|
|
Primární a sekundární prevence kolorektálního karcinomu u osob nad 50 let
HORNÍKOVÁ, Kateřina
Jak je z názvu patrné, práce se zabývá primární a sekundární prevencí kolorektálního karcinomu u osob nad 50 let. Kolorektální karcinom, tedy nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku, je závažné onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. Česká republika má jeden z nejvyšších výskytů tohoto onemocnění a dosahuje na přední příčky v celosvětových statistikách. Ročně je u nás kolorektální karcinom zjištěn přibližně u 8000 osob a přibližně 4000 pacientů na toto onemocnění každoročně umírá. Zprostředkovanou zkušenost s kolorektálním karcinomem mají téměř 4 lidé z deseti, kteří uvádějí, že v jejich blízkém okolí někdo touto chorobou onemocněl. Velmi důležitý je proto včasný záchyt tohoto onemocnění. Prevence a diagnostika hraje zásadní roli, protože včasně detekované nádory lze dobře léčit. Uvádí se, že z 60 až 80 procent ovlivňuje vznik karcinomu právě životní styl a správná životospráva, dostatek pohybu, zdravé jídlo s přiměřeným podílem vlákniny a vitamínů. Onemocněním jsou ohroženi hlavně lidé po padesátém roce věku a osoby s genetickými predispozicemi. Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá z několika kapitol. Nejprve se věnuji základní anatomii a fyziologii tlustého střeva a konečníku. Dále se zabývám samotným kolorektálním karcinomem, jeho vznikem, příznaky, výskytem či epidemiologickými aspekty onemocnění v České republice. Zabývám se rizikovými faktory kolorektálního karcinomu, ke kterým řadíme věk, životní styl a také dědičné predispozice. Velká část práce je věnována prevenci kolorektálního karcinomu. Zaměřuji se na primární i sekundární prevenci, včetně testu na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie. Na závěr se zmiňuji o diagnostice a léčbě kolorektálního karcinomu. V praktické části byla využita výzkumná data získána kvantitativní dotazovací metodou, pomocí dotazníku. Dotazník byl anonymní a skládal se z 32 otázek. První část otázek byla zaměřena na základní informace o respondentech. Další otázky se již týkaly informovanosti dotazovaných o kolorektálním karcinomu, jeho rizikových faktorech a možné prevenci. Zjišťovala jsem postoje respondentů k životnímu stylu, jejich zájem o nádorová onemocní obecně. I to zda pravidelně navštěvují praktického lékaře. Podstatná část dotazníku byla věnována otázkám ohledně testu na okultní krvácení a kolorektálnímu screeningu. Dotazník byl určen pro osoby nad 50 let. Celkem bylo rozdáno 350 dotazníků. 304 dotazníků jsem následně použila pro svůj výzkum. 46 dotazníků jsem musela vyřadit pro nesprávné vyplnění, chybějící odpovědi nebo se mi dotazník vůbec nevrátil. Návratnost tedy byla 86,9 %. Cílem diplomové práce bylo zmapovat informovanost o rizikových faktorech kolorektálního karcinomu. Zjistit informovanost o možnostech sekundární prevence kolorektálního karcinomu a to zda lidé dochází na pravidelná screeningová vyšetření. Zjišťovala jsem také význam medializace a s tím související zájem o tuto problematiku. Zajímalo mě, zda existuje rozdíl mezi pohlavími v zájmu absolvovat kolorektální screeningové vyšetření. Ve výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Osoby nad 50 let jsou informované o rizikových faktorech kolorektálního karcinomu. Tato hypotéza se potvrzuje. Hypotéza 2: Osoby nad 50 let znají možnosti sekundární prevence kolorektálního karcinomu. Tato hypotéza se potvrdila pouze částečně. Hypotéza 3: Rozdíl v počtu absolvování kolorektálního screeningového vyšetření u žen nad 50 let je statisticky významnější než u mužů nad 50 let. Tato hypotéza se u vyšetření na okultní krvácení nepotvrdila. Muži ale častěji podstoupili kolonoskopické vyšetření. Hypotéza 4: Zájem o absolvování kolorektálního screeningového vyšetření stoupá s výší dosaženého vzdělání. Vlastní podíl těch, kteří podstoupili vyšetření na okultní krvácení nebo kolonoskopii, se v závislosti na vzdělání nijak neliší, proto se hypotéza číslo 4 nepotvrzuje.
|
|
| |
|
|
Pohybová aktivita dětí a mladistvých ve vybraných školách
HORNÍKOVÁ, Kateřina
Jak je z názvu patrné, práce se zabývá pohybovou aktivitou. Zaměřena je na pohybovou aktivitu dětí a mladistvých ve vybraných školách. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se skládá z několika kapitol. Nejprve se věnuji vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybový systém, pohyb, pohybová aktivita a pohybový režim. Další část práce se zabývá problematikou hypokineze, která se stává charakteristickým rysem současného životního stylu. Dále se zmiňuji o pohybových schopnostech a dovednost. Zajímám se také o motivaci k pohybové aktivitě. Jedna z kapitol je věnována somatotypu a posouzení tělesné hmotnosti pomocí body mass indexu. Podstatnou kapitolou jsou možnosti ovlivnění pohybové aktivity u dětí a mladistvých. Zabývám se vlivem školního prostředí i rodiny. Následně se věnuji správnému průběhu cvičení, jeho intenzitě, frekvenci a době trvání. Dále se věnuji významu pohybu a jeho pozitivním vlivům na lidské zdraví. Na závěr zmiňuji vhodné pohybové aktivity pro děti a mladistvé. V praktické části byla využita výzkumná data získána kvantitativní dotazovací metodou, pomocí dotazníku. Dotazník byl anonymní a skládal se z 19 otázek. První část otázek byla zaměřena na základní informace o žácích a studentech, další otázky se věnovaly pohybové aktivitě, jak ve škole, tak ve volném čase. Dotazník byl určen pro žáky 2. stupně základních škol a pro studenty středních škol. Předtištěná forma dotazníků byla následně rozdána ve dvou základních a ve dvou středních školách v Písku. Dotazovaným byly poskytnuty informace, jak mají při vyplňování dotazníku postupovat. Celkem bylo do škol rozdáno 106 dotazníků, z nichž 102 se vrátilo správně vyplněných, návratnost tedy byla 96 %. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat pohybovou aktivitu dětí a mladistvých ve vybraných školách a zjistit vliv rodiny, školy a okolí na utváření pravidelné pohybové aktivity u dětí a mladistvých. Ve výzkumu byly stanovy tři hypotézy. Hypotéza 1: Děti a mladiství, kteří se věnují pohybové aktivitě ve svém volném čase, mají nižší BMI (Body Mass Index) než děti a mladiství, kteří tráví volný čas pasivně. Tato hypotéza se na základě výzkumu potvrzuje. Hypotéza 2: Tělesná výchova je zařazena do výuky pouze dvakrát týdně. Na základě odpovědí respondentů se potvrzuje i tato hypotéza. Hypotéza 3: Školy dostatečně nerozvíjejí mimoškolní tělovýchovné a sportovní aktivity. Hypotéza se na základě výzkumu nepotvrzuje. Výsledky provedeného výzkumu budou poskytnuty školám, ve kterých bylo prováděno šetření. Na základě získaných údajů mohou pedagogové, zvláště tělesné výchovy či výchovy ke zdraví, zlepšit vztah dětí a mladistvých k pohybové aktivitě. Učitelé tělesné výchovy mohou změnit svůj postoj k hodinám tělesné výchovy. Lze zařazovat do výuky nové hry či dokonce nové sporty a podněcovat v dětech chuť k pohybu. Je důležité omezit čas, který děti a mladiství tráví u televize či počítače. Podstatnou úlohu sehrává vliv rodiny, školy a okolí. Je potřeba děti a mladistvé seznámit s pozitivními aspekty pohybové aktivity a vytvářet v nich pozitivní vztah k pohybu již od útlého dětství.
|
|
| |
host ::
RSS.