|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Ostrakodi české křídové pánve - stav výzkumu a inventarizace sbírky prof. Pokorného
Houdková, Markéta ; Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Třída lasturnatky je skupinou mikrofosílií, která je významná zvlášť v případech, kdy ostatní vůdčí fosílie chybí. V paleontologickém záznamu ukazují ekologické a paleogeografické podmínky nebo mohou pomoci určit stáří sedimentu. V oblasti české křídové pánve se jimi zabýval profesor Vladimír Pokorný. Shrnutí jeho článků o těchto křídových druzích je hlavním výsledkem práce. Převážně se jedná o zástupce z podtřídy Podocopa. Pro určování lasturnatek je nezbytná detailní znalost morfologie a ornamentace schránky, proto je část práce věnovaná právě těmto znakům. Klíčová slova: lasturnatky, křída, česká křídová pánev
|
|
|
Přehled rostlin tradičně používaných na území České republiky pro své antimikrobiální účinky a porovnání s výsledky vědeckých studií
Ježková, Pavlína ; Nový, Pavel (vedoucí práce) ; Houdková, Markéta (oponent)
Využívání rostlin v lékařství a lidovém léčitelství je patrně stejně staré jako lidstvo samo. Léčivé rostliny provázejí člověka v průběhu celé etapy jeho historického vývoje a byliny byly prvními léky, se kterými se člověk setkal. Byly nejdostupnější a mnohdy i jediný léčebný prostředek.
V první části bakalářské práce jsou shrnuty informace o historii léčivých rostlin, přírodním způsobu léčby, fytoterapii, obsahových látkách rostlin a o antimikrobních preparátech. Jsou zde také uvedeny konkrétní případy rostlin s antimikrobiálním účinkem.
V druhé části práce jsou prezentována data získaná porovnáním údajů o tradičním použití rostlin pro jejich antimikrobiální aktivitu v lidovém léčitelství s údaji dostupnými z vědecké databáze Web of Science. Tradiční užití rostlin bylo zjišťováno podle údajů z nejrozsáhlejšího českého herbáře léčivých rostlin od Jiřího Janči a Josefa Antonína Zentricha. Z celkového počtu 363 rostlin bylo z herbáře vybráno 207, u kterých je možné předpokládat antimikrobiální aktivitu. Pro tyto rostliny byly následně vyhledávány a vyhodnoceny všechny záznamy z vědecké databáze zmiňující jejich antimikrobiální účinek.
Z původních 207 rostlin bylo po porovnání se záznamy z databáze vybráno 31 rostlin, které by podle zmiňovaného herbáře měly vykazovat antimikrobiální účinky, ale vědeckými záznamy nejsou dostatečně či vůbec potvrzeny. Tato skupina rostlin může být podkladem pro budoucí výzkum, který by jejich antimikrobiální působení potvrdil či vyvrátil.
|
host ::
RSS.