|
|
Umělá inteligence a její možnosti v automatické determinaci kokolitů
Voženílková, Kristýna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Svobodová, Andrea (oponent)
Automatická determinace objektů pomocí neuronových sítí je aplikována již v řadě odvětví, avšak v paleontologii byl tento přístup zatím použit jen zřídka. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení perspektivnosti metody automatické determinace kokolitů pomocí neuronové sítě, kterou navrhla společnost Cogniware. Pro testování neuronové sítě byly zvoleny druhy vápnitého nanoplanktonu Cyclicargolithus floridanus a Cyclicargolithus abisectus. Prozatím byla síť trénována na druhu C. floridanus a naučila se rozpoznávat jeho typické jedince s přesností 99%. V práci je poskytnut základní přehled o kokolitech a neuronových sítích. Následně je popsána použitá metoda přípravy dat pro neuronovou síť. Klíčová slova: vápnitý nanoplankton, Reticulofenestra, morfologie, umělá inteligence, neuronová síť
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Grunert, Patrick (oponent) ; Demeny, Attila (oponent)
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
| |
|
| |
|
|
Ostrakodi vybraných stratigrafických úrovní ordoviku pražské pánve
Lajblová, Karolína ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje průvodní komentář a soubor čtyř publikací se zaměřením na revizi ordovických ostrakodů pražské pánve, jejichž výzkum byl v minulosti zcela nedostačující vzhledem k rozmanitosti a hojnosti ostrakodového materiálu této oblasti. Úvodní část disertační práce se zaměřuje na základní charakteristiku studované skupiny s důrazem na morfologii, ekologii a historii výzkumů. V dalších kapitolách je pozornost věnována ostrakodům spodního, středního a svrchního ordoviku pražské pánve a jejich srovnání s faunou ostatních paleoregionů. Publikované studie jsou zaměřeny na komplexní revizi ostrakodů klabavského, šáreckého a králodvorského souvrství. Výsledkem jsou systematické monografie rozšířené o studii ontogeneze rozšířeného šáreckého druhu Conchoprimitia osekensis (Přibyl, 1979). V rámci těchto publikací je diskutována taxonomie, paleogeografie a celková diverzita studovaných ordovických druhů.
|
|
|
Planktonní ekosystémy svrchní jury a křídy (vápnitý nanoplankton, kalpionely)
Svobodová, Andrea ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Oszczypko-Ciowes, Marta (oponent)
Předkládaná disertační práce je sepsána jako komentář k souboru čtyř publikací. Jednotícím tématem je studium planktonních společenstev svrchní jury a křídy, konkrétně vápnitého nanoplanktonu a kalpionel. V úvodní části disertační práce jsou popsány hlavní charakteristiky studovaných skupin s důrazem na morfologii, ekologii, evoluční vývoj a postavení v systému. V rámci kapitoly o vápnitém nanoplanktonu je zvláštní pozornost věnována biostratigraficky významnému rodu Nannoconus Kamptner 1931. Dále je popsána metodika laboratorního zpracování sedimentů a geologická stavba studovaných území. Práce je zaměřena na dvě oblasti. První z nich jsou vybrané lokality české křídové pánve, jmenovitě svrchního turonu a svrchního coniaku. Obecně je ve svrchnokřídových platformních sedimentech středoevropských pánví fosilní vápnitý nanoplankton hojně zastoupen a má významný potenciál v biostratigrafických i paleoekologických interpretacích. Druhou část představují karbonátové horniny svrchní jury a spodní křídy tethydní oblasti. Vápnitý nanoplankton a kalpionely zde tvoří esenciální součást moderní multidisciplinární formy výzkumu jursko-křídového (J/K) hraničního intervalu. Tato problematika je vysoce aktuální vzhledem k absenci hraničního stratotypu a v práci je diskutována s důrazem na nejaktuálnější studie....
|
|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Práce se zabývá modifikací profesionálních mikroskopovacích metod pro potřeby školní výuky. Je zde laboratorně zpracován vzorek miocenního stáří s mikrofosiliemi z mořského prostředí karpatské předhlubně. Byla vytvořena příručka pro učitele, kde je poskytnut detailní návod od vyhledání vhodné lokality, přes odběr vzorku, po jeho zpracování a následné pozorování. Jednotlivé nalezené skupiny mikrofosilií jsou stručně charakterizovány. Postup je vhodně upraven pro uskutečnění laboratorního cvičení s prvky badatelsky orientované výuky ve školním prostředí. Zároveň je toto téma začleněno do Rámcových vzdělávacích programů a do vybraného vzorku učebnic. Klíčová slova: laboratorní práce, mikrofosilie, miocén, baden, karpatská předhlubeň, příručka pro učitele, badatelsky orientovaná výuka
|
|
|
Odraz klimatických změn po středně miocénním klimatickém optimu v mořském prostředí karpatské předhlubně
Suchánek, Vladimír ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do třech větších kapitol, které se věnují problematice bouřkových sedimentů a jejich přítomnosti v sedimentárním záznamu vrtu HR-1. Jedna z kapitol je věnována foraminiferovým schránkám, jakožto tafonomickým indikátorům, které mají stratigrafický a paleoekologický význam. V rámci této diplomové práce bylo na foraminifery nahlíženo více sedimentologicky nežli paleontologicky, respektive samotné schránky foraminifer byly považovány za specifické částice, které se na mořském dně nebo ve vodním sloupci pohybovaly podobně jako třeba zrnka písků. Za klíčové parametry byly zvoleny velikost schránky, mechanické opracování a způsob života (bentické formy žijící při dně a planktonické formy žijící v rámci celého nebo jen v některých částech vodního sloupce). Druhá kapitola teoretické části je věnována samotným tempestitům, obzvláště podmínkách jejich vzniku, problematice identifikace a záměnností za uloženiny turbiditních proudů, hřbítkovému zvrstvení a spojitosti tempestitů se změnou klimatu či obsahem CO2 v atmosféře. Poslední teoretická kapitola je věnována geologickému přehledu vzniku karpatské předhlubně a jejímu vývoji během neogénu. Tato část je také doplněna o popis lokality a vrtu včetně charakteristiky litofacií sedimentárního záznamu (Nehyba - ústní sdělení...
|
|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá začleněním mikrofosilií do výuky. Jejím cílem bylo vytvořit příručku pro středoškolské učitele, podle níž budou moci připravit žákům exkurzi. Práce se dělí na didaktickou a praktickou část, přičemž didaktická část práce se zabývá začleněním tématu do výuky, konkrétně do RVP ZV, RVP G a učebnicemi přínosnými pro danou problematiku. Praktická část již konkretizuje tvorbu příručky pro učitele. Práce je také doplněny o analýzu dotazníkového šetření, které mapuje postoj respondentů k přírodopisu, biologii a geologii. Klíčová slova: badatelské vyučování, baden, exkurze, miocén, neogén, karpatská předhlubeň, mikroorganismy, projektová výuka
|
|
| |
host ::
RSS.