|
|
Fagotisté České filharmonie
Hlavatý, Petr ; Herman, František (vedoucí práce) ; Seidl, Jiří (oponent) ; Hlaváč, Jiří (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je podat stručnou ranou historii České filharmonie v souvislosti s Národním divadlem v Praze a přehled fagotistů České filharmonie od jejího vzniku (jako datum vzniku je zde počítán 4. leden 1896) do současnosti. V další části uvedu přehled nejvýznamnějších osobností s uvedením jejich stručného životopisu a přehledem jejich nejdůležitějších nahraných skladeb, popřípadě dalších teoretických a praktických prací. Poslední částí je přehled všech sólových výstupů fagotistů s Českou filharmonií od roku 1930. Jako zdroje informací mi posloužily různé dostupné publikace o České Filharmonii, informace z archivů České filharmonie a Národního divadla v Praze, z hudebního slovníku a dále od současných hráčů České filharmonie.
|
|
|
Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagot
Skalický, Radovan ; Seidl, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Hlaváč, Jiří (oponent)
Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny.
Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963.
Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie.
Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
|
|
|
P. I. Čajkovskij a jeho symfonická tvorba
Fürbach, Václav ; Herman, František (vedoucí práce) ; Seidl, Jiří (oponent) ; Mihule, Jiří (oponent)
Má diplomová práce se skládá ze třech kapitol. První obsahuje podrobný životopis P.I.Čajkovského, vystihuji zde Čajkovského osobnost od jeho dětství až po zralý věk. V druhé části najdeme formální rozbor jeho sinfonií. Třetí kapitola se nazývá "Interpretační problémy fagotových sól Čajkovského sinfonií" a najdeme zde výběr nejzásadnějších sól IV., V. a VI. sinfomie a návody, jak řešit jejich obtížnou interpretaci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
METHODICS AS THE PRIMARY FACTOR OF MUSICAL
Makarovič, Jozef ; Seidl, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent)
Táto práca je venovaná otázkam a problematike hudobného rozvoja žiaka.
Analyzujem v nej zákonitosti rozvoja z hľadiska hudobných zručností,
schopností, rozoberám negatívne elementy brzdiace hudobný vývin a uvádzam
možnosti a spôsoby riešenia problémov s tým spojené. Popisujem metodické
a pedagogické postupy učiteľa ako hlavného predpokladu a činiteľa k vychovaniu úspešného hudobne vzdelaného človeka.
|
|
|
Metodika hry na lesní roh
Matlasová, Kateřina ; Divoký, Zdeněk (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Sušický, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce je Metodika hry na lesní roh. Text je rozdělen do několika kapitol. Po krátkém úvodu se zabývám vývojem lesního rohu s přihlédnutím k počátku vývoje v Čechách. Kapitola třetí přináší stručný přehled vybraných metodických škol. Následují kapitoly o držení nástroje, dýchání, nátisku. Těžiště práce tvoří kapitoly nátisková a dýchací cvičení.
|
|
|
Leonard Bernstein a jeho přínos do klarinetové literatury v 21. století
Slováček, Felix ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Mareš, Vlastimil (oponent)
V mé práci s názvem "Leonard Bernstein a jeho přínos do klarinetové literatury 21. století" se nejprve věnuji životu L.B. Pokouším se zdůraznit hlavní událostí jeho hudební kariéry. V další kapitole shrnuji Bernsteinovo skladatelské dílo. Zvláště se věnuji skladbám, v kterých autor využil klarinet jako sólový nástroj. Sonátou pro klarinet a klavír se poté zabývám v následujících dvou částech. Zároveň se zabývám Bernsteinovým dílem v kontextu dnešního hudebního života, neboť jeho skladby jsou do dnes oblíbené a hrané. Týká se to i Sonáty pro klarinet a klavír, která je běžnou součástí repertoáru dnešních klarinetistů.
|
|
|
Problematika výuky začínajících fagotistů na základní umělecké škole
Svoboda, Lukáš ; Herman, František (vedoucí práce) ; Seidl, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se budeme po základním seznámení s fagotem zabývat nejprve obecnými předpoklady hry na tento nástroj, jakými jsou správné držení těla a nástroje. Následovat bude problematika dýchání a práce s nátiskem, tedy velmi diskutovaná, ale málokdy opravdu objasněná témata, jimž věnujeme více prostoru a pro zlepšení představy se lehce ponoříme do anatomie. Ve stejném duchu budeme pokračovat v otázkách nasazení a tvorby tónu. Po zastavení u fagotového strojku, jistě nejdůležitější části fagotu, a jeho úpravě pro jednotlivé žáky, se dostaneme k nejdůležitější části, k práci v hodině. Na závěr přidáme dva nejčastěji řešené problémy intonaci a nácvik obtížných pasáží. Práci uzavírám výpisem notového materiálu, který aktuálně používám.
|
host ::
RSS.