|
|
Československá filmová vlna v šedesátých letech
Kozak, Maryana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Československá nová vlna i dnes s odstupem času představuje vrchol české a slovenské kinematografie co do kvality, množství a mezinárodního věhlasu filmových děl, která byla během 60. let vyrobena. Tato práce se snaží pochopit východiska vzniku daného fenoménu a analyzovat pozadí a podmínky, za jakých tato vrcholná díla české a slovenské kinematografie byla realizována. Cílem je prozkoumat konkrétní díla vybraných režisérů a tvůrců a na jejich příkladě poukázat na tendence, které byly filmům československé nové vlny vlastní či naopak, v čem se jednotlivé filmy či skupiny filmů a tvůrců lišily. Zároveň se snaží dopátrat, jak velký význam měla FAMU a celkově mladá generace, nezatížená dobou stalinismu, na filmovou tvorbu šedesátých let. Pozoruhodná shoda více náhod pomohla vzniknout tolika neobyčejným dílům, nejen ve sféře filmu. Co je však nejpodivuhodnější, že se tak dělo za totalitního režimu, kde byla velmi malá možnost a šance vidět svět venku. Přesto přinášejí dané filmy tak hluboká a univerzální poznání, že je těžké uvěřit, že byla realizována v "uzavřeném" státě. Závěr vzešel z hypotéz stanovených v úvodu této práce a jsou zde potvrzeny či případně vyvráceny.
|
|
|
Milada Horáková - konfrontace s dobovým ideálem sovětské ženy
Romanová, Blanka ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem práce je podat objektivní portrét Milady Horákové, popsat její hodnotový svět, který odpovídal Masarykovým ideálům humanitní demokracie a představám o politickém systému socializující parlamentní demokracie, a v neposlední řadě zjistit, jak se lišila od dobového ideálu sovětské ženy. V první kapitole se podrobně věnuji Miladě Horákové, jejímu soukromému i pracovnímu životu a její veřejné činnosti. Druhá kapitola pojednává o česko-ruských vztazích, únoru 1948 a následujících událostech. Dále jsem se v této části snažila o zachycení dobového obrazu sovětské a potažmo československé ženy. V poslední kapitole popisuji politický proces a to především to, jak byla během něho Milada Horáková prezentována.
|
|
|
Contemporary political art as a reflection of the time
Kráľová, Ľuboslava ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce Současné politické umění jako zrcadlo doby je práce zaměřená na definování vztahu umění a politična. Vychází z teze Borise Groysa, že každé umění je v jistém smyslu politické, protože vychází z konkrétních a daných socio-politických poměrů. Práce ale na dané umění nahlíží skrze jeho podkategórií aktivistického umění současnosti. Zároveň jsou dané umělecké projevy chápané v sociálních dějinách umění jako opozitum formám spolitizovaného umění futurizmu, německého národního socializmu a sovětského socialistického realizmu. Hlavním cílem práce bylo pochopení tvorby současných českých a slovenských autorů a autorek v oblasti výtvarného vizuálního umění jako svědomí doby. Především ve smyslu nimi dobrovolně převzaté občanské zodpovědnosti za dění ve vlastní krajině. Co se odráží v zobrazovaných tématech dráždících a šokujících veřejnost. Závěrem je charakteristika současného politického umění jako nonkonformního, a proto i určujícího problematické otázky současné společnosti.
|
|
|
Obraz sovětského člověka a Sovětského svazu v československé propagandě 1951 - 1952
Štáhlová, Eva ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se věnuje československé komunistické propagandě. V první části je popsán vývoj československo-sovětských vztahů od doby vzniku samostatného Československa roku až do roku 1949.Druhá kapitola se snaží charakterizovat Československo v době totalitního stalinismu počátku padesátých let dvacátého staletí. Konečně třetí část je zaměřena na socialistický realismus, přičemž hlavní část práce spočívá v analýze dobové literatury a tisku a popisu mechanismů komunistické propagandy stran obrazu sovětského člověka a Sovětského svazu.
|
|
|
Politika České republiky vůči nové vietnamské přistěhovalecké menšině
Pham, Thi Linh ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou politiky ČR vůči vietnamskému etniku, zejména v posledních dvou dekádách. Práce je koncipována do tří tématických kapitol. První kapitola uvádí čtenáře do české migrační a azylové politiky od vzniku samostatné republiky. Druhá se zabývá hlavními vietnamskými přistěhovaleckými vlnami od 50. let do současnosti a poslední, třetí kapitola, souhrnně analyzuje integraci, resp. asimilaci, vietnamského etnika do české společnosti. Práce se snaží poskytnout čtenáři ucelenou analýzu vietnamské problematiky v ČR, a to objektivní pohled na životní situaci, podmínky a cíle, proč si jako cílovou destinaci volí zrovna českou zemi. Dále jaké prostředky používá český stát vůči tomuto etniku a co případně brání jejich integraci majoritní společnosti.
|
|
|
Romové v období československého komunistického režimu
Hybnerová, Tereza ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je přinést ucelenou analýzu vývoje tzv. cikánské otázky v období československého komunistického režimu a na jejím základě najít pozitiva a negativa komunistického přístupu k této minoritě. První kapitola bakalářské práce se zabývá jednotlivými znaky romské kultury a dále výchozí situací před nástupem komunismu. V druhé kapitole je kladen důraz na kroky komunistické vlády směrem k vyřešení tzv. cikánské otázky a to mezi lety 1948 -- 1968. Na závěr se práce soustřeďuje na období normalizace, s ní spojenou změnu v politice vůči cikánům a jejím dopadům na cikánské etnikum.
|
|
|
Vztah české politiky k židům v období druhé republiky
Golová, Denisa ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá proměnami české politiky vůči židům v období transformace liberálně demokratické a především kulturně tolerantní první republiky v antisemitský autoritářský režim druhé republiky, jehož politické smýšlení přijalo za své rasové pojetí národa. Cílem je vytyčit proměny odehrávající se v rámci druhé republiky z několika úhlů pohledu. Prvním je pohled samotných židů na soužití s většinovým obyvatelstvem v Československu a posléze především v nově definovaném pomnichovském státě. Práce se v této části zabývá židovskými národními proudy- především sionisty a asimilanty, a objasňuje i specifické postavení německých židů v české společnosti. V následující kapitole je analyzován náhled politický, tedy změny odehrávající se uvnitř samotného státního aparátu. Na tomto místě je představen ideový koncept konzervativní krajní pravice, která se spolu s českými fašisty podílela na odklonu státní politiky od Masarykovi "humanitní demokracie" k autoritativnímu řádu a antiliberalismu druhé republiky. Ve svém pojetí postupně dospěla až k rasovému státu a biologickému antisemitismu. Třetím zkoumaným prvkem, jenž kompletuje celou situaci na pozadí formování druhé republiky a její protižidovské politiky, je pak optika, kterou dané dění sledovala a komentovala dobová média, a jaký obraz žida byl vytvářen v druhorepublikovém tisku. V závěrečné kapitole je věnován prostor krokům, které podnikaly profesní spolky vůči svým židovským členům v období rasových konkurenčně motivovaných čistek.
|
|
|
Komparace prezidentských voleb E. Beneše let 1935 a 1946
Gregorová, Martina ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem prezidentských voleb v letech 1935 a 1946, ve kterých se Edvard Beneš stal historicky druhým československým prezidentem, resp. znovuzvoleným prezidentem obnovené republiky po druhé světové válce. Po představení osoby Edvarda Beneše, jeho života a práce, následuje popsání jednotlivých voleb pomocí teoretického způsobu volby dle platné ústavy, politické situace, kampaně v dobovém tisku a průběhu volby. V závěru je provedena diachronní komparace voleb.
|
|
| |
|
|
Komunistická propaganda v období února 1948
Černá, Veronika ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá komunistickou propagandou v období převzetí moci komunisty v Československu v únoru roku 1948. První kapitola popisuje postavení Komunistické strany Československa v kulturní, informační a mediální sféře v poválečném období. Druhá kapitola zachycuje vývoj komunistické propagandy v letech 1945-1948 a jednotlivá aktivizační témata. Jejich obsah konkretizuje na základě článků z Rudého práva. V závěru se tato práce snaží zachytit vyústění daných témat v kampaních v únoru 1948 a předkládá, že došlo k jejich využití pro manipulaci a mobilizaci československých, ale především českých občanů.
|
host ::
RSS.