 605 SEM snímků, na 340 z nich byly identifikovány spor hub. Nejméně spor hub bylo nalezeno v Praze. Na lokalitách Březno a Láz bylo objeveno přibližně stejné množství spor. Spory hub se podařilo identifikovat do 9 rodů, 1 čeledí a 1 druha. Procento deformovaných spor v Praze činil 48%, v Březnu 23 %, v Lázu 25%. Největší variabilita spor hub byla na lokalitách Březno a Láz. Nejčastěji se vyskytujícím rodem hub byl rod Cladosporium. Nebyla pozorována ani positivní, ani negativní korelace mezi počtem spor hub a navážkou bioaerosolu. Ve vzorcích zimního odběru z Prahy byl nalezen bioaerosol, kdy zevrubná mikroskopická...
|
|
| |
|
| |
|
|
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...
|
host ::
RSS.