|
|
Diferenciální diagnostika vřetenobuněčných lézí trávicího traktu
Daum, Ondřej ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
MUDr. Ondřej Daum DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA VŘETENOBUNĚČNÝCH LÉZÍ TRÁVICÍHO TRAKTU DIFFERENTIAL DIAGNOSTICS OF SPINDLE CELL LESIONS OF THE DIGESTIVE TRACT UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Šiklův ústav patologie FN a LF UK Plzeň, 2006 1 Dizertační práce byla zpracována v rámci kombinované formy postgraduálního studia na Šiklově ústavu patologie FN a LF UK v Plzni v letech 2004-2006. Doktorand: MUDr. Ondřej Daum Školitel: Doc. MUDr. Ondřej Hes, PhD. docent Lékařské fakulty UK, Šiklův ústav patologie FN a LF UK v Plzni Oponenti: Prof. MUDr. Václav Mandys, CSc. přednosta Ústavu patologie FN Královské Vinohrady a 3. LF UK v Praze Doc. MUDr. Jiří Ehrmann, PhD. docent Lékařské fakulty UP, Ústav patologie FN a LF UP v Olomouci Doc. MUDr. Josef K. Zámečník, PhD. docent Lékařské fakulty UK, Ústav patologie FN Motol a 2. LF UK v Praze Stanoviska k dizertaci vypracovala Lékařská fakulta UK v Plzni. Autoreferát byl odeslán dne .......................................................... Obhajoba se koná dne .................................... 2007 v ....................... hod. před komisí pro obhajoby doktorských dizertací v oboru patologická anatomie v...................................................................................................... S dizertační prací je možné se seznámit na...
|
|
|
Implementation of Immunohistochemical and Molecular-Genetic Methods in Differential Diagnosis of Urogenital and Gynecologic Tract Lesions
Ondič, Ondrej ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Vernerová, Zdeňka (oponent)
Dizertačná práca je komentovaným súborom siedmich publikácií uverejnených v anglicky písaných impaktovaných časopisoch. Hlavnou témou je hľadanie optimálnej stratégie využitia imunohistochemických metód a metód molekulovej genetiky pri diagnostike zriedkavých a nových nádorov či podtypov nádorových jednotiek v gynekopatológii a aj v patológii urogenitálneho traktu. Ťažiskovou témou je gynekopatológia. Všeobecnejší úvod je výberovým náčrtom spôsobov akými patológovia môžu aplikovať metódy molekulovej genetiky vo výskume. Ciele práce stručne charakterizujú výskumné zámery jednotlivých projektov. Prvý predstavený projekt sa zaoberá histomorfologickou "mulleriánskou" variabilitou kožnej endometriózy. Nasleduje raritná kazuistika serózneho papilárneho borderline tumoru fimbrií tuby s analýzou prítomnosti mutácií génov KRAS, BRAF a p53. Prospektívna longitudinálna štúdia ťažkej dysplázie dlaždicového epitelu (HSIL) krčka maternice u HPV vakcinovaných žien sa snaží odhaliť príčiny tohoto fenoménu. Ďalšie dve štúdie sa zaoberajú incidenciou fumarát hydratáza (FH) deficientných leiomyómov maternice a syndrómu hereditárnej leiomyomatózy a renálneho karcinómu (HLRCC) s cieľom prispieť k zlepšeniu diagnostiky a zvýšiť záchytnosť tohoto syndrómu. Napokon je v podobe dvoch publikácií predstavená bizarná...
|
|
|
Molekulární genetika nádoru urogenitálního traktu a jeji vztah k biologickému chování
Pivovarčíková, Kristýna ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Vernerová, Zdeňka (oponent)
Disertační práce je komentovaným souborem sedmi v anglické literatuře publikovaných prací zabývajících se problematikou molekulární genetiky nádorů urogenitálního traktu. Při velkém množství současných poznatků v tomto odvětví a při širokém spektru urogenitálních lézí je pak tato dizertační práce blíže zaměřena zejména na současný pohled na renální neoplásie charakterizované predominantně papilárním typem růstu. Po obecném úvodu jsou blíže prezentovány jednotlivé renální neoplasie s papilární morfologií, specifikovány jsou jejich morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické vlastnosti, komentována je jejich diferenciální diagnostika. Ve výsledcích jsou představeny recentně publikované novinky v morfologickém spektru těchto lézí, poznatky o heterogenitě výsledků molekulárně genetických metod u jednotlivých nádorových jednotek, zmíněna jsou úskalí běžné diagnostické praxe, komentován je též prognostický význam těchto lézí. Závěrem je zhodnocen a komentován klinický dopad a užití těchto poznatků v běžné praxi.
|
|
|
Vzácné nádory urogenitálního traktu, jejich biologické chování, morfologie a cytogenetika
Michalová, Květoslava ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Křen, Leoš (oponent)
Doktorská dizertační práce popisuje biologické chování, morfologii a cytogenetiku neobvyklých tumorů urogenitálního traktu se speciálním zaměřením na nádory ledvin, které byly podkladem postgraduálního studia MUDr. Květoslavy Michalové (rozené Peckové) na Univerzitě Karlově v Praze, Lékařské fakultě v Plzni, v období let 2014 - 2017. Autorka se ve své publikační činnosti zaměřila na problematiku vzácných tumorů urogenitálního traktu. Výsledky tříletého výzkumu jsou prezentovány ve formě komentovaného souhrnu celkem 20 prací. Sedm prací vypracovala autorka jako hlavní autor a ve stručnosti je zde představuje. První publikovaná prvoautorská práce "Renální karcinom s leiomyomatózním stromatem - další imunohistochemická a molekulárně genetická studie neobvyklé jednotky" se zabývala vztahem renálního karcinomu (RK) s leiomyomatózním stromatem (LS) ke světlobuněčnému RK s reaktivním LS. Došla k závěru, že tyto dvě jednotky je možné odlišit pouze genetickou analýzou mutace genu VHL, VHL hypermetylace a ztráty heterozygozity na krátkém raménku 3. chromozomu (LOH 3p), přičemž "pravý" RK s LS tyto změny postrádá a světlobuněčný RK definují. "Pravý" RK s LS se zdá být indolentním tumorem s doposud nepopsaným agresivním případem, zatímco světlobuněčný RK je biologicky relativně nepříznivý a odlišení těchto...
|
|
| |
|
|
Klinickopatologické a molekulárně genetické vlastnosti nádorů urogenitálního traktu
Branžovský, Jindřich ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Nádory urogenitálního traktu jsou velice různorodou skupinou lézí. V průběhu posledních 30ti let bylo vytvořeno několikero klasifikačních kritérií, které však nemohou plně pokrýt spektrum zejména ledvinných neoplázií, neboť se stále objevují nové, doposud neprozkoumané jednotky. Nejaktivnější institucí zabývající se nádory urogenitálního traktu je International Society of Urological Pathology (ISUP). Podobným způsobem, jakým je komplikovaná jejich diagnostika, je komplikovaná také léčba. V různém zastoupení jsou nejvíce užívány chirurgické operace, chemoterapeutika a radiační léčba. V současnosti je také velmi populární možností biologická cílená terapie. Z nádorové genetiky byl doposud odhalen pouze zlomek, takže zbývá ještě mnoho práce k vykonání. Takovýmto výzkumem, stejně jako důkladnou kategorizací, je však možné se zabývat pouze na místech, která dokáží nashromáždit dostatečně velký soubor tumorů a pseudotumorů týkajících se dané problematiky, včetně lézí raritních, doposud nedostatečně popsaných či zcela neznámých. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Molekulárně genetické profilování nádorů urogenitálního traktu
Martínek, Petr ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent)
Dizertační práce je komentovaným souborem jedenácti článků publikovaných v impaktovaných časopisech vztahujících se k tématu molekulárně genetického profilování nádorů urogenitálního traktu. V úvodu je rozebírána historie vzniku a vývoje klasifikačních jednotek a stručný přehled aktuálních molekulárně genetických profilů vybraných typů nádorů ledvin. Jsou popsány hlavní signální dráhy využívané v cílené léčbě renálních karcinomů a princip účinku korespondujících preparátů. Dále jsou zmíněny směry, kterými se ubírá dnešní výzkum nových biomarkerů, a úvod je zakončen stručným přehledem molekulárně-genetických metod používaných v klasifikaci renálních karcinomů. Ve výsledcích jsou shrnuty hlavní morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické nálezy studovaných skupin renálních karcinomů. Výsledky jsou porovnány se stávajícími charakteristikami známých nádorových jednotek a z případných nalezených nesrovnalostí jsou vyvozeny závěry o možných nových entitách nebo příbuznosti zkoumaných nádorů. V závěru jsou zhodnoceny vhodnost a omezení použitých molekulárně- genetických metod v kontextu úskalí, která sebou přináší zkoumaný materiál a záměry popisovaných studií.
|
|
|
Receptory zúčastněné v regulacích zánětlivé reakce u renálních onemocnění
Eis, Václav ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Zemanová, Zdeňka (oponent)
Eis, V., Luckow, B., Vielhauer, V., Sireke, J., Linde, Y., Segerer, S., Perez de Lema, G., Cohen, C. D., Kretzler, M., Mack, M., Horuk, R., Murphy, P. M., Gao, J.-L., Hudkins, K. L., Alpers, C. E., Gröne, H.-J., Schlöndorff, D., Anders, H.-J.: Chemokine receptor CCR1 but not CCR5 mediates leukocyte recruitment and subsequent renal fibrosis after unilateral ureteral obstruction. J Am Soc Nephrol, 15, 2004; 2: 337-347. Práce byla zaměřena na zjištění role chemokinových receptorů CCR1 a CCR5 v infiltraci intersticiálního kompartmentu ledviny a v rozvoji jeho fibrózy. V práci jsme použili model jednostranné obstrukce ureteru, ke studiu efektu receptorů jsme použili CCR1 a CCR5 knock-out myší kmeny a dále blokádu CCR1 nízkomolekulárním antagonistou BX471. Práce ukázala, že chybění nebo blokáda receptoru CCR1 vede ke snížení počtu makrofágů a T lymfocytů infiltrujících do intersticia UUO ledviny u knock-out nebo BX471 léčených myší v porovnání s divokým kmenem myší C57BL/6. Naproti tomu chybění CCR5 nevedlo ke snížení počtu infiltrujících leukocytů. Sledované parametry fibrózy renálního intersticia - počet fibroblastů, objem intersticia, depozice kolagenu a hladina mRNA pro TGF-β1 - byly u CCR1 deficientních myší v poškozené ledvině sníženy. Chybění CCR5 nevedlo k zabránění rozvoje fibrózy UUO ledviny. Shrnuto,...
|
|
|
Molekulárně biologická detekce virových a bakteriálních patogenů a jejich vztah k nádorovým a pseudonádorovým jednotkám
Kašpírková, Jana ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Daum, Ondřej (oponent) ; Boudová, Ludmila (oponent) ; Putzová, Martina (oponent)
1 V práci je popsán vzácný nález ekrinního syringofibroadenomu (ESFA) asociovaného s dobře diferencovaným dlaždicobuněčným karcinomem. Pacientem byl 85- letý muž, kterému byl odstraněn 2,5 x 2,5 cm velký, hnědě zbarvený ulcerující nodul se zarudlým krvácejícím povrchem umístěný v metakarpophalangeálním kloubu ukazováku levé ruky. Histopatologicky byly nalezeny oblasti dobře diferencovaného dlaždicobuněčného karcinomu, které se střídaly s oblastmi anastomozujícími pruhy, snopci a sloupce epiteliálních buněk rozšiřujících se z exulcerované epidermis do ztluštělé, edematózní myxoidní na cévy bohaté dermis, typickými pro ESFA. Imunohistochemicky byla prokázána exprese proteinu p16 v nádoru, zatímco benigní části s ESFA p16 expresi nevykazovaly. Exprese proteinu p16 v nádoru je velmi často vyvolána HPV infekcí, proto byla ve vzorku provedena širokospektrální detekce HPV. Z nádoru fixovaného formalínem a zalitého do parafínu byla izolovaná celková DNA při speciálních bezpečnostních opatřeních snižujících riziko kontaminace jinými vzorky na minimum. 4 řezy o velikosti 5 µm byly deparafinizovány xylenem a etanolem. Izolace byla provedena manuálně za použití komerčního kitu podle firemního protokolu. Kvalita izolované DNA a absence PCR inhibitorů byla ověřena amplifikací kontrolních genů pomocí multiplex PCR...
|
|
|
Hypertenzivní orgánové poškození na podkladě 5/6 nefrektomie u REN2 transgenních potkanů
Kujal, Petr ; Vernerová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Ryšavá, Romana (oponent)
SOUHRN Hypertenze představuje základní faktor v progresi řady renálních onemocnění a rozvoje konečného stádia selhání ledvin. Terapie hypertenze je považována za základní strategii zpomalující rozvoj chronických renálních onemocnění (CKD) a jejich progrese do konečného renálního selhání (ESRD). V patogenezi hypertenze se uplatňují dva důležité vazokonstrikční systémy, renin-angiotenzinový systém (RAS) a endotelinový (ET) systém. Řada studií též ukázala, že oba systémy se významně podílejí na hypertenzním orgánovém poškození. Podle řady prací antihypertenzíva, která ovlivňují renin- angiotenzinový systém, by mohla vykazovat tlakově nezávislé renoprotektivní účinky. Cílem naší první práce bylo porovnat účinky kombinované blokády RAS a antihypertenzní terapie RAS-independentní, z hlediska posouzení na tlaku nezávislých mechanizmů orgánové protekce. Použili jsme model 5/6 nefrektomie u normotenzních potkanů HanSD a u hypertenzního kmene potkanů TGR(mRen-2)27 (TGR), který vykazuje AngiotenzinII-dependentní typ hypertenze. RAS-dependentní i RAS-independentní antihypertenzní terapie normalizovala TK, zabránila rozvoji hypertenzního orgánového poškození jak u nefrektomovaných HanSD, tak i TGR potkanů. Tato pozorování nasvědčují tomu, že orgánově protektivní působení antihypertenzív je převážně podmíněné redukcí TK....
|
host ::
RSS.